Weed Love || Larry Stylinson // Book1 ✔

Kapitola 50

Louis 

  Řekl jsem mu jakou cestou má jet. Chtěl jsem mu ukázat svůj nový byt. "Je to trochu složitější," vydechl jsem. Moje srdce tlouklo, tak moc rychle, jelikož se tahle naše menší neshoda vyřešila moc rychle a něco na tom nehrálo. Navíc mi řekl, že mě miluje a to bylo... prostě něco. "Mělo to být pro tebe jako překvapení. Tvrdil jsem ti, že se stěhujeme a chtěl jsem vědět, jak moc o mě budeš stát. S tím stěhováním jsem ti nelhal. Rodiče a sourozenci už letí do Irska, ale já tu zůstávám. Když jsi byl u táty, tak mi máma zařídila byt. Všechno mi budou platit, budu bydlet sám a navíc ještě dostávat prachy za to, abych mohl přežít. Bral jsem tenhle jejich nápad hned a tebe jsem si tam chtěl pozvat a ukázat ti to, ale pak se stalo to, co se stalo," pokrčil jsem rameny a to už jsme zastavovali před místem, kde teď bydlím. Usmál jsem se na něj a on vypadal dost šokovaně. Vylezl jsem z auta, on taky a já ho za ruku vedl nahoru. Potom do bytu tři, který je teď celý jenom můj. "Tady teď budu bydlet," rozpřáhl jsem ruce a ukázal na ten luxus. Harry vypadal vážně šokovaně. Teď jsem měl v plánu něco jiného, než mu ukazovat byt. Vzal jsem ho do mé ložnice. Nejspíš se mu hodně líbila moje obrovská postel. Zavřel jsem za námi dveře a přitiskl se na jeho rty, zatím co jsem mu začal rozepínat pásek. Nebránil se. Vytáhl jsem pásek z jeho kalhot. Od Zayna jsem věděl, že Harry má rád tvrdší 'vztahy' a něco na způsob dominant a submisiv. Vložil jsem pásek do jeho rukou a opatrně si klekl a dal ruce za záda. "Ukaž mi, jak moc se zlobíš," vydechl jsem a díval se mu do očí. "Potrestej mě za to, jak se chovám. Pak mi můžeš ukázat, komu patřím. Můžeš pokřtít tenhle byt," zašeptal jsem. Oba jsme věděli, že tím nemyslím sex. Ještě stále nejsem schopný mít s ním sex a to rozhodně ne po dnešku, 

Harry 

Naprosto zbaven dechu jsem si prohlídl můj pásek, jenž mi vložil do rukou, a následně strnul pohledem na tom klukovi, který se mi teď naprosto oddával. Nikdy mi nepřišlo, že by se mu tyhle věci mohly líbit, možná proto je to tak úžasné. Šokovaně jsem promnul pásek v ruce, než jsem se vítězně usmál. "Stoupni si, sundej si kalhoty a lehni si na všechny čtyři," vyřkl jsem tak lehce, jako kdyby to byla věta, kterou říkám každý den. Nervózně polkl a splnil vše, co jsem od něj žádal. Jeho postel byla vážně dost prostorná, čehož využijeme. Pozoroval jsem jeho zadek, jak je uvězněný v těsných boxerkách, byl dokonalý. Sedl jsem si za něj na postel a rukou mu pohladil přes boxerky zadeček, než jsem mu dal malou ránu dlaní, abych okusil vody. Kupodivu to přijal dobře, dech se mu značně zrychlil a on vystrčil zadeček ještě víc, tak nenápadně prosil o to, abych mu působil bolest. Mohl jsem si takhle alespoň vylít všechnu tu zlost, co ve mně byla. On a Jimin, ta lež ohledně stěhování, všechno. Stáhl jsem mu boxerky a věnoval mu na každou půlku pár polibků, snad abych ho uklidnil. Nejprve jsem mu dal pár rychlých ran dlaní, nerad bych mu ublížil. On asi neví, jak to páskem bolí. Užíval jsem si, jak se jeho pokožka barví do červena, takhle vypadal dokonale. "Kdyby to na tebe bylo moc, řekni to, jasný?" naléhal jsem. Přikývl a tím jako by mi dal pokyn k tomu, abych ho už konečně uhodil, a já to udělal. Pokojem se rozezněl zvuk toho, jak se kožený pásek setkal s jeho kůží a Louisovo zakňučení. "To aby sis pamatoval, že nebudeš líbat nikoho jinýho než mě," řekl jsem rozčileně a znovu se napřáhl a dal mu ránu. Sledoval jsem jeho erekci, která přímo prosila o pozornost, ale tu jsem mu ještě nehodlal dát. Prvně jsem se chtěl zbavit všech nervů, tudíž jsem mu pořádně zmaloval zadek do červena. Ke konci už Louis jenom kňoural a fňukal, takže jsem usoudil, že má dost. Prstama jsem lehce přejel po jeho kůži, načež se napřímil a odtáhl se. Asi se mu nebude sedět moc dobře. 

Louis 

Zmoženě jsem se položil do měkkých přikrývek a snažil se vstřebat to, co se stalo. Chtěl jsem, aby si na mě vybil zlost, protože pak nemusí být tolik naštvaný, ale nečekal jsem, že to bude bolet tolik. Zhluboka jsem se nadechl a tiše zakňučel, když se stále snažil dotýkat mé pohmožděné pokožky. Harry odhodil pásek stranou a pomohl mi dostat se do kleče, aby mi viděl do očí. Věnoval mi spokojený úsměv a jemně políbil moje rty, než začal čistit moje tváře od všech slz. "Jsi moc šikovný," zašeptal a já se slabě usmál a přitulil se k jeho krku. Byl jsem rád, že vypadá už spokojeně. Jen jsem doufal, že to bude stačit a on se na mě už nebude zlobit. Nejspíš chtěl něco říct, když se pokojem rozezněl zvuk zvonícího telefonu. Jeho telefonu, který se rychle vytáhl z kapsy. Volající byl Zayn a Harry mu to bez váhání zvedl. "Co chceš?" zavrčel do telefonu a já se slabě usmál. Díky jeho reproduktorům jsem slyšel, co Zayn z druhé strany říká. "Jsme v parku a je tady Jimin. Trochu jsme mu poupravili obličej a zbytek je na tobě. Čekáme," s tím to zavěsil a já se překvapeně podíval na Harryho a začal jsem kroutit hlavou. "To si nezaslouží," špitl jsem a Harry si povzdechl. Nadzvedl mě a moje záda nechal položit do přikrývek, zatím co si lehl mezi moje nohy a začal tvořit značky po mém krku. Nejspíš mu to bylo jedno, nebo chce první mě a až potom půjde Jiminovi ublížit, ale to jsem vážně nechtěl.