20. Hádka

4.3K 240 24
                                    

Další kapitola :)

Harry dopadl tvrdě na podlahu, tělo měl v jednom ohni. Z dálky k němu dolehl hlas jeho milované skřítky Tily.

„Proč vy se vždycky necháte zatáhnout do něčeho tak nebezpečného!? Jednou se vám to vymstí, a co potom?"

Malé ručky ho otáčely na záda, vlasy se mu lepily na obličej. Začal sebou cukat a popadla ho zimnice, po těle se mu rozléval studený pot. Snažil se zůstat při smyslech, ale bylo to nad jeho síly, tělo mu zachvacovala horečka. Poslední, co ještě slyšel, než upadl do sladké nevědomosti, byl Tilyn hlas, který se ho snažil přivolat zpět.

Tily už nějaký ten pátek na světě byla, takže jí bylo hned jasné, co se to tady děje. Tělo ztratilo veškerou energii a ta kouzelnická je na bodě nula. Tělo tedy upadá do šoku a jeho teplota stoupá do nebeských výšin. Musí tu teplotu srazit a co možná nejrychleji, jinak to bude sakra zlý. Neměla proto jinou možnost než přivolat pomoc.

„Ally!" Skřítek se objevil okamžitě.

Tily mu nedala šanci se některak rozkoukat a hned udělovala rozkazy.

„Ally. Běž a napusť v koupelně vanu studené vody, ale ať je studená, co nejvíce, rozumíš!?"

Ally na skřítku valil svá velká očka, ale úkol běžel bez řečí splnit, v hlavě mu běžela otázka, kdo je ten mladý muž tam vedle. Tušil ale, že jde tady o čas, takže si otázky nechal na později. V koupelně naplnil vanu plnou ledové vody a čekal.

Tily mezitím z Harryho pracně stáhla všechno oblečení, jediné, co nechala bylo spodní prádlo. Pak nastal ten hlavní problém, jak svého pána dostat do vany. Neměla jinou možnost než použít kouzlo, přestože mu to jeho stav jen zhorší.

Snažila se, jak jen mohla, použila to nejmírnější skřítčí kouzlo, na které si vzpomněla. Opatrně ho nadzvedla a nechala ho před sebou plout vzduchem. Naštěstí Ally už měl vše nachystané, přesně jak mu řekla. Položila Harryho, co nejopatrněji, do vany a okamžitě jak se horká kůže dostala do styku s ledovou vodou, tak s sebou začalo tělo samovolně cukat. Pokožka se pokryla husí kůží a Harry začal prosit. Tily se zdála proti jeho prosbám naprosto imunní, místo toho, ho ještě víc přidržela pod ledovou vodou.

Ally byl vyděšený z toho, co se dělo. Stál v rohu a nehýbal se. Byl v šoku. Němě přihlížel tomu, jak Tily sem tam ponořila hlavu mladého muže pod hladinu a na pár sekund jí tam nechala, než jí zase prudce vytáhla. Bylo to hrozné. Ze začátku sebou mladý muž aspoň cukal, ale teď už jen něco mumlal. Ally byl až moc daleko na to aby slovům rozuměl.

Mladíkovi začaly lehce modrat rty a to byl signál pro Tily. „Ally, vypusť vodu!" přikázala tvrdě a Ally, aniž by přemýšlel, zvedl ruku s úmyslem kouzlem vodu vypustit. Tily zvedla hlavu právě v čas, aby si toho pohybu všila. „NE!" zakřičela tak silně, co jí plíce dovolily. Malý skřítek sebou prudce škubl, jak se lekl. „TY SSE SNAD ÚPLNĚ ZBLÁZNIL, MOHL JSI VŠECHNO ZNIČIT!" křičela Tily nepříčetně. Zatímco Ally měl na krajíčku.

„Promiň, já nechtěl," snažil se omluvit Ally a díval se na Tilly, která své chování pomalu dostávala pod kontrolu.

Prudce se nadechla a zase vydechla. „To já se omlouvám, měla jsem ti to říct. Prostě teď nemůžeš používat kouzla v pánově přítomnosti. Na nic se mě neptej, vysvětlím ti to později," umlčela ho hned na začátku Tily, když si povšimla, že malý skřítek otvíral pusu, aby pokládal otázky. „Vypusť vanu, bez kouzel, a potom dojdi do ložnice, tam ve skříni naproti posteli jsou ručníky, vytáhni ten poslední odspoda a přines ho."

Tři ÚkolyKde žijí příběhy. Začni objevovat