Kapitola 34

1.1K 109 0
                                    

Harry 

  Snad ani nejde slovy vyjádřit, jak moc mě Parker sral. Ubližoval lidem, na kterých mi záleží a to naprosto bezdůvodně. Co jsem mu kurva udělal? S Jiminem a klukama jsme jeli domů, nechtěli jsme tam zůstávat a dělat obětního beránka tomu idiotovi. Však on na to doplatí. "Přísahám, že ty potahy mi platíš, i když jsi kámoš," řekl jsem vážně a ve zpětném zrcátku se koukl na Jimina, který měl vše od omáčky a seděl v mém autě. "Hm... Přísahám, že toho debila fakt zabiju," vztekal se stále dokola můj, omáčkou pokropený, kamarád. "Kámo, něco vymyslíme. Taky toho mám dost," ozval se Zee. Za jízdy jsem vytočil Louise číslo a nechal můj mobil vyzvánět. Ani mi v tom spěchu nedošlo, že jsem se mu neozval a ani nevím, jestli s námi půjde nebo ne. Myslel jsem si, že když budeme bez sebe, bude to lepší, ale teď tak vidím, že mi chybí. Nevím, jak ho zvládnu odkopnout, až vyhraju sázku. Už od začátku jsem věděl, že to bude mnohem těžší než sázka samotná. "Harry?" ozvalo se z reproduktorů. Srdce mi radostí poskočilo a na mé tváři se ihned objevil úsměv. "Jedu s Jiminem k němu domů a pak odvezu kluky. Máš poslední hodinu, viď? Vyzvednu tě před školou," oznámil jsem mu a už jen podle tónu jeho hlasu mi bylo jasné, že se usmívá. Po rozloučení jsem hovor ukončil a jel kluky rychle rozvést, abych stihl Louise.  

Louis 

S úsměvem jsem zamířil do třídy, obloukem se vyhnul všem, které měl Jeremy za kamarády a posadil se ve třídě sám. Myslel jsem si, že se budu usmívat celý den, jelikož Harry mě opravdu dělal šťastným, ale úsměv mě přešel, když učitel oznámil, že píšeme test připravenosti a já rozhodně připravený nebyl. Do testu jsem napsal to, co jsem uměl, ale byl jsem si jistý, že je to v háji. Učitel si vzal můj test a projel ho pohlede. "Pane Tomlinsone," zamlaskal si a sjel mě pohledem. "S tímhle přístupem můžete na exkurzi zapomenout," viděl jsem jeho pohled a trochu mě to děsilo. Takhle se na mě díval Jeremy na jarmarku, než mě donutil, abych mu vykouřil. "Co kdybyste za mnou přišel po hodině a třeba to nějak vyřešíme?" navrhl s úsměvem a olízl si rty. Ošil jsem se a sklopil pohled do svého klína. Chtělo se mi zvracet. Učitel neřešil jestli mu odpovím a rozhodl se dál pokračovat v učení. Věděl jsem, že po hodině budu do toho kabinetu muset jít, jinak budu mít průšvih, takže jsem ihned po zvonění vyběhl ze třídy a běžel na parkoviště, kde jsem hledal Harryho. Stál u svého auta s cigaretou v ruce a zíral do země. Přiběhl jsem k němu a snažil se zbavit bolesti. "Harry, mám jít do kabinetu k učiteli Donovskému. Prosím, nechci tam jít sám," požádal jsem ho okamžitě se štěněčíma očima.  

Harry 

"To mi nedáš ani pusu na přivítanou?" řekl jsem naoko uraženě a zkřížil ruce na prsou. Protočil očima, vyhoupl se na špičky a na krátký moment spojil naše rty, než se na mě zase zakoukal s prosbou v očích. "Jasně, že půjdu s tebou," zasmál jsem se a potáhl si. Vypadal dost nervózně, takže jsem mu podal zbytek cigarety, který v něm zmizel možná až moc rychle. Navíc nepochybuju, že to z něj bude cítit. Čapl mě za paži a táhl do školy, jelikož mělo každou chvíli zvonit. "Počkám tady, dobře?" S přikývnutím zaklepal a na povel vešel. Po pěti minutách mě přepadla dost silná nuda, takže jsem si vytáhl mobil, který mi obratem zabavila naše třídní. "Vždyť už ani není vyučování!" bránil jsem se naštvaně. "Stylesi, nezvyšuj na mě hlas! Moc dobře víš, že mobil nemáš nosit do školy vůbec. Ještě jedno slovo a garantuju ti, že se s touhle kravinou už nikdy neuvidíš!" Po jejích slovech odešla do sborovny. Zaraženě jsem stál a přemýšlel, jakým způsobem ji zabít, aby trpěla nejvíc co to jde. Po chodbách běhali studenti a mezi nimi ředitel, který je snad ze všech pracovníků téhle školy normální. "Harry, co tak sklesle?" zasmál se a já mu objasnil situaci o tom, že mi ta svině vzala mobil. Nečekal jsem, že se ředitel smiluje a bude mi chtít mobil vrátit. "Jen odnesu papíry panu Donovskému a půjdu ti ho vrátit," řekl s úsměvem a po zaklepání vešel do kabinetu. Viděl jsem jeho výraz, aby mi bylo jasné, že není něco v pořádku.  

Weed Love || Larry Stylinson // Book1 ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat