what is true love?✔️

50. setkání s minulostí

Nastal den D. 

Justin byl od rána jako na vážkách, chvíli nepostál, pořád si doma v nahrávací místnosti zkoušel písničky, co se budou hrát na koncertě. V deset hodin dopoledne přišli i ostatní. Joshe jsem pozdravila ležérním objetím, Davida naším speciálním handshakem a s novým bubeníkem Samuelem, jsem si jen s úsměvem potřásla rukou. Byl moc milý, špinavě blond vlasy mu splývaly až skoro na ramena, měl vlasy podobně jako Kurt Cobain a jako bubeník se mohl přirovnávat k Tayloru Hawkinsovi, bubeníkovi z kapely Foo fighters. Moc se k Davidovi hodil a přála jsem jim to, i když ani jeden z nich nebyl úplně můj kamarád. 

Kluci se zavřeli ve zkušebně a začali hrát. I přes tlumicí pěnu na zdech bylo po domě slyšet dunění bubnů a ladné zvuky elektrické kytary. Nevadilo mi to, protože jsem měla rock ráda, takže jsem si občas pobrukovala melodii, kterou jsem zrovna znala. 

Chystali se na koncertě zahrát pár svých písní a pár coverů písniček od kapel jako Nirvana, Oasis, Foo Fighters nebo Queen. Moc jsem se těšila, až uvidím Justina plnit si svůj sen. 

***

Jelikož bylo hezké počasí, s Rachel jsme se sešly odpoledne ve městě a zašly si do čajovny s posezením venku. Klábosily jsme snad o všem možném a zrovna, když jsme řešily Racheliin problém s rodiči, zavolala mi Emily, kamarádka z Brooklinu. Dlouho jsem se s ní neviděla a ani jsme si moc nevolaly, takže jsem byla ráda, že se opět ozvala, i když zrovna v trochu nevhodnou chvíli. 

,,Ahoj Emily!" Pozdravila jsem s radostí a zvedla na Rei ukazováček, aby vydržela minutku, než si to vyřídím. 

,,Ahoj Amy! Moc se na tebe těším. Už jsme ve vlaku. Je ten koncert od sedmi, žejo?" Zarazila jsem se. Nevěděla jsem, že Emily také přijede. 

,,Počkej, jak.." Ani mě nenechala domluvit. 

,,Sleduju Justina na instagramu. Vím, že má koncert a bylo mi jasné, že tam bude taky. A ráda ho poznám." 

Nic jsem nenamítala. Těšila jsem se, že Rachel i kluci z kapely poznají mou starou kamarádku. 

***

S Rachel jsme před koncertem zašly k nám domů. Kluci už byli na generálce. Zbývala asi hodina do začátku, tak jsme se začaly připravovat. Já si oblekla černé, dlouhé šaty, na ně jsem si připnula korsetový pásek s vázáním na přední straně a džínovou bundu mého bývalého přítele z Brooklynu a na nohy jsem si obula vysoké, černé kanady, skoro až ke kolenům. Make up jsem zvolila výraznější, černé linky jsem protáhla dál od očí a na svoje řasy jsem si přilepila i řasy umělé. Pak už jsem jen přetřela obočí gelem, nanesla tvářenku a rtěnku a byla jsem hotová. 

Rachel měla na sobě jako obvykle jen tílko s velkým výstřihem a modré, roztrhané džíny. V hustých blond vlasech, smotaných v drdolu jí zářily růžové pramínky a gumičky všech barev duhy. 

,,Zajdeme k nám, pojedeme mým autem, jo?" Navrhla Rachel, když jsem se kontrolovala v zrcadle. Jen jsem kývla na souhlas a vyrazila s ní ven. 

***

U kulturního domu, kde se koncert konal, už stála velká fronta lidí. U ostrahy jsme se prokázaly jako známé lidí z kapely, tím pádem nás pustili dřív dovnitř. Našly jsme si místa hned ve předu, kde už stála Emily a můj starý kamarád Tom. Oba jsem je horlivě obejmula a představila je Rachel. 

Po chvíli klábosení jsem u pultu pitím zahlédla Zacka a jeho kamaráda, který nebyl od nás ze třídy, takže nejspíš z fotbalu. ,,Omluvte mě na chvilku." Šeptla jsem a vydala se k baru, odkud zrovna odcházel onen kluk a tak tam zůstal Zack sedět sám. 

,,Ahoj." Pozdravila jsem ho a požádala barmana o jednoho panáka. Zack si povzdychl a usmál se. ,,Ahoj Amy. Proč jsi tu? Nemáš se spíš bavit s přáteli?" Pokrčila jsem rameny. ,,Jen jsem si něco chtěla ujasnit." ,,Tak povídej." Kývl a napil se. ,,Chci vědět, jestli se na tebe můžu spolehnout, že nikomu neřekneš, co se včera stalo." ,,Neboj. Byl to polibek na rozloučenou. Nic to neznamenalo a.." ,,Prostě chci vědět, jestli se můžu spolehnout, že budeš mlčet." Zack se znovu usmál a rukou si přejel po ústech, jako by je zapínal zipem. Zasmála jsem se, kopla do sebe panáka a objala ho. ,,Děkuju." ,,Jsem rád, že je to mezi námi tak urovnané." ,,To já taky." Pohladila jsem ho po rameni a vydala se zpět ke své partě. 

*** 

Koncert jsem si naprosto užívala. Hudba hrála nahlas, Justin hrál a zpíval úžasně a nahlas. Já si málem vykřičela hlasivky. Cítila jsem se šťastně. Tak šťastně, jako ještě nikdy. Když zrovna dohrávali Rape me od Nirvany a já začala hlasitě tleskat a křičet, někdo mi sáhl na rameno. 

Prudce jsem se otočila a zahlédla člověka, kterého jsem viděla naposledy v patnácti a se kterým jsem zažila všechny ty věci, které jsou poprvé důležité a jehož černou, džínovou bundu pořád nosím. 

,,Ahoj Amy. Koukám, že máš pořád mojí bundu. Rád tě vidím." 

,,Jeremy?" Nemohla jsem uvěřit svým vlastním očím. Má první a největší láska z minulosti se opět objevila, vyšší, mnohem víc svalnatější, s delšími vlasy a řezanějšími rysy a s Jointem v ústech. Všechny moje vzpomínky se obnovily. A celý svět kolem, jako by zmizel. 

,,Vypadáš.. Jinak." ,,To ty taky krásko." Pohladil mě po tváři a nabídl mi pár tahů trávy. Přijala jsem a párkrát se nadechla štiplavého kouře. 

,,Znáš někoho z kapely?" Polkla jsem a záporně zakroutila hlavou. ,,Vlastně ne." ,,Tak to je super, ale hudbu mají dobrou, co?" ,,Jo.." Kývla jsem, stále zaražená tím, koho jsem před sebou viděla. 

,,Prosím o pozornost!" Zachraptěl Justin do mikrofonu. ,,Tuhle písničku věnuju mojí milované. Amy Parkerová, tahle je pro tebe." Ukázal na mě prstem a poslal mi vzdušnou pusu. Falešně jsem se usmála a otočila se zpět na Jeremyho. ,,Hm.. Zvláštní." Zasmál se, popotáhl si a kouř vydechl jakoby do stropu. ,,No nic, tak se měj." Chtěl odejít, ale já ho prudce zastavila. ,,Jeremy, počkej.." Tázavě na mě pohlédl, čekajíc, co ze mě vyleze. ,,Moc ti to sluší." Uchechtl se, vytáhl z kapsy papírek a napsal mi na něj svoje číslo. ,,Kdyby něco, zavolej mi. Měj se!" Potom vyšel ven ze dveří. 

Jeremy. Tajemství, které mi zamotalo hlavu v patnácti letech a které mi zamotalo hlavu i o čtyři roky později. Připravil mě o všechna má poprvé a zároveň byl ten poslední, kterého jsem tady čekala. 

Ale stalo se. A bylo to pro mě osudné setkání, protože od té doby se věci převrátily naruby. 

Justin, i když byl nadále můj přítel, už nebyl ten, kterého jsem nosila neustále v hlavě. Byl to právě on, Jeremy, který mi nedal spát a který mi rozbušil srdce pokaždé, když jsem ho navštěvovala při Justinových turné v nedalekém Aberdeenu, kam se přestěhoval. 

Nakonec jsem si jeden den, krátce po nástupu na vysokou v Seattlu, zabalila všechny věci, Justinovi jsem nechala na lince obsáhlý dopis s omluvou a vymazala si kontakt na něj i na všechny z jeho kapely. 

Ano, zachovala jsem se jako svině. Ale lásce se nedá poručit. A po letech jsem zjistila, že jsem udělala dobře. Nikdo jiný totiž nedokáže milovat svou ženu a dceru více, než Jeremy a nikdo nedokáže vařit tak úžasná jídla, jako právě on. 

KONEC

Omlouvám se všem, kteří čekali, že příběh dopadne svatbou Justina a Amy. Omlouvám se všem, kteří věřili, že spolu budou navěky. Ale tohle jsem prostě já a moje psaní. Původně jsem plánovala je nechat pospolu, ale v průběhu psaní poslední kapitoly mi došlo, že by to prostě nebyl můj styl a že to musí být takhle. 

Děkuju Vám všem moc, že jste mojí slátaninu přečetli až sem, moc moc to pro mě znamená a samozřejmě si můžete skočit na můj profil i můj druhý příběh PRISON NIGHTMARE. 

luv u guys<3