66. Člověk opilý štěstím

4.4K 266 110
                                    

S otráveným výrazem jsem odfoukla natočený pramen světlých vlasů ze svého obličeje a zamračila se na Hermionu. ,,Je to opravdu nutné?"

Se zaculením zvedla malé zrcátko, podobné tomu, jež jsem kdysi dostala od Draca k narozeninám a hrdě pozvedla bradu. ,,Prohrála jsi sázku, holka."

Svůdně červená rtěnka a lehké stíny na očních víčkách na mém bledém obličeji působily nepřirozeně. ,,Já toho George zabiju," odfrkla jsem si a odvrátila zrak od svého odrazu. ,,To opravdu musel jeho oblek shořet dříve než Fredův?"

,,Zřejmě," uculila se Hermiona, která vsadila na vítězné dvojče z rodu Weasleyových, ale poté se zamračila. ,,I tak nechápu, proč to udělali."

,,Vždyť v tom vypadali směšně," ušklíbla jsem se a rozpažila ruce. ,,Asi jako teď já."

,,Hej," zasyčela Hermiona výhružně, ,,máš stejné šaty jako já, tak važ slova!" zamračila se a štouchla mě loktem do žeber, načež jsme se obě zasmály.

V tu chvíli do dveří nakoukly dvě hlavy porostlé neposednými zrzavými vlasy a Fred si mé tělo přeměřil pohledem. ,,Výhra je sladká," uculil se a i s Georgem vešel jen v bílé košili a černých kalhotech dovnitř, u čehož se jim u pasu šibalsky pohupovaly kšandy.

,,Říká se, že odplata je sladká," opravila jsem ho a zabodla do něho své oči. ,,To je náhodou pravda, tak dávej pozor, aby tě náhodou do zad nepraštila nějaká kletba," pohrozila jsem s úsměvem.

George se zasmál a ležérně se opřel o mohutnou dřevěnou almaru. ,,Nezapomeň na druhou část dohody," ušklíbl se.

Hermiona, která o žádné další části sázky nevěděla, se zamračila a výrazně zpozorněla. ,,Jaká část?"

Fredovi se zablýskalo v očích. ,,Annya dneska bude tancovat na svatbě bez kalhotek," uculil se nevinně a Hermiona zalapala po dechu.

,,Řekni mi, Annyo Snapeová, že si ti dva dělají legraci," zachmuřila se a já bych dala ruku do ohně za to, že jí z nozder stoupala slabá pára.

Jen jsem zavrtěla hlavou na nesouhlas.

,,Vy jste neuvěřitelní!" vykřikla a rozhodila rukama, načež se ve dveřích do jednoho z mnoha pokojů Doupěte objevila i hlava Siriusova.

,,To není pravda, to jsem já," zazubil se Sirius Black a dvojčata se mu hluboce uklonila a zasalutovala, jako kdysi v Kratochvílských kouzelnických kejklích. Nejdříve si prohlédl mě a poté se znovu pohledem obrátil na dvojčata. ,,Vyšlo to?"

,,Ty v tom jedeš taky?" vyjela na něho Hermiona. ,,Jsi přeci dospělí, neměl by jsi v tom dvojčata ještě podporovat!"

V tu chvíli se dveře do pokoje znovu otevřeli a dovnitř nakoukla zjizvená, avšak usměvavá tvář muže, kterého jsem z oněch návštěvníků viděla ze všech nejraději. Charlie Weasley se usmál a rozpažil ruce na znamení, že čeká na mé objetí. ,,Vlastně jsem to byl já, kdo to celé vymyslel," zazubil se a já se mu rozesmátě vrhla do náruče.

Málem jsem z jeho přítomnosti plakala, když jsem zabořila svůj obličej do jeho svátečního společenského hábitu a on semnou zatočil, jako s princeznou. ,,Tak ráda tě vidím!"

,,I já tebe rád vidím a máme si o čem popovídat," zazubil se Charlie, když se ode mě odtáhl. ,,Ale teď kalhotky dolů."

•••

Billovi to s Fleur moc slušelo a bylo vidět, že každý je z nové Weasleyové přímo nadšený - a měli proč. Fleur Delacour byla nejkrásnější dívka, jakou jsem kdy viděla, obzvláště se svatebními šaty. Právě ty dva jsem sledovala, když spolu uprostřed obrovského stanu tančili.

Hadí krev ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat