Weed Love || Larry Stylinson // Book1 ✔

Kapitola 20

Louis

Povzdechl jsem si a vytáhl si svojí tašku, kde jsem měl telefon. Podíval jsem se na rozvrh, abych zjistil, že snad v každé zbývající hodině píšeme test a já nejsem naučený ani na jeden. "Asi jsem si to rozmyslel," zašeptal jsem a nervózně se zasmál. "Nechci do školy. Nejsem naučený na písemky a nemohu si dovolit dostat tolik špatných známek," řekl jsem a frustrovaně si sundal z očí brýle. "Ale taky nechci jet k tobě. Vím, jak to dopadlo minule u tvé babičky a to bylo jenom u babičky," zavřel jsem oči a zakousl se do rtu. Ani nevím proč stále trpím Harryho přítomnost. Měl bych ho poslat do daleka a nechat ho, ať si dělá co chce a já bych se měl vrátit k tomu, co jsem dělal před ním. Přežíval. "Proč já, harry?" zeptal jsem se ho a on mi věnoval zmatený pohled. "Můžeš mít kohokoliv jiného. Na koho by sis ukázal, ale proč já, když si u mě ani neměl jistý jestli jsem gay?" vysvětlil jsem svojí otázku a díval se na jeho profil, jelikož se on musel soustředit na řízení. pro dnešek jsem byl rád, že si vybral klidnou jízdu. Nebyla rychlá, neměl tu cigarety, ani tu elektrickou a ani hudba. To mi vyhovovalo.

Harry 

Nechtěl jsem ho podceňovat, to ne, ale myslím, že kdybych mu řekl, že s ním trávím čas jenom kvůli sázce, dost možná by se naštval a nikdy se mnou už nemluvil. Tudíž jsem zvolil jinou odpověď, tu, co mě z fleku napadla. "Asi kvůli Zaynovi. Viděl tě poprvý, když jsme šli odnést ten papír vaší třídní. Mluvil o tobě pořád, něco ve stylu, že bych do tebe měl jít a tak... Pak jsem si tě nějak začal všímat. Vážně nevím, jak se to stalo. Prostě jsi mi nějak zamotal hlavu," řekl jsem a zahnul do ulice, kde bydlí Louis. Trochu mě mrzelo, že nechce být se mnou, ale nemohl jsem ho nutit. Není to můj styl. "Rád bych tě ještě viděl. Nechceš někam odpoledne zajít? Měl by tu být ten jarmark, ne? Viděl jsem stánky... Mohli bychom jít?" zeptal jsem se ho, když jsme už stáli na příjezdové cestě jeho domu. Nechtěl jsem ho nechat jít. Chtěl jsem být s ním, jeho přítomnost mě nějakým způsobem uklidňovala. Navíc vypadal vážně úžasně, bylo těžké se držet, abych ho nezačal líbat, protože to bylo to, na co jsem celou tu dobu s ním myslel. Nebyl jako ostatní, to mělo své plusy i mínusy. Nebyla s ním taková sranda, ale taky měl jeho osobitý styl humoru. Hlavně si hrál na nedobytného a to pro mě byla ještě větší výzva.

Louis

Zasmál jsem se jeho zoufalým očím, které mě přímo prosily o to, abych přikývl. "Já nevím, Harry. Správně bych ti teď měl říct, že už se uvidíme jenom ve škole. Vůbec bych tady s tebou neměl sedět v autě a bavit se s tebou, víš?" smutně jsem si povzdechl nad vzpomínkou, že na mě sahal a nechal i mě, abych sahal na něj. "Ni-nikdy js-jsem nezažil nic in-intimního a-a mám problém s tebou jenom mluvit, když vím, že-že jsi na mě sa-sahal," odvrátil jsem od něj pohled a podíval se na svůj dům, kde jsem v okně uviděl sestru. Pozorovala nás a mě bylo jasné, že to řekne rodičům. "Musím jít," vydechl jsem a nahmatal kliku od auta. "Rád s tebou půjdu, takže mi napiš, ano?" otočil jsem se na Harryho a ještě se natáhl, abych mu věnoval pusu na tvář. Potom jsem vyskočil z auta a se sklopenou hlavou do něj vběhl. "Cassie?" zakřičel jsem do domu, hned co jsem zavřel dveře.

Harry 

Nenapadlo by mě, že mu dělá sex takový problém. Vždyť to patří k životu, ne? Neřešil jsem to a odjel domů s dobrou náladou, protože souhlasil. Upřímně jsem tušil, že mi kývne. Po cestě domu mi zavolal David a oznámil mi, že za dvacet minut přijdou s Jiminem, protože mají nějakou kvalitní trávu. To se neodmítá a alespoň zabiju čas, než se sejdou s prckem. Následující čtyři hodiny uběhly neuvěřitelně rychle, hlavně jsem se vůbec nenudil, i když jsem nakonec usnul u filmu. Alespoň ze mě trochu vymizí ta tráva. Když jsem se probudil, kluci už byli pryč a k tomu bylo pět hodin, takže jsem napsal Louisovi, že ho za hodinu vyzvednu a dojdeme na ten jarmark. Už vidím, že zase bude odporovat kvůli tomu, že mám v plánu za něj dnes platit, ale to mi je fuk. Užívám si, když se můžu o někoho starat. Skočil jsem ještě rychle do sprchy a potom mířil do kuchyně, abych zahnal ten obrovský hlad, který mě opět přepadl kvůli trávě. Dnešek byl naprosto super, takže doufám, že se nic neposere. I když na to mám asi štěstí, vždy, když jdu někam s Louisem, něco se pokazí. Louis mi ani neodepsal, trochu mě to znervózňovalo, protože jsem nevěděl, zda to platí, ale už minule mi říkal, že se o něj rodiče nějak extra nestarají, takže co by se mohlo pokazit?

Louis 

Chtěl jsem zabránit sestře, aby o Harrym řekla rodičům, ale už bylo pozdě. Ona jim zavolala a za hodinu a půl jsem seděl na gauči a poslouchal jejich křik. Nikdy se o nás pořádně nezajímají a teď na mě křičí jako na psa. Nejhorší na tom bylo, že jim nevadilo, že jsme na kluky. Vadilo jim spíš to, že se nevěnuju škole. Samozřejmě, že nejstarší syn prostě musí mít i nejlepší výsledky a to v poslední době nemám. Sváděli to na Harryho a patrně to i pravda je. Nakonec mi otec sebral telefon, a když jsem chtěl něco říct, tak mi vlepil facku, až jsem se praštil druhou stranou o gauč. Naštvaně jsem zavrčel a utíkal rychle nahoru, kde jsem se zamkl v pokoji. Ležel jsem v posteli docela dlouho a trucoval, než jsem si vzpomněl na Harryho. Vytáhl jsem notebook, kde jsem se připojil na Facebook a napsal mu, ale nebyl online. Proto jsem jen nervózně čekal, až se přihlásí, což se nedělo. Rozklikl jsem jeho profil a začal projíždět celou jeho zeď. snad žádnou fotku neměl bez nějakého svého kamaráda a dokonce jedna fotka byla taková, která mi neskutečně zvedla žaludek. Harry tam ležel na posteli, ruce za hlavou a usmíval se od ucha k uchu. To nebylo to, co mi tolik vadilo. Vadilo mi spíše to, že na jeho klíně seděl nějaký kluk a líbal jeho nahou hruď. Oba byli přikrytí, ale mně bylo docela dost jasné, co dělali, když byla ta fotka pořízena.

Harry 

Před šestou jsem vyšel z domu a mířil k Louisovi. Ještě jsem stihl zavolat klukům, že se k nim možná přidám, vůbec jsem si nebyl jistý, jestli Louis půjde. Přece jenom by se mi ozval, ne? V uších mi hrála hudba, jenž vycházela ze sluchátek a já spokojeně šel ulicemi. Už se stmívalo, takže město vypadalo o hodně lépe a uvolněně. Přesně tak, jak to mám rád. Sem tam okolo mě prošel nějaký občan tohohle města, neřešil jsem to, dokud přede mnou nestál můj hodně dávný kamarád. Koukal jsem na něj s otevřenou pusou, byl jsem naprosto v šoku. Hrozně dlouho jsme se neviděli, jelikož se před třemi lety odstěhoval a najednou stojí tady a směje se na mě. Ani jsem se neovládal, prostě jsem na něj skočil a objal ho tak silně, co to jenom šlo. "V klidu, Hazza," zasmál se, ale já v klidu opravdu nebyl. "Co tu děláš, sakra? Proč jsi mi nenapsal nebo něco?" začal jsem se vyptávat. Stále jsem nemohl uvěřit tomu, že je tu se mnou. Vylezlo z něj, že jeli s rodinou za příbuznými a měl v plánu mě překvapit, ale dost jsem to pokazil, když jsem ho teď tak přepadl. Podle všeho kluci ze třídy věděli, že sem má namířeno. Měl na dnešní večer plány s klukama, ale i tak mě doprovázel až k Louisovi. Po cestě jsem mu vyprávěl úplně všechno, co se děje v mém životě. Nakonec jsme došli k prckovi, zazvonil jsem a čekal. Když otevřel, věnoval mi pohled a následně mému kamarádovi. "Ahoj, půjdeš tedy? Kámoš by šel s námi chvíli, pak by odešel," řekl jsem s úsměvem, ale Louis se moc nadšeně netvářil.

Louis 

Otevřel jsem dveře a odkašlal si, když před nimi byl Harry. Očekával jsem, že za mnou každou chvíli vyletí rodiče a seřvou mě jako malé dítě. "Ahoj," špitl jsem a vyšel ven, načež jsem za sebou zavřel dveře. "Já nevím jestli jít. Rodiče mě odpoledne seřvali jako totálního haranta, jelikož nás sestra viděla. Nelíbí se jim, že se s tebou tahám a kašlu pak na školu," podíval jsem se na člověka vedle Harryho, který se usmíval od ucha k uchu. Připadal mi docela povědomí, ale raději jsem to neřešil. Na Harryho tváři byl smutný úsměv. "Já nejsem jako ty, Harry." zakňučel jsem, když ke mně přistoupil a chytil mě za boky. "Když na mě rodiče řvou, tak mám výčitky. Ty si určitě říkáš, ať jdou do prdele. U mě to tak prostě nechodí. Nenávidím, když na mě rodiče řvou," stydlivě jsem sklopil pohled a zakousl se dovnitř tváře. Harryho ruce pomalu putovaly od mých boků na moje tváře, kde mě jemně pohladil a potom zvedl za bradu, abych se mu podíval do očí. Ten jeden pohled mi naprosto stačil, abych mu podlehl. Udělal jsem jeden krok vpřed, postavil se na špičky a spojil naše rty v jedno. Ucítil jsem jeho ruce, které mě chytily pevně za zadek a já sám jsem si svoje omotal kolem jeho krku, načež prohloubil polibek a mně to vůbec nevadilo.