Hadí krev ✔

48. Operace Blaibethy

,,Stále nechápu, proč jsi cítila jablka," kroutil nad dnešní hodinou lektvarů hlavou Draco. Ano, přesně to byla jeho starost, zatímco já byla celou hodinu nucena pracovat vedle Harryho, zatímco jsme oba dva byli podrabeni sledování profesorem Křiklanem.

,,A já stále nechápu, jak tě může bavit se tím neustále zaobírat," zamumlala jsem a hodila svou brašnu na gauč ve společenské místnosti, zatímco jsem se svalila do měkkých polštářů.

Draco mě starostlivě pozoroval, ačkoli musel mít vlastních starostí až nad hlavu. ,,Děje se něco?"

Pousmála jsem se nad jeho starostí a chytla ho za ruku. ,,Jsem jen unavená," povzdechla jsem si. ,,Nechápu jak to může Harry vydržet -Vyvolený sem, Vyvolený tam - a mě skolí jediná hodina s Křiklanem a jeho blbýma otázkama."

,,Nechceš kafe?" nabídl mi. Zavrtěla jsem hlavou.

,,Nepiju ho," odpověděla jsem, když v tom mě něco napadlo a já nadějně otevřela oči. ,,Nemáš radši whiskey?"

V očích mu zaplály šibalské ohníčky. ,,Je teprve poledne, Annyo," upozornil mě a já si povzdechla.

Nakonec se ale rozesmál a mrkl na mě. ,,Že váháš!"

Sledovala jsem ho unavenýma očima, jak vstal a přešel ke schodů vedoucí do chlapeckých ložnic, kde se vyskytovaly jeho zásoby. ,,Koukáš mi na zadek," zazpíval posměšně.

,,Nekoukám," ztihla jsem odpovědět a odvrátila oči. Samozřejmě že jsem koukala.

Neuběhlo ani pět minut a vchod do společenky se otevřel, aby nechal vběhnout jako-smyslu-zbavenou Týnu. Vyjukaně na mě upřela oči. ,,Co tu děláš?"

,,Sedím?" nadzvedla jsem nechápavě obočí, ale to už Týna popadla mou brašnu i mě a shodila nás obě za gauč.

,,Co blázníš?" zasyčela jsem jejím směrem, ale ona mi překryla pusu dlaní.

,,Sklapni," zašeptala nakrknutě a opatrně vykoukla zpoza gauče, ,,celé to posereš."

Kousla jsem ji do ruky a ona potichu zakvílela. ,,Co se děje?" dožadovala jsem se odpovědi.

,,Do tří minut by se tu měla ukázat Bethy. Bude brečet, protože jí jeden kluk z Havraspáru využil, aby jeho holka žárlila. Políbil ji na chodbě a Janet - jeho holka - jí jednu vpálila, i když je v tom nevinně," povídala nadšeně a já mohla jen oči kulit.

,,Proč jsi z toho tak nadšená?" zašeptala jsem nechápavě, ale to už mi hlavu stáhla co nejvíce za gauč a nařídila mi, abych byla zticha.

Do společenky vběhla Bethy a stěží našla křeslo, do kterého by se mohla posadit. Držela se za tvář a plakala.

Měla jsem chuť vstát a utěšit ji, ale v tom se vchod do společenky otevřel podruhé a dovnitř vkročil Blaise. ,,Bethy, jsi tady?" houkl, než uplakanou dívku spatřil.

,,Jo," fňukla Beth a utřela si slzy o hřbet ruky, ,,jdeš se mi smát, jako všichni ostatní?"

Blaise k ní pomalu přešel a posadil se naproti. ,,Ne," odpověděl něžně a odkryl Bethin obličej, který složila do dlaní, ,,vlastně se jdu zeptat, jestli chceš toho kluka zmlátit semnou, nebo jestli to můžu udělat sám."

Bethy se uchechtla a nepouštěla Blaiseovi ruce, když se dojatě usmála jeho směrem. ,,To je šlechetné," podotkla a sledovala, jak se mu rozzařuje obličej, ,,ale asi bych to měla udělat sama, aby jsi si třeba omylem něco nezlomil."

Teď to byl Blaise, který se zasmál. ,,Tady je ta Annabeth Zabiniová, kterou jsem hledal."

,,To ještě nevíš," utrousila Bethy a s úšklebkem se přiblížila k Blaisovu obličeji, ,,já si chci vzít muže, který tu pro mě vždy bude."

Ani tohle však Blaise nezastavilo v tom, aby uchopil Bethynu tvář do dlaní. ,,Počítá se i to, jak jsem za tebou běžel přes celý hrad a prorážel si cestu davem, abych tě mohl políbit?"

,,To bych řekla," usmála se Bethy a překonala tu malou vzdálenost, zabraňující v jejich polibku.

Týna vedle mě se nadšeně zavrtěla a zacpávala si ústa, aby nevypískla, když Blaise povalil Bethy na gauč, za který jsme se schovávaly.

,,Promerlina," zašeptala jsem, když předemně dopadla kravata jednoho z těch dvou, kteří se muchlovali na gauči.

Když kravatu následovala i košile Blaise Zabiniho, vyměnily jsme si s Týnou pohled. Poté něco dopadlo na mou hlavu. Podprsenka.

Tohle už bylo přes čáru. Nemohli jsme je přeci odposlouchávat, že?

,,Doprdele, Blaisei!"

,,Draco, promerlina," vykřikl pobouřeně Blaise a zvedl se z gauče.

Draco zavrčel a nasraně začal na Blaise křičet. ,,Děláš si prdel?!"

,,To bych měl říkat spíše já!"

,,Vyspal jsem se snad s tvojí holkou já?!"

,,O čem to kurva mluvíš?!

,,Takže mi chceš tvrdit, že pod tou dekou není Annya?" zavrčel nahněvaně Draco a přešel ke gauči.

Zastavil ho Blaisův zmatený hlas. ,,Co by tu Annya dělala?"

,,Seděla na tom gauči," vysvětlil Draco a už už se rozhodoval, že deku odkryje a odhalí tak nahou Bethy.

Pomalu jsem vykoukla zpoza gauče a odkašlala si, abych na sebe upoutala pozornost. ,,No, ehm... já jsem jaksi tady," ozvala jsem se potichu a nervózně se zazubila.

,,Řeknu vám, bála jsem se, kdy na to skočíte," vykoukla vedle mé hlavy i Týna a já si odfoukla ramínko podprsenky, co mi spadlo do obličeje.

,,Jo, u toho bych fakt být nepotřebovala," uchechtla jsem se nakonec, než ticho v místnosti proťal Blaisův bujarý smích.

,,Annyo," zašeptala naléhavě Bethy, když vykoukla zpod deky a natáhla ke mně ruku, ,,tu podprsenku."

To už smíchy vyprskla naše celá pětičlená skupinka.

~

Absolutně nechápu, jak mě taková šílebost napadla😀 nevím, ta retardace se na mně nějak podepsala xd

-Jamie