Kapitola 39

1.1K 106 1
                                    

Harry 

  Bylo mi skutečně trapně, vždycky je tak moc ukecaná a neví, kdy má přestat. Zpomalil jsem krok, abych mohl jít vedle Louise. "No čus, nechcete jít ven? Je tu Denisa a Louis, někam se napít nebo tak," zeptal jsem se Davida. "Tak za dvacet minut v parku, jen zavolej Jiminovi, jel někam s Evženem." "Jasně." S tím jsem ukončil hovor a ještě volal Jiminovi, který byl nakonec v parku. Sedli jsme si mezitím na lavičku a kecali o kravinách. Hlavně Louis vypadal, jako že každou chvíli umře nudou. V jeho chvilkové nepozornosti jsem ho chytl a stáhl ho na sebe. "Copak, prcku?" zajímal jsem se, proč je tak skleslý. "Je hrozná," přiznal potichu a já se jenom zasmál. "To máš recht, ale je to rodina. Navíc... Jde o zvyk." Chvíli jsme se bavili jenom spolu a zkrátka blbli. Byla to pohoda, vydržel bych to takhle celý den. Ani nevím, proč Denisa přijela. Nic jsme si nedomlouvali. Kdybych to věděl, nebral bych Louiho k sobě, ještě si bude myslet, že je moje rodina taky divná a raději uteče. "Dej mi cígo," ozval se Jimin, chtěl jsem ho skutečně trefit. "Sakra, nos si už svoje," povzdechl jsem si a vyndal čtyři cigarety, které jsem rozdal. Jen Evžen nic neměl, ale Jimin dostal nařízení, aby nechal půlku jemu. "Tak hrozně moc jsem tě zkazil," zazubil jsem se na Louise a dal mu do pusy cigaretu. 

Louis 

Ušklíbl jsem se a vyndal si cigaretu z pusy, abych se mohl natisknout na jeho rty. "Tak moc zase ne, Harry," uchechtl jsem se a on přemístil ruku na můj zadek, zatím co jsem si já sám zapálil cigaretu, nasál její kouř a vyfoukl mu to do obličeje. "Mimochodem jsem za to rád. Bez tebe bych znal jenom školu, ale ty jsi mi ukázal jaké to je mít nějaký život a něco dělat. Ne být stále zavřený doma a učit se jako blb," pokrčil jsem rameny, nasál znovu kouř a on se okamžitě přitiskl na moje rty, takže jsem mu kouř vydechl do plic a začal kašlat, protože jsem to vážně nečekal. On se uchechtl a pevně zmáčknul můj zadek. Uslyšeli jsme smích, což značilo, že Harryho partička přichází. Opřel jsem si tvář o jeho rameno a podíval se na všechny. Tiše jsem zavrčel, když jsem uviděl toho kluka, který mi naprosto lezl na nervy. Ten, se kterým se Harry bavil o těch věcích a kvůli, kterému jsem taky brečel. "Vadilo by kdybych na pár minut zavřel oči?" zeptal jsem se šeptem Harryho, když si ode mě převzal cigaretu. Byl jsem docela unavený a myslím, že pár hodin tu chtějí být, tak bych se trochu prospal.  

Harry 

Uběhlo čtyřicet minut a já stále svíral to vyčerpané tělíčko, co na mně usnulo. Neměl jsem to srdce ho položit na lavičku, ačkoli je skoro léto a je opravdu teplo. "Proč spí?" zeptal se najednou Tobey. Nikdo si Louise Ani nevšímal, bavili jsme se o hrách, autech a zkrátka o všem možném. "Jsem ho unavil," zasmál jsem se. "Zato ty jsi nějak živej," namítal Tobey a já mu obratem odpověděl, že za to může moje milovaná sestřenice, která nás vyrušila. "No promiň, kdo měl vědět, že to děláte?" řekla naoko ublíženě. "Každýmu by to došlo, vždyť Louis není zrovna nejtišší." A takhle jsme se hádali dalších dvacet minut, než se konečně prcek probudil. "Ahoj, Růženko," zasmál jsem se. Dlaní mě plácnul přes obličej, snad abych mlčel a pomalu se vyškrábal do sedu. "O co jsem přišel?" zeptal se rozespale. "Vlastně ani o nic," ujal se slova David. "Tak někam vyrazíme?" zeptala se nadšeně Denisa, nečekal jsem, že všichni přikývnou. Jsem tu snad jediný, kdo nikam nechce jít? Nakonec jsme skončili v baru. Všichni se bavili, všichni do sebe lili alkohol a kouřili. Louis se tedy zdržoval alkoholu a já s ním. Měl jsem snad jednoho panáka, aby se neřeklo. Hlavně už nechci riskovat, tudíž chci zůstat střízlivý a hlídat, aby se Louis alkoholu ani nedotkl. 

Louis

Uběhlo docela dost času a já měl položenou hlavu na Harryho rameni a poslouchal všechny okolo, kteří se bavili o samých kravinách, nebo úchylnostech. To nebylo nic pro mě. Pokaždé, když se ke mně nějak dostal alkohol, tak ho Harry odstrčil, ale dopřával mi pořádnou dávku cigaret. Byl jsem rád za to, že tu není tráva. To už bych nejspíš odešel. Zadíval jsem se na parket, kde se tančilo na hlasitou hudbu. Mohlo to být moje jediné rozptýlení, jelikož s nimi jsem si neměl, co říct. "Harry?" zavrčel jsem do Harryho ucha, když se barem ozvaly tóny mé oblíbené písničky. "Chtěl bych tančit," řekl jsem, ale on okamžitě pokroutil hlavou. "Prosím, je to moje oblíbená písnička," zkusil jsem to znovu, ale on odmítl. "Fajn, ale já jdu," s tím jsem se zvedl a zamířil na parket. Měl jsem rád tanec. Sice v soukromí/ý (nevím xD), kdy mě nikdo nevidí, ale i přes to mi dnes nevadilo tady tančit. Zakousl jsem se do rtu a nechal hudbu, aby prostoupila celým mým tělem. Začal jsem sebou hýbat do rytmu a bylo mi všechno jedno. V té chvíli jsem tu byl jen já a ty tóny. Rozptýlilo mě až dotek na mých bocích. Otočil jsem pohled a věnoval Harrymu zářivý úsměv. Natlačil se na mě svými boky a začal se kroutit do rytmu se mnou. Cítil jsem jeho erekci mezi svými půlky a pochopil jsem, že se mu můj tanec asi líbí. Proto jsem zadkem kroutil víc a víc a jeho rty se dotkly mé pokožky na krku, kde začal vytvářet znaménko. Opřel jsem se týlem o jeho rameno a ruce položil na ty jeho. "Harry," zasténal jsem tiše, protože ani já nebyl z téhle situace chladný. 

Weed Love || Larry Stylinson // Book1 ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat