Hadí krev ✔

16. Hlubiny

Sledovala jsem hladinu jezera. Pod kroky ostatních studentů se tribuna postavena na vodě otřásala a vytvářela tak na hladině kruhy.

Nadšené tlachání diváků se odráželo ozvěnou přes vodu. Cedric, Fleur a Krum stáli vedle porodců a stejně jako všichni přítomní čekali na příchod Harryho, který stále nepřicházel.

,,Určitě je v pořádku, třeba se jen zapomněl v knihovně. Teď tam tráví hodně času," uklidňovala mě Beth a sama si otevřela knihu, kterou měla založenou stříbrnou stužkou.

,,Snad přijde včas. I když si myslím, že by mu nevadilo, kdyby ho diskvalifikovali, jen škoda, že to nejde," povzdechla jsem si za svého přítele, který byl bůh ví kde.

Najednou k nám zamířila záplava blonďatých vlasů a brečící Týna rázem seděla mezi mnou a Beth a schovávala obličej do dlaní.

,,Týno, co se děje?" Starala jsem se a chlácholivě jsem svou kamarádku pohladila po zádech.

,,Pansy," prskla s odporem, než se dala znovu do breku. Vyměnila jsem si s Beth překvapený pohled smíšený se zlobou a lítostí. ,,Ona... ona je strašná!" Dostala ze sebe po chvíli znovu a setřela si hřbetem rukávu své slzy. Zelené očí ji napuchly.

,,Na to jsi přišla brzo, Looverová," zachechtal se na tribuně před námi Malfoy, s Blaisem Zabinim po svém levém boku.

,,Možná by jsi mohl projevit trochu soucitu, pitomče," spražila jsem ho pohledem a dále se věnovala konejšení raněné blondýnky.

Ozvalo se hvízdnutí.

Vzhlédla jsem, abych obdařila Malfoye, jehož rty nepěkně zahvízdali nehezkým pohledem.

,,Nekoukej se tím směrem. Nejsi pes, aby jsi se otáčela za pískáním," zašeptala mi naučně Bethy a stiskla mou ruku, když se Malfoy otočil na tribuně a vstal.

Začal si prorážet cestu ostatními studenty, až se ocitl na lavičce před tou naší, na kterou se posadil a opřel se lokty o kolena, tudíž mi byl co nejblíže jsem mu dovolovala.

,,Jak jsi mi to řekla?" Uculil se a započal vzpomínací hru, neboť přes všechny protesty, které můj mozek vysílal jsem stáhla rty do úzké štěrbiny, jako tenkrát v sovinci.

,,Tak jak si zasloužíš, pitomče," probrala jsem se z transu a vpálila mu nadávku do obličeje.

,,Aby jsi si nevypotřebovala všechnu zásobu sprostých slov jen tak, nech si něco do postele," mrkl na mě a skousl si spodní ret.

,,V posteli nenadávám, pouze spím," oplatila jsem mu ironické mrknutí a znovu se zahleděla za obzor a na klidnou hladinu jezera.

Studenti už byli nervní, jelikož se Harry stále neukázal.

Ruka s alabastrovou kůží sevřela mé rameno a já se podivila, jak se Malfoyovu podařilo obtočit paži okolo mých ramen. ,,Co si myslíš, že děláš?"

,,Snažím se sbalit jednu roztomilou fretku," cvrnkl mi do nosu a přitáhl si mě k sobě blíže.

,,Polib si," prskla jsem první co mě napadlo. Bohužel jsem nepočítala s následky které přišli.

Chytl mě za zátylek a přilepil se svými jemnými rty na mé, při čemž nesundaval své ruce z mého krku.

Odtáhla jsem se a napřáhla se. Zachytil mou ránu do své hbyté dlaně a pousmál se nad přirozeností mých reakcí. ,,Mohla by jsi si vymyslet něco, co nebudu očekávat. Začal jsem si s tebou, protože nemám rád snadné cíle."

,,A co když s tím nic neudělám?"

,,Nechám tě na pokoji a nebudu si tě všímat, do té doby, než si uvědomíš, že bezemne nemůžeš žít."

,,Lákavá nabídka, to si nemůžu nechat ujít," uchechtla jsem se a vyprostila svou pěst z jeho sevření.

,,Jde ti Potter, Snapeová," kývl hlavou směrem, kterým opravdu černovlasý chlapec přicházel, rozcuchaný více než za normálních dní.

,,Mám jednu otázku. Když jsi mě začal pronásledovat na každém kroku, narážel jsi se do Harryho. Nic ti nedělalo překážky, ani on samotný. Jenže na plese jsi mou ruku předal to jeho dlaně a poté jsi odešel, aniž bych tě celý večer slyšela promluvit. Proč?" Doléhala jsem na něj.

V očích se mu zajiskřilo, ale neodpověděl. Místo toho řekl: ,,Nemám si tě všímat, pamatuješ?"

Poté odešel.

Povzdechla jsem si, s hlavou plnou otázek. Natáhla jsem krk, abych mohla alespoň z nejvyšší tribuny sledovat, co se děje mezi šampiony a porodci.

Brumbál se chopil své hůlky a pomocí kouzla zesílil hlasitost svého hlasu. ,,Nuže - všichni naši šampioni jsou hotovi vykonat svůj druhý úkol a pustí se do něj, jakmile zapískám. Mají přesně hodinu na to, aby získali zpět to, o co přišli. Takže počítám do tří - raz, dva, tři!"

Rázem se šampióni začali svlékat ze svého oblečení. Očima jsem hladově sledovala Harryho, který si do úst vložil podivně vypadající hmotu a rozeběhl se do vody.

Nic se nedělo.

Ostatní soutěžící už zmizeli pod vodou - Cedric a Fleur pomocí bublinkového kouzla, zatímco Krum s neúplným zvěromágským přeměněním.

Tu Harry skočil do vody šipku a smích a posměšky diváků ustaly.

•••

Fleur Delacourová se vynořila z vody a lapala po dechu. Stěží doplavala na mělčinu, kde se rozplakala.

Nebylo to kvůli prohře, nebo poslednímu místu, které měla zajištěné. Její mladší sestra Gabriela zůstala na dně jezera a propadla jezerním lidem.

O půl hodiny později se vynořil Krum s Hermionou a já urychleně vstala z lavičky, abych přispěchala ke své nebelvírské kamarádce.

Byla zabalená do ručníků a Krum se sušil nedaleko ni, vedle profesora Karkarova.

Vynořil se i Cedric, s Cho Changovou, s níž se dal po vánočním plese dohromady a utvořili tak nejčerstvější bradavický pár.

Netrvalo dlouho a vynořil se i Harry, kterému jsem pomohla na břeh. Ron a Gabriela Delacourová, které zachránil od jezerních lidí se taktéž ocitli v péči svých blízkých.

Druhý úkol byl za námi a Harry si odnesl společně s Cedricem titul šampióna, který se umístil na prvním místě.

~

Napadá někoho, co do Draca vjelo?😮
Dnes je prvního prosince a vánoční nálada už je všude🎄❤  Co si přejete pod stromeček?:)

-Jamie