Hadí krev ✔

29. V postranní uličce

Aniž bych o tom něco někomu řekla, připravovala jsem se na svůj návrat do Bradavic. Nebylo to jen kvůli přátelům, Harrymu a Dracovi, ale i kvůli mé matce, které hrozilo odhalení.

Pokud nikdo nevěřil v návrat lorda Voldemorta, znamenalo to, že se na sebe snaží upoutat co nejméně pozornosti a skrývá se. Kde? To jsem netušila.

S Dracem jsme od toho dne přes zrcadlo komunikovali každý den, přesněji večer, shruba před spaním. Povídali jsme si o všem možném, ale jednou přišlo i na nepěkný rozhovor.

,,Jak se má Harry?" zeptala jsem se tehdy, když jsem se převlékala a nechala jsem zrcátko otočené sklem ke zdi.

,,Nemám tušení, nezajímám se o něj a ty by jsi také neměla," promluvil zvláštním tónem v hlase.

,,Je to můj přítel, na to nezapomínej," odpověděla jsem mu bezbarvým hlasem.

,,Ach tak, tvůj přítel?" protáhl sarkasticky a poté si pobaveně odfrkl. ,,Annyo, jen se nedělej, ani jeden se nechováte, jako kdyby jste k sobě měli tak blízko!"

,,Myslela jsem, že se o něj nezajímáš," zavrčela jsem a založila si ruce na prsou, ačkoli to nemohl vidět.

,,Ne tak jako ty," prskl. ,,To je pořád samé Harry sem, Harry tam! Myslíš si, že je pro mě lehké to poslouchat? Anny prober se, on se o tebe nezajímá! Nehledá tě, neposílá ti zprávy, neptá se na tebe tvého otce, to já!"

V tu chvíli jsem poraženě, avšak s hrdou tváří zvedla zrcátko tak, abych na Draca viděla. Mokré vlasy po sprše měl rozcuchané a nebyla v nich stopa po gelu. Jeho oči se do mě provrtávaly, když pevným hlasem řekl: ,,Miluj si ho, jak chceš. Ale nezapomínej, kdo pro tebe za tři dny přijde a přivede tě zpátky."

,,Nezapomínám na to, Draco," odvětila jsem zmučeně a odhalila tak všechny emoce, které se ve mě shromáždily. Sklopila jsem pohled na podlahu a stěží jsem zadržovala slzy. ,,Jsem teď ze všeho zmatená, protože jsem se dozvěděla spousta věcí, které jsem se ani dozvědět nechtěla. Když jsi mě poprvé políbil, brala jsem to jinak, než náš poslední polibek v té uličce," zvedla jsem pohled.

,,Annyo, o co jde?" pozvedl na mě starostlivě obočí a i jeho ráz se vytratil.

,,O mou matku."

,,Je něco v nepořádku?"

,,Je to sestra tvého otce, Draco," zašeptala jsem, ale věděla jsem, že to slyšel. Než jsem ztratila jeho obraz, všimla jsem si jeho výrazu. Předpokládala jsem, že si je vědom, co to znamená.

Přes všechno, co jsme si tehdy řekli jsem doufala, že na něho v uličce v Dračinkách narazím. Těšila jsem se nejen na něj a na to, až se ho znovu dotknu, ale také na své přátele a svého otce, které podle všeho tyranizovala profesorka Umbridgeová.

Nemusela jsem čekat dlouho a ze stínu v rohu stavení zazářilo lehké světlo, po kterém se předemnou zjevil Draco, oblečen v pouhém zmijozelském hábitu. ,,Ahoj," řekl po chvíli do ticha.

,,Ahoj," odpověděla jsem mu tlumeně a strnule stála naproti němu. Atmosféra mezi námi byla tak napjatá, že kdyby ji někdo mezi námi přetrhl, oba bychom spadli k zemi. Náhle jsem si všimla plechovky v jeho rukou a nemusela jsem dlouho dumat nad jejím významem. ,,Jak jsi se dostal k přenášedlu?" vydechla jsem ohromeně a natáhla k plechu zvědavé prsty.

Lehce a váhavě se usmál. ,,Pomohla mi ho sehnat domácí skřítka," pověděl a poté nechal svůj úsměv povadnout. ,,Jaké to teď mezi námi bude?"

,,Jak to myslíš?"

,,Víš moc dobře, jak to myslím," ucedil. ,,Komu to řekneme, jak se k sobě budeme chovat, zapomeneme na všechny ty polibky, nebo v nich budeme pokračovat? Od té doby, co jsi mi to toho večera řekla, nad ničím jiným nepřemýšlím,"vydechl zmučeně a protřel si hřbetem ruky unavené oči.

,,Proč by jsi nad něčím takovým přemýšlel?" zaklonila jsem lehce hlavu na stranu. ,,Budeme se k sobě chovat tak jako doposud," usmála jsem se a vzala jeho zápěstí do dlaně, ,,řekneme to komu chceme a necháme si vzpomínky na všechno, co se mezi námi stalo, ano?"

Slyšela jsem jak se uchechtl. ,,Bude to více než zvláštní, ale nezní to vůbec špatně." Poté mě překvapil úšklebkem, který se mu rozlil po tváři, jakmile se jeho ruce oblevily na mých bocích. ,,Víš že čistokrevné rodiny nechávali bratrance a sestřenice, aby spolu navazovali manželství a udržovali tak čistokrevnou linii?"

Vrátila jsem mu úšklebek a nechala své ruce putovat od jeho ramenou pomalým tempem přes paže, lokty, předloktí a zápěstí až na dlaně, které jsem poté prudce sevřela ve svých a pomocí pohybu, který mne naučil Charlie jsem Draca přehodila přes svá záda. ,,Víš o tom, že chodím s Harrym? Pokud jsi to ale zapomněl, s radostí ti to připomenu," poklepala jsem mu na hrudník a naslouchala jeho smíchu.

,,Stejně pořád myslíš na sex semnou."

,,Myslím ledatak na to, jak tě nahýho spoutám se zavázanýma očima pouty k ledové stěně a potom si před tebe kleknu na kolena," dráždila jsem ho, ,,abych si mohla vyfotit tvýho zimou scvrklýho pindíka a potom ho společně s celým tím výjevem rozvěsit po škole."

,,Ty hade!"

,,Jak zmijozelské."

Zasmál se.

,,Tak už pojď, ty odbarvená fretičko, chci vidět výraz všech v Bradavicích, jakmile se tam objevím!"

~

Draco se vrátil pro Annyu a i když to mezi nimi jiskří, ona stále myslí na Harryho😌 kapitola je sama o sobě strašně náladová, ale jiná už nebude😏

-Jamie