Hadí krev ✔

37. Vánoce po Weasleyovsku

,,Takže," odkašlal si Harry, když jsme se spolu po večeři posadili na schody, zatímco k nám z jídelny doléhal smích ostatních, ,,hádám, že jsem provedl něco, co tě přesvědčilo v tom, aby jsi se semnou rozešla, aniž bych to věděl," řekl.

,,Myslela jsem že tvůj polibek s Cho by měl být jeden z hlavních důvodů," pousmála jsem se a sledovala jeho překvapený výraz.

,,Tak proto jsi semnou nemluvila," sykl a křivě se na mě usmál. ,,Chtěl jsem ti o tom říct, ale nenašel jsem vhodnou příležitost."

,,Myslím, že si toho musíme říct hodně," uchechtla jsem se, ,,vzhledem ke spoustě událostí, které se staly v posledních měsících."

,,To by bychom nejspíše měli," pousmál se a nahl se ke mně tak, aby mě mohl jemně chytit za ruku. ,,Jen chci, abychom přes všechno co si teď řekneme, zůstali přáteli," podíval se na mě prosebně.

,,Přála bych si totéž," odpověděla jsem a pokynula mu, aby začal vyprávět.

,,Na začátku čtvrtého ročníku jsem se začal přátelit s Cho. Je krásná, hodná, chytrá a spravedlivá, takže jsem se ani nedivil, když jsem si uvědomil, že mě určitým způsobem přitahuje. Když jsem začal chodit s tebou, na její krásu jsem přestal myslet, protože jsem dosáhl pocitu, že jsem se do tebe zamiloval," povídal Harry.

,,Jenže nezamiloval, že?" povzdechla jsem si, ale neměla jsem mu to nijak za zlé.

,,Ne, ale to co jsem cítil k tobě jsem pocítil poprvé v životě a myslel jsem si, že je to láska. Cítil jsem se s tebou fajn a kdykoliv jsi nebyla blízko, moje myšlenky se k tobě začali stáčet. Když jsi ale po třetím úkolu zmizela, jako kdyby mě bodlo u srdce při pomyšlení, že jsi utekla jako zbabělec. Teď už vím, že to tak nebylo, protože tě odvedl tvůj otec, ale tehdy jsem to nevěděl. Celé prázdniny jsem na tebe byl naštvaný a zároveň jsem byl strachy bez sebe, kde můžeš být. První den v Bradavicích jsem doufal, že tě konečně potkám, ale narazil jsem jen na škodolibého Malfoye. Když jsi se druhého listopadu zjevila v učebně, myslem jsem si že je to noční můra. Ne z toho důvodu, že jsi se vrátila, ale protože to bylo poprvé po čtyř měsících co jsem tě spatřil a ty jsi ležela v Malfoyově náručí," vyprávěl a já ho se zájmem poslouchala, dokud se na mě nepodíval koutkem oka, jako kdyby čekal, že mu skoro dva měsíce starou záležitost objasním.

,,Byla to jedna z mých mnoha nehod," vysvětlila jsem, ,,když jsem zakopla, on mě chytil abych nespadla, to je celé."

,,Je to gentleman," utrousil Harry.

,,Vyprávěj dál, prosímtě," strčila jsem mu lehce loktem do hrudi a cítila, jak se mi koutky úst zkroutily směrem nahoru, když mu v očích zatančily jiskřičky.

,,Fajn," oplatil mi úsměv. ,,Když jsi se ke mně poté rozeběhla a objevila se u mě v náruči, zapomněl jsem na všechnu zlost, kterou jsem k tobě uplynulé měsíce cítil a vychutnával si tebe. Ačkoli nám pořád za zadkem stál Malfoy, bylo to fajn. Poté jsi ale trávila tolik času s ním, že jsem potřeboval někoho, kdo by tě nahradil. Vím, zní to strašně, ale je to pravda. Nechal jsem tedy všechny city k Cho vyplout na povrch a poté, když jsme stály ona a já pod jmelím jsem ji políbil," pokrčil rameny a tak shrnul spoustu měsíců do jednoho monologu.

,,Takže jsi do Cho zamilovaný?"

,,Dost možná," odpověděl.

,,Miluji Draca," vydechla jsem poté a čekala na jeho reakci. Nejdříve překvapeně zamrkal, otevřel pusu, ale poté ji znovu zavřel.

,,Co?" dostal ze sebe pouze.

,,Slyšel jsi," pousmála jsem se a když stále nic neříkal, vstala jsem. ,,Nejspíše to potřebuješ vstřebat."

,,Ne," zastavil mě a také vstal, ,,vlastně ano, ale to nemění nic na tom, co jsem říkal na začátku. Překvapilo mě to, i když jsem si to myslel, to je celé," pokrčil rameny a poté nastavil svou náruč. ,,Přátelé?"

,,Přátelé," odpověděla jsem, když jsem vklouzla do jeho hřejivého objetí.

•••

,,Veselé Vánoce!" přivítal mě druhý den s úsměvem na tváři Sirius. ,,Slyšel jsem, že už jste si to s Harrym vyříkali," mrkl.

,,Veselé Vánoce i Vám, pane Blacku," pousmála jsem se a sedla si vedle něho na lavici u dlouhého stolu.

,,Jen Sirius, pro krásné dámy," věnoval mi svůj křivý úsměv.

,,Dobrá, Jen Siriusi," uchechtla jsem se, ,,já jsem Annya."

,,Budete se tady vykecávat ještě dlouho, nebo můžeme otevřít dárky?" přerušil naši konverzaci zvesela pan Weasley, kterého sem paní Weasleyová dopravila se svými dětmi na vozíčku.

,,Rozhodně nejsem proti," zasmála se Lydie a donesla k čelu stolu, kde seděl, míchaná vajíčka se slaninou.

,,Děkuji ti, Lydie," usmál se na ni pan Weasley a rozesmátě na nás všechny pohlédl. ,,Kde je Ginny? Musí rozdat dárky!"

Ginny tedy s úsměvem vstala a přešla k bohatě zdobenému stromu, pod kterým ležela obrovská hromada dárků. ,,Tenhle je pro Freda," vzala jeden z dárků (středně velkou krabici v červeném papíře) a položila ho před svého bratra, ,,a tenhle pro George," položila před druhé dvojče stejně velkou krabici, ale ve zlatém papíře.

Dvojčata naposto sehraně začala rozbalovat dárek a oba pod papírem objevili krabici plnou nejrůznějších výbušnin a udělátek, která jim mohla pomoci ve vytváření dalších úsměvů, které jsou odměnou za každý jejich žert. ,,Přesně to jsem si přál!" vykřikli oba s úsměvem.

Mezitím Ginny rozdala dárky od paní Weasleyové, tedy ručně pletené svetry s velkým písmem uspostřed. ,,Tenhle je pro Annyu," přišla ke mně Ginny a vložila mi do rukou balíček od paní Weasleyové. Uvnitř papíru na mě čekal borově zelený svetr se sněhově bílým písmenem A uprostřed. ,,Děkuji, paní Weasleyová!" usmála jsem se na ni a hned jsem si svetr oblékla.

,,Rádo se stalo, drahoušku," oplatila mi úsměv a sama se dala do rozbalování dárku, který ji kdosi věnoval.

,,Foťák," rozzářila jsem se, když jsem otevřela dárek od Harryho, Hermiony a Rona, který se rozhodli mi věnovat společně.

,,Fotky z něho sice nejsou kouzelnické, ale mudlovské jsou také krásné," pověděla mi Hermiona a Harry dodal: ,,Navíc je hned tiskne!"

,,Moc vám děkuji," usmála jsem se dojatě a oba dva objala. ,,I tobě, Rone," otočila jsem se na zrzavého chlapce, který přes sebe zrovna přehazoval svůj pletený svetr červené barvy.

,,Není zač," odpověděl mi a nastavil ke mně dlaň. Udiveně jsem na ni hleděla, ale jakmile se křivě usmál, přijala jsem ji a potřásla mu s ní.

,,Takže takhle končí naše nepřátelství?"

,,Ono někdy nějaké bylo?" nadzvedl s úsměvem obočí, než zvedl paži a zacuchal mi vlasy.

,,Co takhle se na ten foťák vyfotit, když už máme všichni vlastní Weasleyovský svetr?" objevil se u naší šťastné skupinky Fred, držící Lydii kolem ramen.

,,Vyfotím vás!" nabídl se Sirius.

,,Ne, ty se hezky vyfotíš s námi," zaprotestovala jsem a i s jeho svetrem jsem ho vytáhla na nohy.

Nakonec nás vyfotila paní Weasleyová, která nám svetry i upletla. Všichni jsme se nashromáždili okolo pana Weasleyho a usmáli se do foťáku, když paní Weasleová zazpívala: ,,Sýr!"

~

Vánoce se Annye vydařily, stejně jako rozchod s Harrym, který dopadl dobře. Dokonce i Sirius s ní navázal přátelství❤

V příští kapitole už se ocitneme opět v Bradavicích a poté, - dost, žádný spoiler, Jamie!😂

Doufám že se kapitola líbila❤

-Jamie