Hadí krev ✔

87. Dračí jezdkyně s pulcem v břiše

Pálila mě kůže, pokaždé když jsem se dotkla čehokoliv uvnitř trezoru Bellatrix Lastrangeové, jako kdyby se na mě někdo snažil vypálit cejch. Všichni jsme se topili ve žhavém kovu, zatímco Harry se snažil na nebelvírský meč napíchnout jeden z posledních viteálů - pohár Helgy z Mrzimoru.

Když se mu to podařilo, Griphooka už nebylo vidět, doslova se ztratil ve zlatě. To musela být pro skřeta jistě úžasná smrt, pomyslela nsem si ironicky.

Harry ho naposlední chvíli vytáhl za ruku na vrchol hromady zlata a meč mu vyklouzl z ruky. ,,Kde je ten meč?" rozkřičel se Harry. ,,Je na něm ten viteál!"

,,Támhle!" zahřměl Griphook a hladově se po meči vrhnul, tak hladově, až pohár Helgy z Mrzimoru vylétl do vzduchu a Harry ho stěží stihl zachytit do rukou.

Věděla jsem, že ho to musí obrovsky pálit, zatímco mu z dlaně vyskakovali kopie poháru.

Za dveřmi trezoru už museli být shromážděni skřeti, aby nás zastavili. Slyšela jsem je i ty jejich ohavné nástroje, které na Meky používali. ,,Musíme zmizet, rychle!"

Dveře se otevřeli a my se sklouzli na vlně rozžhaveného zlata do vnější místnisti. Griphook neváhal a okamžitě i s Godrikovým mečem skočil mezi svou rasu a vykřikoval: ,,ZLODĚJI! ZLODĚJI!"

Harry si strčil pohár do kapsy a vytáhl hůlku, jako my ostatní. ,,Mdloby na tebe!"

Metali jsme po skřetech kletby jednu po druhé, zatímco oni se na nás vrhali po skupinách, v rukou každý svou kudličku.

Meky zařvala bolestí, když ji jedna z Ronových kleteb zasáhla. V tu chvíli jsem dostala úžasný nápad a jen co jsem se zbavila těch odporných skřetů, začala jsem po ocase šplhat na Mekyn hřbet.

Hermiona si mě všimla jako první. ,,Co to děláš?"

,,Honem, polezte!" zakřičela jsem na své přátele a oni mě bez váhání poslechli, nic jiného jim uprostřed nejhlídanější banky nezbývalo.

Když už jsme na Meky všichni seděli, namířila jsem na okovy jež jí bránily v pohybu svým kouzelným proutkem. ,,Relashio!"

Okovy s hlasitým úderem povolily a drak si uvědomil, že je volný. Trochu od skřetů poodstoupil a mávl svými mocnými křídly.

Byli ve vzduchu, ale chodby byli moc malé na to, aby jimi drak mohl proletět. Namířila jsem hůlku nad sebe, kde byl vysoký strop a zařvala: ,,Bombarda!"

Meky vzlétla a svými křídly a hlavou odrážela kusy tvrdého kamene, které na nás padaly z nebes. Stočila se do vlastních křídel a jako šipka prolétla skleněnou výplní v obrovské kopuli.

Letěli jsme nad Příčnou ulicí neznámo kam, ale byli jsme volní. Všichni jsme se radovali, že náš plán vyšel a že čtvrtý viteál je v našem držení.

Chytila jsem se Meky ještě pevněji a našla mezi jejími šupinami dva citlivé body, které jezdci používají, když jezdí bez sedla. ,,Kam to bude teď?"

Harry se uchechtl. ,,To je na naší výpravě to nejlepší, nikdy nevíme!"

Moc dlouho se ale nesmál, jen co dořekl svá slova se bolestně chytl za čelo a zasyčel.

,,Co se děje?" zbělala jsem strachem.

Ron se na mě starostlivě podíval. ,,Harry je myslí propojený s Ty-víš-kým. Občas, když v něm převládá nějaká emoce a většinou je to vztek, Harry vidí a slyší to na co myslí."

,,Ví to," procedil mezi zuby Harry, jizva ho očividně bolela jako čert. ,,Ví, že hledáme viteály a snažíme se je zničit. Jeden je schovaný v Bradavicích."