what is true love?✔️

33. stěhujeme se

Před vchodem do domu nám stála nová lampa, vyzařující bílé led světlo. Byla vysoká asi dva metry, z výprodeje zahradních potřeb. Trochu jsem zakroutila hlavou, otřela si boty od bláta o rohožku s velice originálním nápisem Home, sweet home a vešla dovnitř.

Hned mě do nosu praštila vůně pečeného kuřecího a smažené zeleniny. ,,Mami?" Křikla jsem do zatím prázdného prostoru. Když jsem se trochu přiblížila ke kuchyni, vykoukla z ní hlava s hustými, hnědými vlasy po ramena. ,,Ahoj?" ,,No ahoj Amy. To je překvapení viď?" ,,Co se děje?" Ignorovala jsem její nadšení z toho, že mě konečně vidí. ,,Vzala jsem si volno, musím ti něco říct." ,,Ale.." ,,Velice důležitého!" Na znamení velké důležitosti jejího překvapení zvedla ukazováček do vzduchu a znovu se na mě zazubila. ,,Běž si sednout, jídlo už bude hotové."

***

,,Takže.. Co je ta novina, kvůli které sis vzala volno a udělala večeři?" Nemluvila jsem moc příjemným tónem, nejen kvůli tomu, co se dnes stalo. ,,Mno.." Dožvýkala kousek masa a usmála se. ,,Jelikož.." Znovu se ve své mluvě zastavila, tentokrát, když se snažila vyšťourat si jedním z hrotů vidličky zaseklé jídlo v zubech. ,,Jelikož mi nový, vyšší post v práci zabraňuje kontaktu se svou rodinou, tedy s tebou, rozhodla jsem se udělat velice závažné rozhodnutí. Myslím, že budeš nadšená." Usmála a nabodla na vidličku kus smažené papriky. Jen jsem pozvedla obočí a tak dala neverbálně najevo, aby mi konečně pověděla, co za tajemství se mi právě chystá říct. ,,Dala jsem výpověď." ,,Cože?" Křikla jsem překvapeně. Kde si sakra chce v týhle díře na konci světa hledat nějakou u:cházející práci, s jejímž platem by dokázala pokrýt hypotéku? ,,Vracíme se zpět do Brooklynu. Budu na tebe mít znovu hodně času, vynahradím ti to, u čeho jsem poslední dobou strádala." ,,To snad ne.." Šeptla jsem a dala si obličej do dlaní. ,,Amy?" Nejistě šeptla a natáhla se přes stůl, aby mě pohladila. Já ale ucukla a postavila se. ,,Myslela jsem, že budeš ráda." ,,Ne mami, nejsem ráda!" Rozčilila jsem se. ,,Konečně jsem si zvykla na maloměstský styl života, konečně si upevnila vztahy s ostatními.. Konečně si našla vztah, který klape.." Poslední slovo jsem spíš spolkla. Opravdu byl tak skvělý, jak jsem právě tvrdila? Vždyť jsme se s Justinem strašně pohádali, Bůh ví, jestli to nebyl konec.. A ještě ke všemu jsem ho podvedla se Zackem.. Zack.. Nesnáším ho. Nesnáším se, za to co jsem provedla.

Do reality mě uvedla matka, která prošla kolem mě do kuchyně. Stále něco vykládala, tak jsem se na ní začala znovu plně soustředit. ,,Máš tam Emily, Mika, Lanu a další kamarády. Máme tam strýčka Liama, Tetu Patsy a tvé bratrance a sestřenice. Také babička Agatha na nás čeká. Prostě tam máme obě život, který jsme nesmyslně opustily kvůli mé práci. Uznávám, je to má chyba, ale znovu se nám nabízí příležitost vrátit se do starých kolejí." ,,Ale co když se do nich už vrátit nechci!" Rozkřikla jsem se. ,,Strýčka Liama a Tetu Patsy kontaktuju každý týden, se všemi si volám a píšu, to mi stačí. Mami já už si zvykla tady, nemůžeš po mně chtít to znovu zahodit.. Prosím.." Už jsem to nevydržela a rozbrečela se. ,,No tak, holčičko." Chtěla mě obejmout, já ale o krok ustoupila a rozběhla se po schodech k mému pokoji. ,,Počkej, Amy!" Otočila jsem se a zahleděla se jí do očí. ,,Stěhujeme se za měsíc." Další krůpěje slz mi přepadly přes dolní víčko.

V pokoji jsem se sesunula na podlahu a roztřesenýma rukama naťukala do mobilu pár slov.

Amy Parker (19:05)

Stěhujeme se.