,,Hajzle!"
Zprudka jsem otevřela oči a porozhlédla se okolo. Závěsy v ložnici se lehce vlnily, díky větru, který lehce pofukoval skrz pootevřené okno. Byly bílé, trochu průhledné, z hladké, jemné látky a spadaly až na světlé parkety. Otočila jsem hlavu na Justina, který stále ještě dřímal, ovšem jeho víčka se lehce mihotala, tak jsem usoudila, že už je spíše v polospánku a za chvíli ho, stejně jako mně, probudí a rachot a pronikavý křik z dolního poschodí.
Protřela jsem si zalepená víčka a zhluboka se nadechla nosem. Pak jsem vstala, přehodila přes sebe dlouhý, černo bílý, pruhovaný svetr od Justina, který byl dostatečně dlouhý na to, aby mé skoro nahé tělo zakryl a z koupelny, ve které jsem si jen rychle opláchla obličej, jsem se vydala po schodech dolů, držíc se celou cestu zábradlí.
,,Mami?" Zachraptěla jsem a pohlédla ke stolu v kuchyni. Matka tam seděla v županu, krátké vlasy měla rozcuchané a ofina jí ležela různě rozházená po čele, byla neupravená a mastná. Obličej měla černý od řasenky a linek, ještě z předchozího večera, a tváře měla sklíčeně položené v dlaních. Z očí jí tekly slzy a ústa měla okolo trochu červená od vína, které bylo postaveno na stole.
Ve velkých, huňatých papučích jsem se došourala do kuchyně a posadila se na židli vedle ní. Má ruka spočinula na jejích shrbených zádech a já cítila, jak se chvějí pod náporem pláče a vzlyků. ,,Co se stalo?" Matka mi podala papír, složený do čtverce a znovu se rozplakala. Rozbalila jsem ho a viděla spoustu textu, napsaného černým perem z Justinovo pracovny v přízemí, vedle obýváku. Pár slov bylo rozpitých kvůli matčiným slzám, které na list papíru nejspíš dopadaly, když při čtení plakala.
Mé drahé.
Nebudu vysvětlovat, proč jsem nadobro odjel. Už jednou jsem to udělal. Chtěl jsem jen vidět, jak se mé rodině daří. Ale znáte mě. Nejsem stavěný na tenhle typ života. Teď nejspíš poletím do Monaca nebo na Kanáry. Užiju si nějakou pořádnou zábavu s holkama v klubu. Napiju se s kamarády, i s lidmi, kterým nerozumím ani slovo. Pořádně se zhulim a projedu s klukama z klubu polovinu států na motorce. Je mi líto, že jsem vás opustil, ale nikdy jsem ani neplánoval zůstat.
Mějte hezký život, jako jste ho měly doteď, i beze mě.
S láskou, táta a manžel, i když už se za něj nepovažuji.
Ps: Amy a Justine, mrzí mě, že už vám ty cigarety nedonesu. Určitě si koupíte svoje.
Zmačkala jsem papír a zahodila ho do rohu, k odpadkovému koši. ,,To si dělá prdel.." ,,Neřeš to Amy. Neměl se tu vůbec ukazovat. Akorát nám všem rozhodil životy." Matka si papírovým kapesníkem utřela slzy a pousmála se na mě. ,,Tvůj otec je hlupák." ,,Je to pěknej kretén." Odfrkla jsem si a z krabičky cigaret si vytáhla předposlední, kterou jsem si hned zapálila. ,,Můžu si nabídnout?" ,,Ale jo, je poslední." Naštvaně jsem ukázala prsty, ve kterých jsem držela cigaretu na krabičku a zaklonila hlavu.
,,Rozbila jsem vám vázu, snad se nezlobíte." Řekla po chvíli matka provinile a vydechla kouř z úst. ,,To teď neřeš. Váza se koupí nová. Jsem ráda, že se ti ulevilo." ,,Děkuju Amy.." Matka mě pohladila po ruce, kterou jsem měla položenou na holém stehnu. Pevně jsem ji stisk oplatila a hřbet ruky jí políbila. ,,Otec je kretén, jako jsi mi vždycky vyprávěla. Měla jsi pravdu." ,,To já mám vždycky.." Obě jsme se zasmály.
,,Co se tu děje? Proč tu spolu kouříte a pijete v osm ráno?" Justin se podiveně zastavil kousek od nás a poškrábal se na zátylku.
ČTEŠ
what is true love?✔️
RomanceStřední škola. Všichni to známe. Zájmové kroužky, někdy až přehnaně velká sebevědomí některých studentů, fotbaloví hráči - ruku v ruce s nejhezčími z rostleskávaček.. Na Goldenbillské střední to nebylo jiné.. Nebo snad ano? 18ti letá dívka Amy Par...