Tři Úkoly

21. Hazard se životem

Ahoj takže, tady je další kapitola.

Moc všem děkuju za hvězdičky a komentáře ani nevíte jakou mi dělají radost.

Harry se opravdu snažil odpočívat, jak se dalo, ale jak se zdálo, nebylo to dost. Magie se obnovovala hodně pomalu. Harry byl opravdu hodně vystresovaný z toho, že na něj někdo přijde. Jeho pravá podoba stále přetrvávala, proto nevycházel z pokojů ani na krok.

Věděl, že je to hodně podezřelé a že okolí si bude šeptat, ale nedalo se nic dělat.

Teď ho hodně zaměstnával druhý úkol, děsil se toho, co to bude. Doufal, že to zase nebude něco fyzicky náročného. Upřímně se na to necítil.

Seděl v křesle u okna a snažil se číst jednu z knih, co se nacházely v knihovně. Když uslyšel tiché 'puf'. Tily se objevila přímo před ním s tácem jídla.

„Pane Harry, měl byste ležet!" řekla přísně a položila jídlo před něj na malý konferenční stolek.

Harry zaklapl knihu. „Tily, ale já už jsem nemohl ležet, unudil bych se k smrti," snažil se Harry ospravedlnit.

Na Tily to ale neplatilo ani v nejmenším. „Vy sám dobře víte, že spánek a dobré jídlo, doplňují energii nejrychleji... Takže zpátky do postele! Ať už jste tam!"

Harry se pokusil ještě hodit smutná očka, ale nic to nezměnilo, Tily byla neoblomná. Harry se tedy vrátil zpátky do postele. K jídlu si vzal, co mu tam Tily naservírovala, celou dobu čekala, než to Harry sní, bylo to pro něj ponižující, ale skřítka se ho rozhodla vykrmit a Harry mohl jen v duchu tiše trpět a navenek nedal nic znát, takovou radost by jí neudělal. Nabíral sousto za soustem a přemýšlel, čím by mohl začít rozhovor a pak ho to trklo.

„Tily, co malý Ally, vysvětlila jsi mu, co se stalo?" Harry byl upřímně zvědavý, jak se s tímhle problémem skřítka popasovala. Sám si musel přiznat, že i on sám by s tím měl asi problém. Ale jak znal Tily, ta si s tím poradila po svém. Následně se mu to i potvrdilo.

„Řekla jsem mu pravdu o vaší identitě a jasně jsem mu naznačila, co se mu a nám stane, když se prořekne."

Tily měla ve tváři tvrdý výraz, takže Harry nepochyboval, že Ally musel opravdu vše odkývat, podle toho jak Tily chtěla, jelikož z ní šel strach. Ale skřítka pro něj měla ještě jednu novinku, která mu div nevyrazila dech.

„Donutila jsem ho složit skřítčí přísahu."

Tato věta prolétla pokojem, jako výstřel s pušky. Zatímco Harry se snažil vzpamatovat. Tily zůstala ledově klidná a vyzývavě mu hleděla do očí. „J-jak si m-mohla Tily, to přece nejde."

„Už jsem to udělala, pane Harry, a za svým rozhodnutím si stojím."

Harry se zmohl jen na prudké zamrkání očí. Tohle nikdy od Tily nečekal, takové chladné jednání. Od kohokoli jiného, ale od ní ne. Nezbývalo mu nic jiného, než položit poslední otázku, která rozhodne o Allyho osudu v Bradavicích.

„Věděl, do čeho jde?" Harryho hlas zněl cize a chladně, poprvé v životě zapochyboval o tom jestli Tily opravdu zná. „Řekla jsi mu, co ta přísaha dokáže, pokud jí poruší, nebo se jí vzepře?" Harry měl najednou chuť chodit po pokoji, potřeboval přemýšlet a přecházení tam a zpátky mu to vždycky usnadnilo, ale pochyboval, že by mu to Tily dovolila. Jeho úvahy přerušila až skřítka.

„Vše jsem mu vysvětlila a dokonce měl i pár minut na rozmyšlenou, to je vše, co jsem mu mohla dát. Vaše identita se mohla provalit každou chvíli, i teď je to velké riziko. Předtím bylo obrovské, Ally je malý a upovídaný, nedává si pozor na pusu, proto jsem to musela udělat, teď ví, že pokud to udělá, čeká ho hodně špatný konec."