Hadí krev ✔

28. Tajemné zrcadlo

,,Dneska párty u mě doma!" vykřikla znenadání Winnona, když jsme procházeli vesnicí a vyzvedla ruku zatlou v pěst máš hlavu.

Já však místo veselení a tancování s kamarády vystoupala na Babský vrch, jeden z kopců a sedla si pod rozrostlou jabloň, z níž jsem si utrhla jablko.

Jak jsem si tak pochutnávala na šťavnatém ovoci, sledovala jsem dračí výběhy. Každý byl tak obrovský, jako kdyby se v nich ztrácel všechen čas, který jsem v nich strávila a pomáhal růst všem keřům a stromům.

Do té chvíle jsem nevnímala, jak rychle čas mezi draky uběhl. S maminkou jsem se sblížila tak, jako s nikým jiným, ale přesto se s každým uplynulím dnem má touha spatřit své britské přátele zvětšovala.

Nepohnula jsem se, dokud jsem koutkem oka nepostřehla list, který ze stromu spadl. Zvedla jsem ho proti světlu slunce a zírala na něj, na připomínku toho že léto skončilo.

Všichni moji kamarádi už sedávali ve školních lavicích, můj otec vyučoval Lektvary a Harry si nejspíše ani nelámal hlavu nad tím, kam jsem se poděla.

Sundala jsem si z těla svou brašnu a vytáhla z ni černou dárkovou krabici, kterou mi Draco stejně jako sladký polibek věnoval k mým patnáctým narozeninám.

Dodnes jsem nechápala, proč mi Draco daroval malé starodávné zrcátko, ale až teď jsem ho vyndala z měkkého pelíšku a prohlédla si ho do všech detailů.

Uchopila jsem zlaté, zdobené zrcátko a pomalu ho otáčela mezi prsty. Pečlivě zdobené rohy byly pokryty spirálami a nejrůznějšími zdobnými prvky.

,,Ach Draco," usmála jsem se sama pro sebe, když tu se odraz v zrcátku zavrtěl a roztočil.

,,Annyo, jsi to ty?" objevila se v odraze Dracova hlava a já s vyjeknutím upustila zrcátko do zelené trávy. ,,Ne, ne, nelekej se!" dolehl ke mě jeho hlas a tak jsem znovu zvedla zrcátko a sebrala odvahu na to, abych ho znovu obrátila sklem k sobě.

,,Co se to děje?" zeptala jsem se ho poněkud zmateně. Do té doby jsem o komunikaci skrze zrcadlo nikdy neslyšela a ač jsem žila ve světě plném kouzel, stále se našli věci a kouzla, která mě překvapila.

,,Nech mě, abych ti vše vysvětlil," začal a tak jsem kývla na znamení, že jsem připravená. ,,Matka se na konci července rozhodla navštívit svou sestru, aby trochu upevnila jejich sesterský vztah, i když z toho otec nebyl dvakrát nadšený. Teta Andromeda mě jednou v noci navštívila v pokoji. Četla ten článek z Denního věštce a i když to celé chápala jinak, rozpovídala se o své minulosti, která hodně souvisí s jejím bratrancem, Siriusem Blackem. Však víš, tím trestancem co uprchl z Azkabanu," dodal, kdybych náhodou byla mimo obraz. ,,Začala mi vyprávět o Pobertech, a jejich životě v Bradavicích. Black a Potter byli nerozluční kamarádi, ale když se Black vracel na prázdniny do svého domu, Andromeda ho několikrát zahlédla se zrcátkem v ruce. Jednou ji prozradil, že ho se svými přáteli začaroval tak, aby se přes něj dalo komunikovat, takže jakmile Black vyřkl Potterovo jméno-" protáhl, jako kdyby mě vybízel ať dokončím jeho myšlenku.

,,-Potter se objevil ve skle zrcátka a mohli spolu mluvit! Draco, to je přímo geniální, ale proč jsi mi to zrcátko dal?" nechápala jsem.

,,Nechtěl jsem, aby jsi byla zcela odříznutá od světa, ve kterém jsi žila," pozvedl levý koutek v lehkém úsměvu.

,,Vážím si toho, opravdu," usmála jsem se a zastrčila si pramen světlých vlasů za ucho. ,,Nevím co bych bez tebe dělala," pověděla jsem po chvíli, ,,udělal jsi toho pro mě tolik. Šel jsi za mnou, když se Harry přemístil po turnaji mezi dav, přišel jsi za mnou na mé narozeniny a teď tohle," nevěřila jsem tomu. Od té chvíle v sovinci se můj pohled na Draca změnil. Začala jsem ho vnímat v jiném světle a nechala jsem ho, aby dělal to samé. Odhalila jsem mu svou slabou stránku, stejně jako nejlepším přátelům.

,,Mám naprostou představu o tom, co by jsi beze mě dělala. Utápěla by jsi se v žalu z toho, že jsi propásla šanci se vyspat s bohem sexu," zavtipkoval.

,,Kdo tu mluvil o sexu?" nadzvedla jsem pobaveně obočí.

,,Spodní Annya, to její vibrování které nastává při pohledu na mě je nepřeslechnutelné," uculil se a skousl si svůj spodní ret.

,,Polib mi prdel, Malfoyi," protočila jsem očima a připravovala se na jeho odpověď.

,,Jednou se toho dočkáš," zasmál se. ,,Až se vrátíš do Bradavic za otcem, holkama a... za mnou," dodal a já nemohla odolat jeho pohledu a obličeji, když se roztomile usmál a v očích mu zajiskřilo. ,,Zmijozel teď vede v boji o školní pohár. Nová profesorka Obrany proti černé magii nesnáší Pottera a jeho lži o návratu Pána zla - jenže i ona ví, že to žádné lži nejsou. Blíží se konec října, Annyo a ona pomalu ale jistě získává vládu nad školou," vyprávěl mi a já si jen mohla domýšlet, jak nejspíše vypadá situace mých nebelvírských přátel.

,,Ani nevíš jak ráda bych se vrátila," pověděla jsem zmučeně, ,,ale není žádný způsob, jak to udělat. Mamka ani přátelé mě do Anglie nepřemístí, moc dobře vědí jaké zlo tam panuje."

,,Přijdu pro tebe!"

,,Draco, to nemusíš."

,,Ale já chci," podíval se mi do očí. ,,Možná to bude znít blážnivě, ale chybí mi tvoje nadávky."

,,Nezní to bláznivě, moje nadávky by chyběli každému," zasmála jsem se.

,,Tak vidíš," vrhl po mně vítězný úsměv. ,,Sejdeme se druhého listopadu v té uličce, kde jsme se potkali v den tvých narozenin," rozhodl, ,,a nic nechci slyšet!"

~

Tak to tady máte, Annya pořádá útěk do své školy aby pomohla svým přátelům z nebelvíru před profesorkou Umbridgeovou!🔥 to si zaslouží metál!🏅
-jojo, vtipná Jamie-

Fanoušci Toma Raddlea, těžte se! Moje připravovaná fanfikce začíná být ostřejší😈

-Jamie