Weed Love || Larry Stylinson // Book1 ✔

Kapitola 26

Louis 

S pláčem jsem seděl před ředitelnou, zatím co moji rodiče byli uvnitř a řešili to, že jsme kouřil ve škole. Nemohl jsem tomu uvěřit. Vždy jsem byl ten slušný a perfektní syn, který dělá vše, co je správné a teď rodiče musí poslouchat, jak jsem se poslední dobou zhoršil a to s tím kouřením. Bylo to děsné. Jakmile rodiče vyšli, tak mi ředitel oznámil, že díky svému prospěchu mám jenom upomínku, ale jestli se bude něco podobného opakovat, tak si můžu hledat jinou školu. Cesta autem byla tichá. Seděl jsem vzadu a nechal po tváři téct slzy. Věděl jsem, že doma nastane peklo a taky, že ano. Stál jsem uprostřed svého pokoje, poslouchal křik svých rodičů, zatím co prohledávali celý můj pokoj, aby zjistili jestli tu nemám cigára, drogy, nebo alkohol. Jen jsem to s pláčem pozoroval. Zakázali mi úplně všechno. Mohl jsem jen sedět doma a učit se, vzali mi i telefon. potom, co odešli, jsem se sesypal na zem a sledoval ten neskutečný bordel, který tu udělali. Moje oblečení bylo všude, učení a vlastně nic nebylo na svém místě. Nakonec jsem v tom bordelu usnul a probudil mě až zvonek. tak nějak jsem věděl, že je to Harry. Seběhl jsem rychle dolu, ale zastavil jsem se na chodbě, protože dveře už otevírala moje matka a kousek za ní stál táta.

Harry 

Stále mi to zní naprosto absurdně. Louise máma mě seřvala? Ani nevím proč! Prostě jsem zazvonil a bum. Začala po mně ječet, že za všechno můžu já a já přitom ani nevěděl, o co jde. Zmateně jsem na ní koukal, než jsem prostě odešel. Ovšem že bez Louise. Vůbec nevím, co se dělo. Dojel jsem za klukama a vše jim řekl. "Chápete to? Nějaká kráva mě seřve za něco, o čem ani nevím?" nadával jsem pořád dokola. "Třeba to je kvůli tomu, že kouřil. Prej ho našel učitel," řekl vzápětí David a já si dal dvě a dvě dohromady. "No jo, ale myslíte, že by Louis řekl, že to je kvůli mně? Vždyť není debil." Povzdechl jsem si, snad z čistého zoufalství. Jak může mít tak vypatlaný rodiče? "Neřeš to, kámo. Zejtra ve škole se ho zeptáš," ozval se Jimin. Rád bych to neřešil, ale jak, když jediný, nad čím pořád přemýšlím, je Louis? Vzal jsem si jointa a potáhl si. Snad alespoň tohle pomůže. Po pár hodinách jsem se dostal domu. Pomalu už táhlo k první hodině ranní a já byl unavený jako snad nikdy předtím. Po cestě do pokoje jsem vybral lednici a když už jsem vše snědl a jenom ležel v posteli, psal jsem Louisovi zprávu za zprávou o tom, že mi chybí. Po trávě jsem vždycky divnej.

Louis 

  Potom, co moje máma seřvala Harryho, jak malé dítě, začala řvát na mě. Nemohla pochopit, jak se mohu tahat s někým jako je Harry, že prý takhle mě ne vychovali. Nechápal jsem je. Nejdřív se nezajímají a potom se zajímají až moc. V podstatě celou noc jsem proplakal. Chtěl jsem Harrymu napsat a vysvětlit mu to, ale neměl jsem jak. Telefon i notebook měli rodiče. Nakonec jsem si skočil do sprchy, připravil si věci do školy a usnul. Nebyl jsem unavený, ale neměl jsem, co dělat.Ráno jsem prošel každodenní ranní rutinou a pak už běžel na autobus. Zvykl jsem si na to, že mě Harry vozí, takže tohle bylo divné. Nakonec jsem seděl v lavici a ziral unaveně před sebe. Špatně se mi spalo. Pronásledovaly mě noční můry a špatné svědomí. Bylo to hrozné. Potřeboval jsem Harrymu všechno vysvětlit.  

Harry 

Moje hlava bolela jako blázen. Ani jsem nemohl dávat pozor. Jenom jsem ležel na lavici a čekal, až bude další hodina. A pak další. A další. Chtěl jsem být už doma a dospat ty hodiny, co jsem byl s klukama. Už je to nějaký ten den, co jsem s nimi nikde nebyl, takže je to na mně dost znát. A k tomu všemu mě štvalo to, co se stalo s Louisem. Chtěl jsem ho vidět, ale můžu se k němu dostat až po čtvrté hodině a to dřív vážně umřu. Nechápu, proč tu dnes vůbec jsem. Měl jsem raději ležet a prospat celý den. Po čtvrté hodině jsem se konečně vydal k Louisovi do třídy. Seděl v lavici a vypadal naprosto sklíčeně. Fakt jsem se bál, že za to můžu já. Že jeho máma říkala pravdu a já něco udělal, ale proč tedy o ničem nevím? Vešel jsem do třídy a přisunul si židli až k Louisovi, který jak si mě všiml, hned mě objal. "Co se stalo?" zeptal jsem se ho a odtáhl se od něj.