Weed Love || Larry Stylinson // Book1 ✔

Kapitola 58

Harry

 Nezbývalo mi nic jiného, než na to zkrátka zapomenout, což se mi nebude dařit, když mě Louis bude stále zasypávat otázkami. Moje nechuť k tomu, o tom mluvit, byla nejspíš pochopitelná, nevím. Nechápu, co to se mnou je, že zvládnu být špatný, kvůli tomu, že na Louise sahal někdo jiný, než já. Zkrátka mi to žere nervy, žárlím a ne zrovna málo. "Půjdeme spát, co říkáš?" zamumlal a já s nuceným úsměvem přikývl. Něžně jsem se nalepil na jeho rty a pomalu jimi pohyboval. Nepřišlo by mi to divný, kdybych necítil, jak mi po tvářích stékají slzy, byl jsem totálně v prdeli. Rychle jsem se odtáhl a ze zadu ho objal. Už jen tenhle dotek mi připomíná to, co se tu stalo. "Dobrou," šeptl jsem trochu nakřáplým hlasem a raději zavřel oči. Přijdu si pořád víc a víc slabý. Já mám měnit Louise, tak proč se mi zdá, že mění spíše on mě? Ráno jsem se v osm vykradl z pokoje a rychle zaplul do sprchy, abych mohl co nejdříve začít s auty. "Co se stalo?" zeptal se šokovaně táta, ovšem já netušil, o čem je řeč, dokud mi neobjasnil, že obvykle vstávám tak ve dvanáct. "Chci ty auta umejt co nejdřív, abych byl potom s Louisem. Půjdeme do bazénu nebo tak," vysvětlil jsem moje plány a koukl se na terasu. Bazén v rohu zahrady vypadal úžasně, byl tak prostorný, že jsem se na něj nemohl dočkat. "Aspoň se najez, vždyť jsi ani nevečeřel. A co Louis? Nemá hlad?" zeptala se teta a strčila mi pod nos kus bábovky, do které se mi zrovna dvakrát nechtělo. "Spí, takže hádám, že hlad nemá. On moc nejí," přiznal jsem. "Je to vidět, je jenom kost a kůže," pokroutila teta hlavou. "Mimochodem jsi včera zaspal tetu a Patricka, těšil se na tebe," vyčetl mi táta a já si v duchu nafackoval, že opravdu zapomenu na všechno. Dojedl jsem, i když to trvalo trochu déle, jelikož měli povídací náladu, a šel umývat ta auta. Táta je vozí z Německa a následně prodává, je dost dobrej, co se aut týče. No a asi by to nikdo takhle špinavý nekoupil

Louis 

  Tiše jsem zakňučel a usmál se, když jsem ucítil natisklé tělo za sebou a velkou ruku, která hladila můj nahý bok. Jen pár minut mi trvalo, než mi došlo, že Harry používá mnohem lepší vůni. Vyjekl jsem, popadl peřinu, kterou jsem se zakryl a od dotyčného se odtáhl. "Co tu kurva děláš?" zavrčel jsem na Matta, který ležel na místě, kde měl být Harry. "Harry šel omývat auta, tak jsem myslel, že po včerejšku nebudeš chtít vstávat sám," pokrčil rameny a chtěl se mě dotknout, ale já jeho ruku odstrčil. "To co se stalo včera... nic to neznamenalo, jasný? Takže teď vypadni. Harry je můj přítel a já jsem jeho přítel. Nejsem žádná děvka, nebo něco takového," zavrčel jsem a bylo mi nepříjemné, že je tady. "Myslel jsem, že bych ti pomohl získat zkušenosti, co se sexu týká," zasmál se a rukou rychle vjel pod peřinu, aby se mě mohl dotknout mezi nohama. Zaječel jsem a kopnul do něj, až jsem slétl z postele. "Nesahej na mě, sakra!" vypískl jsem a rozhlédl se kolem sebe. Nezdálo se, že by Matt bral ne jako odpověď. "Ale no tak, Louisi," uchechtl se. "Nedělej ze sebe najednou pipinu. Včera jsi totálně toužil po našich ptácích ve svém zadku a teď se tomu bráníš? Úplně tě vidím pod sebou, jak mě necháváš přirážet do té tvé úzké díry a přitom křičíš moje jméno. Stejně jako všechny kurvy, které si sem Harry přivedl. Všechny nakonec šli do postele i se mnou a líbilo se jim to mnohem víc," arogantně se usmál, ale já věděl, že to říká jen proto, aby mi ublížil. "S takhle malým ptákem těžko," uchechtl jsem se a v té chvíli mi na tváři přistála rána. Vzlykl jsem a cítil, jak se mě snaží přišpendlit k zemi. "Miluju, když se nějaká děvka brání. Zahrajeme si na znásilnění, co ty na to?" zasmál se mi do ucha a otočil mě na záda. Chtěl jsem ho zmlátit. Jak jsem mu včera mohl dovolit, aby se mě vůbec dotýkal? Nějakým způsobem se mi podařilo vyvléknout a dát mu loket do tváře, až bylo jasné, že bude mít modřinu. Bez váhání jsem se zvedl a běžel do garáže, kde jsem doufal, že bude Harry. Bylo mi naprosto ukradené, že mám na sobě jenom ten svetr. Harry zrovna omýval kapotu od nějakého auta. "Harry," vzlykl jsem a on se na mě překvapeně podíval. Doběhl jsem k němu a padl mu kolem krku. V té chvíli jsem nechal slabost, aby vyhrála a zoufale se rozplakal.