10. bylas' skvělá

250 14 1
                                    

Celé středeční dopoledne jsem sledovala dveře od třídy. Čekala jsem na příchod Zacka, který si tam nakráčí, oči všech se zabodnou na jeho dokonalou postavu, on si plácne s Justinem a mně věnuje šibalský úsměv. Nic z toho se ovšem nestalo. Ani Rachel nepřišla do školy, zasáhla ji náhlá žaludeční příhoda, a tak jsem seděla v poslední lavici sama.

O přestávce za mnou přišel Justin. Položil lokty na mou počmáranou lavici a zadíval se na mě. ,,Potřebuješ něco?" On se trochu neupřímně uchechtl. ,,Ty chodíš se Zackem?" ,,Co?" ,,Jestli s nim sakra" Trochu zvýšil hlas. Pár lidí se na něj otočilo, tak sklopil oči a povzdechl si. ,,Jestli s nim chodíš." ,,Já..." ,,Psal mi to. Jenom si to chci potvrdit. Často si toho dost navymýšlí." Zamyslela jsem se. Jestli Zack řekl svému nejlepšímu kamarádovi o našem, pro mě nevědomém, vztahu, musí to myslet vážně. ,,Jo.. Už to tak bude." On kývnul a usmál se, v očích se mu lehce zaleskl smutek. ,,Přeju vám to." Pohladil mě po rameni. ,,Vážně?" ,,Ale jo! On je můj nejlepší kamarád a ty nejlepší kamarádka. Jsem vážně rád." Zasmál se, tentokrát už to vypadalo upřímně. ,,Děkuju."

***

Po škole jsem se hned vydala domů. Upřímně jsem ani nečekala, že by to Justin vzal tak dobře. Skoro mi přišlo že já jsem ta, která je z toho víc udivená.

Když jsem se blížila k baráku, všimla jsem si, jak na lavičce sedí Josh a Zack. Oba se něčemu smáli a různě do sebe šťouchali, až si mě Zack všiml. Do pár kroků jsem byla u nich.

,,Co tu děláte?" Opomenula jsem pozdrav. Zack si stoupl, jednou rukou mě objal kolem pasu a políbil mě do vlasů. Pocítila jsem nával štěstí. Josh se s pobavenou tváří postavil a srovnal si mikinu. Kývla jsem na pozdrav, on mi to oplatil. ,,Zacku, nechám vás tu. Mějte se." Potom odešel.

Oba jsme sledovali, jak se vzdaluje. Pak jsem se od Zacka trochu oddálila a posunula si batoh na zádech. ,,Kdes' byl?" S nechápavým výrazem rozhodil rukama. ,,Dneska. Proč jsi nepřišel do školy?" ,,Nechtělo se mi." ,,Aha.. Ty to vedeš takhle pořád?" ,,Vlastně jo." Byl úplně bez starostí, já naopak začínala být docela naštvaná. ,,Zacku, bála jsem se, že se něco stalo. Vůbec si nedal vědět." Zack mě objal okolo pasu a lehce mě políbil. ,,Jsem v pohodě." Neubránila jsem se letmému úsměvu. Na něj se prostě nedalo být naštvaná. ,,Nepozveš mě dál? Je docela zima." ,,Jasně." Začala jsem štrachat klíče v kapse.

***

,,Tak, vítej." Zula jsem se a rozhodila rukama. On se zasmál. ,,Jak vidíš, tady je kuchyň, jídelní stůl a tam je obývák a vstup do zadní zahrady. No a tady je koupelna a po schodech nahoru je můj pokoj, mamky ložnice a.. Další koupelna. Zack vypadal zaraženě. ,,Dost dobrý." Lehce našpulil rty a začal jemně kývat hlavou, na důkaz podivu. ,,Dáš si něco?" Zack se mi zahleděl do očí, trochu mě to vylekalo. ,,Tebe."

Udělal pár kroků a stál přímo přede mnou. Vzájemně jsme si hleděli do očí, hrudníky se nám zvedaly pod náporem adrenalinu. Potom mě chytl za tvář a vášnivě mě políbil. Byla jsem lehce nervózní, zároveň jsem si to ale užívala co nejvíc to šlo. Rychlými kroky jsme došli až ke gauči, aniž bychom přerušili polibky plné chtíče. Potom mě Zack lehce šťouchl na gauč. Oba jsme se potichu zasmáli. Pomalu se ke mně naklonil a než jsem se nadála, mikina ze mě byla pryč. ,,Chceš to?" Zeptal se, lehce zadýchaný. ,,Jasně." Dodala jsem a divoce přikývla.

***

Vzbudilo mě chrastění klíčů v zámku. Mrzutě jsem otevřela oči a zjistila, že na gauči ležím sama, Zack už je dávno pryč a hodiny ukazují půlnoc. ,,Amy, co tu děláš?" Zašeptala matka, došla ke mně a pohladila mě po hlavě. ,,Asi jsem usnula u televize." ,,Proč jsi jen ve spodním prádle?" Začervenala jsem se a vzpomněla si na dnešní odpoledne. ,,Bylo mi horko." Pak jsem se zvedla, utekla do pokoje a s úsměvem za sebou zabouchla dveře. Ještě než jsem se uložila k dalšímu spánku do postele, stačila jsem si přečíst zprávu od Zacka.

Bylas' skvělá! Díky za supr odpoledne!

what is true love?✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat