Hadí krev ✔

77. V nejtěžší chvíli najdeš přítele

Sledovala jsem Nevilla, který stejně jako mnozí z nás nacházel v něčem rozptýlení od nečasů, v nichž jsme se nacházeli. Občas mě udivivalo, kolik lásky vkládal do péče o nejrozmanitější rostliny při hodinách Bylinkářství. ,,Proč se na mě koukáš?" uchechtl se po chvíli nervózně nebelvír.

,,Je dobré tě párkrát za týden vidět šťastného," konstatovala jsem a lehce se pousmála, zatímco Neville nůžkami prostříhával květiny ve skleníku, aby se jim snadněji rostlo.

,,Zato tebe jsem dlouho neslyšel se smát," zamračil se.

Napodobil jsem ho. ,,Nemám důvod," pronesla jsem suše, ale vzápětí jsem se prudce nadechla.

Neville po mně hodil hrst vlhké hlíny, která strefila přesně střed mé hrudi. Přimhouřila jsem oči a vrátila mu to mnohem větší silou - takhle začala uprostřed hodiny obrovská válka mezi studenty zmijozelu a nebelvíru.

Za normálních okolností by nás profesorka Prýtová zastavila už na začátku našeho konání, jenže v tuhle dobu, uprostřed války pochopila, že trocha neškodné rebélie je východ z kruhu bolesti a smutku.

Po hodině následoval oběd a i když jsem z toho nebyla zrovna dvakrát nadšená, nemohla jsem se přestat culit na studenty ušpiněné od hlíny, obzvláště potom na své spolukolejníky.

,,Ta hlína odborně lepí," zasyčela Pansy, která se svými dlouhými nehty marně pokoušela hmotu dostat ze své kůže.

,,Ještě aby ne, když je mokrá," odfrkl si Blaise, k čemuž se připojila jeho manželka.

,,Asi jako ty, když vidíš Draca, taky se od něho potom nemůžeš odlepit," uchechtla se a svou připomínkou hlasitě rozesmála celou skupinu zmijozelských studentů.

Goyl si z ničeho nic krknul, což u Pansy vyvolalo další zhnusený obličej. ,,Nebo se tak taky lepil Draco na Snapeovou."

,,Už na Malfoyovou, troubo," protočila očima Týna.

,,Když už je řeč o troubách," nakousnul další téma Crabbe. ,,V těch školních se před pár minutami jistě dopeklo něco dobrého, co by ukojilo můj bezedný žaludek."

,,Nemyslím si, že by ho něco ukojilo, Vine," propukl v další záchvat smíchu nejlepší kamarád jmenovaného, přičemž mu k překvapení všech řekl jakousi přezdívkou.

Crebbe to však bral podle jeho chování zcela normálně. ,,Co kdyby jsi mi políbil prdel, Gregu?"

,,To už jsem někde slyšela," zašeptala mi Bethy a já přesně věděla, na co naráží.

,,Určitě ještě hodněkrát uslyšíš."

,,Takže mi chceš říct, že na něho budeš nadávat i po deseti letech vašeho manželství?" mikla obočím tmavá dívka.

,,Pokud do té doby přežiju jeho podprůměrnou inteligenci," zašklebila jsem se.

,,Podle mého však budeš mít problém zůstat mezi živými ze zcela jiného důvodu, Malfoyová," zaterasila mi vstupní cestu do Velké síně profesorka Carrowová. ,,Vím, že vedeš odboj proti Temnému pánovi."

,,Nemám ponětí, o čem to mluvíte, profesorko," ohradila jsem se tiše.

Alecta se však pohrdavě ušklíbla a vytáhla předmět, který až do této doby schovávala za zády. ,,Už dávno jsme na tebe s bratrem měli spadeno, ale to ti jistě řekl. Měl tu úctu k tvému otci i manželovi, že tě varoval a nabádal tě k opuštění strany těch chudáků. Jenže ty jsi se i přes tohle všechno prozradila. Skrze tohle zrcadlo jsi mluvila s Potterem a informovala ho o věcech, které se v téhle díře dějí, zatímco on ti vyzradil, co kuje za pikle. Slíbil ti, že si pro tebe přijde?" zasmála se Alecta šíleně, zatímco mrskla zrcadlem o podlahu a jeho sklo se rozletělo ve střepech do všech stran.

,,Cože?" vyjekla Pansy, dnes již po několikáté. ,,Nechceš tím snad říct, že jsi se k tomu zjizvenému pomatenci zase vrátila?"

Blaise se zamračil. ,,Tohle jistě může mít i jiné vysvětlení, vždyť je za Draca vdaná."

,,Půjdeš semnou, Malfoyová," nařídila šílená profesorka a jediným mávnutím ukázala na místo uprostřed síně, kde se konalo všechno trestání. S bradou hrdě vstyčeno jsem procházela mezi stoly, i když jsem věděla, že všechna slova Alecty jsou pouhou lží a nechopila jsem se jediné šance její tvrzení vyvrátit.

Chtěla jsem, abych byla odsouzená z obvinění na pomoci nejhledanějšího čaroděje, Harryho Pottera. Chtěla jsem, aby svět věřil, že ten chlapec není na útěku, ale chystá se navrátit a porazit nejmocnějšího černokněžníka tohoto století.

Zatnula jsem zuby a připravila se na dvojitou dávku mlčící kletby.

•••

O tři dny později jsem se stále v bolestných křečích otočila na bok, neboť gauč před moderním krbem v Komnatě nejvyšší potřeby byl sice pohodlný, ale za žádnou cenu nebyl velký.

V břiše mi kručelo jako kdyby se tam snad odehrávala válka a kanonáda pronikla až do lidského světa. ,,Začínám šílet," hlesla jsem.

,,Proč si to myslíš?" zamračil se Seamus.

,,Protože jsem si právě představila ostatky jídla a žaludeční šťávy, jak v mém břiše bojují svou vlastní válku," uchechtla jsem se suše.

,,Já bych spíš řekl, že máš jenom hlad," pousmál se vedle něho Dean. ,,Myslíte, že když si budu přát jídlo, Komnata nejvyšší potřeby mi ho dá?"

,,To rozhodně ne," zakroutila jsem hlavou. ,,Jídlo patří mezi pět vyjímek, které se vykouzlit nedají."

,,Přece ale nemůžeš umřít hlady," rozhodil rukama Neville, přicházející k nám.

,,Očividně budu muset," uchechtla jsem se suše, načež mě ostře píchlo v hrudníku. ,,Přála bych si na náb
hrobní kámen nějaký vtipný citát, dvojčata Weasleyovi mi s tím jistě pomůžou."

,,Nad tímhle ani nepřemýšlej," zarazil mě okamžitě Neville, který nervózně přecházel z místa sem a tam. ,,Musíme něco vymyslet."

Sledovala jsem ho, jak se usadil na zemi a soustředěně zavřel oči, připravený vnímat pouze své myšlenky. Trvalo to pár minut, než se náhle podlaha zatřásla a v jedné zdi se objevil otvor, později se formulující do dveří.

Takhle jsme objevili chodbu k Aberfordu Brumbálovi.

~

Budu k vám upřímná tahle knížka už mě nebaví psát, protože už se tam Nya a Draco tolik nehašteří, vlastně vůbec a právě o tom ta kniha byla🤔 takže jí brzo ukoncim, protože jí chci smést konečně že stolu!

-Jamie