Hadí krev ✔

41. Padesát bodů z Nebelvíru!

,,Jedňu lžíci ža Blaisíka," zašišlal mi Draco do ucha, než jsem se smíchem otevřela pusu, abych mohla spolknout další dávku rajské polévky.

,,Jenom jednu?" postěžoval si hlas jmenovaného, kterého jsem zaslechla opodál.

,,Samozřejmě, Malfoy si střeží co nejvíce lžic pro sebe," odpověděla Blaisovi Týna kousavým hlasem a nejspíše začala listovat Denním věštcem, neboť se mi ušima linulo šustění papíru.

,,Jsi hamoun, Draco," povzdechl si Blaise. ,,Můžu jí taky nakrmit?"

,,Ne!" vykřikla jsem jak já, tak Draco, což u ostatních přivodilo výbuch smíchu.

,,Ti si vystačí sami," podotkla Bethy.

,,Proč tě nemůžu nakrmit, Annyo?"

,,A proč ano?"

,,Neodpovídej na otázku otázkou," sykl.

,,Tak pardón," protáhla jsem výsměšně obličej, ,,ale nevidím jediný důvod, proč bych se měla nechávat krmit od tolika lidí."

,,Copak on tě krmí i někdo jiný, než já?" vydechl ublíženě Draco, což mě donutilo se zasmát, ačkoli jsem se snažila svůj smích krotit. Místo odpovědi jsem stiskla rty do užší linky, než se mi kdy povedlo, na znamení toho, že se odpověď nedozví tak lehce.

,,Tady to zavání problémem," uchechtl se Blaise, načež jeho chechtání přerušil rázný sarkasmus hlasu mého otce.

,,Máte pravdu, zavání to tu. Ale nemám zdání," napodobil, že lehce čichá jeho směrem, ,,zda to je onen problém, nebo vy, pane Zabini."

,,Pane?"

,,Přestaňte si tropit legraci z mé dcery, pane Zabini, jinak budu nucen přimhouřit oči před pravidly školního řádu, stejně jako u vašich známek," pronesl ledovým hlasem, načež jsem ucítila stisk jeho dlaně na svém rameni. ,,Pane Malfoyi, buďte tak laskav a doprovoďte slečnu Snapeovou po obědě do mého kabinetu. Než začne skládat zkoušku z Obrany proti černé magii, musí se připravit. Vy všichni, by jste měli také," řekl, než mi na pozdrav stiskl rameno a stejně tiše jako přišel, i odešel.

,,Myslíš, že ti konečně sundají tu pásku, aby jsi mohla psát zkoužky z NKÚ?" promluvil po chvíli ticha Draco.

,,Je to možné," odpověděla jsem nejistě a nahmatala roh stolu, o který jsem se při zvedání se na nohy opřela, ,,mohli by jsme vyrazit? Potřebuji se ještě stavit za dvojčaty, než..."

,,Než co?" pobídla mě k odpovědi Bethy.

,,To je překvapení," uculila jsem se nakonec, než mě Draco jemně chytil za levou ruku a svou druhou dlaň mi obtočil okolo pasu, aby mě mohl vést v chůzi.

Podle paměti jsem věděla, že míříme k nebelvírskému stolu, který stál hned vedle zmijozelského. Nejednalo se proto o velkou vzdálenost, když se u mých uší ozval bujarý smích a Dracovo reptání.

,,No tedy, ty jsi si z něj vycvičila slepeckého psa!" žasl George.

,,Dali bychom mu nějaký pamlsek, ale všechno dobré jsme již snědli," pokračoval v provokování svého bratra Fred.

,,Vyřiďte si to rychle, abych vám nemusel sebrat body za zdržování, zrzouni," zavrčel Draco za mými zády.

Jen jsem ledabyle mávla rukou. ,,Nevšímejte si ho, je strašně žárlivý," řekla jsem.

,,Opravdu?"

,,Tak to musíme vyzkoušet!"

,,Ty mi snad čteš myšlenky," uznal ohromeně Fred ke svému dvojčeti a vzápětí si mě oba přitáhli do hřejivého přátelského objetí.