Weed Love || Larry Stylinson // Book1 ✔

Kapitola 8

Louis

Trochu mě štvalo, že budu kvůli olympiádě vynechávat spoustu hodin, ale učitelka mi vysvětlila, že pokud se dobře umístím, tak mám storpocentní šanci na tu exkurzi a to byl můj jediný cíl za celý druhák. Samozřejmě ještě projít, ale s tím problém mít nebudu. Todd se nabídl, že mě doprovodí kousek domů, protože viděl, že mi není dobře. Trochu jsem doufal, že mi to nabídne Harry, nebo Zayn, jelikož Todd byl hrozně nudný, ale i přes to jsem ho nechal, aby mě kousek doprovodil a pak jsem ho poslal domů. Já sám jsem odešel k sobě domů a okamžitě vlezl do postele, abych se trochu prospal. Jakmile jsem se probudil, tak mi bylo o dost lépe. Vlastně už mi bylo dobře. Skočil jsem si do kuchyně pro nějaké jídlo a byl jsem rád, že si máma občas najde čas a uvaří nám, jinak bych teď byl na nějakém suchém chlebu. Najedl jsem se a pak se vrátil do pokoje, kde jsem se zamkl a na postel si vzal svůj notebook. Mojí hlavou probíhaly myšlenky, které mi dnes vnutil Harry. Hlavně jeho slova. 'Každej je někdy nadrženej, ty možná dáváš přednost svojí ruce, někdo jiný dává přednost člověku.' Nedokázal jsem se té myšlenky zbavit, jelikož jsem se sám sebe nikdy nedotýkal a vlastně nevím, co to je ta slast a rozkoš, o které každý druhý mluví. Vždy jsem se zaměřoval spíše na školu a o normální věci neměl zájem. Proto jsem se dnes rozhodl, že to změním. Zapnul jsem si notebook a byl jsem rozhodnutý, že projedu nějaké porno stránky, abych zjistil, co mě vzrušuje a třeba si i poprvé v životě udělám dobře a dopřeju si svůj první orgasmus.

Harry

Po škole jsme s Jiminem nakonec jeli do Starbucksu, kde jsme dostali super nápad, že se stavíme za Louisem. Za prvé, protože bych mu rád koupil kafe za to, že mu kvůli mě bylo špatně. Za druhé, protože ho chci i vidět. Za třetí, protože se s ním prostě musím sblížit. Sobě jsem objednal karamelové frappuccino a Louisovi čokoládové. Doufám, že má rád čokoládu. S Jiminem jsme sice chvíli hledali, kde vlastně Louis bydlí, jelikož si moc dobře nepamatuju, kudy mě minule vedl k jeho domu. "Tady by měl bydlet," řekl jsem, spíše jen pro sebe, a omrkl zvonek, na kterém stálo jméno Tomlinson, což by mělo být Louise příjmení. Zazvonili jsme a čekali přede dveřmi, které se po chvíli otevřely a před námi stála asi Louise máma. "Dobrý den, je doma Louis?" S úsměvem jsem ji ukázal, že mám pro něj i kafe a ona mi úsměv opětovala. "Chvilku vydrž, skočím pro něj." A ta chvilka trvalá snad déle jak pět minut, když se ten prcek přiřítil, celý rozcuchaný a rudý. Věnoval jsem mu zvědavý pohled, než jsem se zasmál. Neuvěřitelně moc mu to takhle slušelo. "Mám tu kafe pro nějakýho Louise a podle všeho to jsi ty, prcku," řekl jsem a podal mu kelímek. "Obleč se, jdeme se projít," přidal Jimin a usmál se na toho kluka, který byl naprosto zmatený a vůbec nevěděl, která bije. Napil se a chvíli nad něčím přemýšlel.

Louis

Snažil jsem se pochopit, co se děje. Ještě před chvílí jsem totiž byl v pokoji a poprvé jsem se dotýkal sám sebe nad porno videem o gayích. Myšlenkami jsem ještě k tomu myslel na Harryho a on teď stál před mými dveřmi s nějakým klukem a chtěl, abych s nimi šel ven, když jsem měl v teplácích erekci, která mě nehorázně moc bolela. Nevěděl jsem, co dělat. Pochybuju, že by vydrželi pár minut, kdybych jim řekl a šel bych se dodělat. Cítil jsem se nehorázně trapně a snažil jsem se větším trikem zakrýt svojí tvrdou chloubu, jenže se mi to nepovedlo. Ten kluk si toho patrně všiml a něco pošeptal Harrymu. Nenechal jsem ho, aby to viděl, protože jsem jim řekl, že hned přijdu a rychle zabouchl dveře. Rozeběhl jsem se do svého pokoje, odstranil historii prohlížení a notebook vypnul. V koupelně jsem si opláchl obličej studenou vodou, ale moc to nepomáhalo. Svlékl jsem si tepláky a hodil je do koše na špinavé prádlo, abych si mohl v pokoji vzít čisté, volnější kalhoty. Co se týkalo mé erekce... Nevěděl jsem, co s ní dělat. Vrátil jsem se do pokoje a zasekl se v kroku, když tam seděl Harry na mé posteli s velkým úsměvem na tvář. "Co-co tady děláš?" vykoktal jsem trochu vyděšeně, chytil lem svého trika a stáhl si ho o něco níž, aby nic nemohl vidět, jelikož jsem neměl kalhoty. Nemohl jsem se jinak zakrýt a Harry se zdál velice zaujatý mýma nohama a stejně tak ten druhý kluk, který stál ve dveřích. Tohle byla asi ta nejhorší chvíle v mém životě a já měl hodně blízko k tomu, abych se nerozplakal.

Harry

Když nám Louis zabouchl před obličejem, jeho máma pohotově reagovala, omluvila se za svého syna a pustila nás dovnitř. Během chvíle jsme byli u Louise v pokoji. Jeho pokoj je dost útulný. Takový... Čistý. "Nechal si tu kafe," řekl jsem naoko naštvaně a svalil se na jeho postel. Ani jsem se nestačil uvelebit a v pokoji stál Louis, který věnoval pohled mně, zatímco můj pohled směřoval jenom na jeho tělo. Na jeho úžasné nohy, na jeho bříško, které mu vykouklo z trika, než si ho stáhl, aby schoval část, která nejvíce hypnotizovala mé oči. Alespoň se mi potvrdila má domněnka a já si byl jistý, že jsme ho vyrušili, když si honil... Kdyby tu nebyl Jimin, nejraději bych Louise prostě přirazil na zeď a toho jeho problému ho zbavil. Má tak úžasná stehna! Ještě úžasnější budou okolo mého těla, zaručeně. "Promiň, kámo," řekl Jimin a otočil se. To samé jsem měl možná udělat i já, ale nešlo to. Bylo to až moc velké pokušení. Sedl jsem si a sledoval Louise, kterému se třásl spodní ret, jako kdyby se měl každou chvíli rozbrečet. Což nechci. Div jsem si neprokousl ret, když jsem odolával a pomalu se zvedal z postele, abych odešel za dveře. Za dveřmi jsem se opřel o zeď a zhluboka vydechl. "Jsi v pohodě?" zasmál se Jimin. "Kámo, na místě bych ho šukal," fňukl jsem a zapletl si prsty do vlasů.

Louis

Jakmile opustily pokoj, tak jsem sjel podél zdi na zem a zajel si prsty do vlasů, tahaje za ně, abych se uklidnil, ale moc to nešlo. Měl jsem pocit, že se každou chvílí rozpláču. Nikdo tohle neměl nikdy vidět, nebo alespoň ne v nejbližší době a Harry i ten kluk toho viděli příliš. Teď už se jim nebudu moct podívat do očí. Jediná výhoda byla ta, že jsem byl z toho, co se stalo, měkký. Slyšel jsem jejich hlasy za dveřmi a raději jsem si rychle doběhl do skříně, abych na sebe něco oblékl. Vážně jsem nepotřeboval, aby mě viděli znovu. Oblékl jsem se a rukama objal svojí hruď když jsem opatrně došel ke dveřím. Musel jsem je požádat, aby odešli, jelikož já chtěl jen padnout do postele a plakat. Otevřel jsem a nedokázal se podívat do jejich očí. Držel jsem pohled dole, aby neviděli sklo, které zakrývalo mé oči. "Mů-můžete prosím od-odejít?" vykoktal jsem svojí prosbu a jen jsem z jejich strany slyšel povzdech. "Promiň, Louisi." Řekl ten kluk a bez dalšího jediného slova zamířil pryč, ale Harry se ani nehnul z místa. "Pr-prosím," zašeptal jsem na pokraji svých sil. Oni nemohli pochopit, jak hrozně mi teď bylo. Pro ně je možná normální odhalovat své tělo cizím lidem, ale pro mě ne. Pro mě je moje tělo posvátná věc. Jenže Harry ani potom neodešel, jen ke mně přistoupil blíž a prstem zvedl mojí bradu. Netušil jsem, co má v plánu, ale měl jsem strach.