what is true love?✔️

49. zhasl jsi, rozsvítil, zhasl

Druhý týden školy.

Na nekonečné sezení v lavici a psaní si nudných poznámek při monotónním výkladu starých učitelů jsme si už pomalu všichni zvykali, a i když to pro mě bylo pořád něco nového, naše třída byla až na pár lidí docela fajn.

S Rachel jsme měly hodně společných předmětů, takže jsme velkou část dne trávily spolu v lavici, ale když už náhodou měla zrovna jinou hodinu než já, využila toho Julia. Před vyučováním si ke mně vždy sedla a vysvětlovala mi, že doufá, že mi nevadí její vztah se Zackem. Že ví, jak mě ranil a taky si moc dobře pamatuje, že mi málem zničil vztah.. Ale prý se změnil. Přestal kvůli ní kouřit, naopak začal poslouchat její oblíbený pop a chodit s ní na hodiny společenských tanců. Byl jako vyměněný.

Skoro jsem tomu nemohla uvěřit. Když jsem ho poznala, byl to ten drsňák, kterému bylo všechno jedno a myslel jen na sex a na to, jakou velikost podprsenky má holka vedle něj. Možná si Julia jen vymýšlela a snažila se mně i sobě namluvit, že je Zack teď takový, jaký tvrdila. Nebo měl Juliu opravdu rád a dokázal se kvůli ní změnit. Tak či tak, bylo mi to ostatně docela jedno. Se Zackem jsem se spálila nejen jednou, ale dokonce dvakrát, ale už jsem věděla, že miluju Justina a se Zackem zůstaneme nanejvýš přáteli, možná ani to ne. Prostě kolem sebe budeme jen procházet, ráno se pozdravíme a odpoledne na sebe občas mávneme na rozloučenou. Někdy mu poradím se Švédštinou, kterou jsme měli společnou, a místo které docházela Rachel na hodiny Španělštiny a on mi občas nabídne pár brambůrků ze svojí svačiny. Nic víc, nic míň.

Justinův očekávaný koncert se pomalu blížil a já všude po chodbách školy narážela na plakáty s názvem jejich kapely a s místem a datem konání. Slýchávala jsem studenty si šeptat, že tam nesmí chybět a musí sebou vzít fotoaparáty, spoustu cigaret a ještě více trávy a alkoholu. Neplánovala jsem nic z toho požít. Nechtěla jsem přijít o tak úžasné představení. Věděla jsem, že to bude skvělé!

Když jsem si šla vyměnit do skříňky učebnice, narazila jsem na kluka, o kterém jsem slyšela celý den mluvit Juliu. Zack stál opřený o stěnu kousek ode mě, měl založené ruce na hrudi a přeměřoval si mě pohledem.

,,Můžu ti nějak pomoct?" Otázala jsem se a zabouchla svou skříňku, držíc v ruce dvě učebnice a sešit angličtiny. ,,Hm.." Uchechtl se Zack. ,,Ani ne, jen jsem si chtěl promluvit. Víš, chtěl jsem s tebou probrat pár věcí už první den školy, ale.. Nějak jsi byla pořád s Justinem a já s tebou nechtěl zrovna o tom mluvit před ním.. Však víš." Pak hodil rychlý pohled na zkušebnu na konci chodby. ,,Promiň, ale.. Nemám čas. Třeba jindy." Snažila jsem se ho obejít, ale on mě zastavil svou silnou paží a zadíval se mi do očí. ,,Prosím Amy.." Povzdychla jsem si a pak se trochu pousmála. ,,Fajn.. Ale máš pět minut. Musím ještě něco vyřešit s panem Fordsbergem."

Pan Ölsen Fordsberg byl náš učitel na Švédštinu. Opravdu pocházel ze Švédska a Anglicky uměl jen velmi chabě, takže bylo občas těžké se s ním domluvit. Ale jelikož mě Švédština bavila a byl to jeden z předmětů, ve kterém jsem měla samé jedničky, vždy, když jsem se s ním na něčem domlouvala, mluvili jsme Švédsky. Bylo to pro oba lepší; on neměl problém porozumět a já se alespoň procvičila v cizím jazyku, který se učím. Ale zpět k tématu. 

Se Zackem jsem se vydala do zkušebny na konci chodby. Justin byl na cigáru společně s kamarády z kapely před školou a Julia už seděla se svou partou ve třídě a pomlouvala ostatní, i tak jsem ale dávala pozor, aby nás jeden z nich náhodou neviděl. Spíše jen tak pro jistotu. 

Zack vešel do místnosti až po mně a zabouchl za sebou dveře. Zkušebna byla velmi malá. V rohu stál velký, černý lesklý klavír, uprostřed bylo rozděleno několik židlí a kus od dveří stál stolek se čtyřmi židlemi. Nebyla tam žádná okna, takže Zack rozsvítil velké zářivky na stropě a sedl si ke stolku. Já udělala to samé, posadila jsem se naproti němu a položila si učebnice na starou, dřevěnou, počmáranou desku stolu. Chvíli jsme se na sebe jen tak dívali. V jeho očích se lesklo cosi tajemného, nevěděla jsem, jak se cítit, bylo to zvláštní. Zack po chvíli konečně promluvil. 

,,Amy, chtěl jsem s tebou mluvit o tom, co se v létě stalo, no víš, na tom srazu se třídou.. Mrzí mě to. Promiň, že jsem to před Justinem tak propálil. Nechtěl jsem, vážně. Nejsem zas takovej hajzl, ale.. Byl jsem hrozně opilej víš.. To mě samozřejmě vůbec neomlouvá, neměl jsem to dělat, ale.. Kdybych byl střízlivej, nikdy bych to neřekl. Vím, že to pro tebe byla chyba.. Tenkrát, jak jsi za mnou přišla domů. Ale.. Pro mě to bylo fajn.. Myslel jsem, že se ke mně chceš vrátit a.." ,,Zacku.." Zastavila jsem ho. ,,Já nevím, proč jsem za tebou vlastně chodila. S Justinem jsme se hrozně pohádali a on mi vyčetl snad všechno ve svým životě. Měla jsem nějaký blok, něco, co mě donutilo k tobě jít a.. udělat to. Lituju toho, málem jsem o Justina přišla." Zack zakýval hlavou a pak posmutněle šeptl. ,,Pro mě to nebyla chyba Amy." Zvedla jsem obočí na důkaz nechápavosti. ,,Máme oba vztah. Jsi s Juliou šťastněj, sám jsi mi to říkal." ,,To jo, ale.. Prostě jsem se ti chtěl za všechno omluvit. Vím, že už tě teď nedostanu zpátky.. Takže.. Se prostě jen snažím jít dál.." ,,To je dobře Zacku. Měl bys jít dál. Protože já to už udělala dávno. Justina miluju, jsem s ním šťastná a prostě.. Jsem se přes to všechno přenesla. Měl bys to udělat taky. A co nejdřív, hm? Julia tě má opravdu ráda." ,,Já vím.." Povzdechl si. ,,Já ji mám taky moc rád, ale.. Není to takové, jako s tebou. Necítím k ní to, co jsem cítil k tobě." Trochu jsem se uchechtla. ,,Zacku, vždyť jsi mě s ní podvedl. Přestaň tohle říkat. Pro mě to taky nebylo jednoduchý, ale jsem tu, ve šťastným vztahu a.. Měl bys to taky udělat. Myslím to s tebou dobře." 

Když už jsem se zvedala k odchodu, Zack mě chytl za zápěstí. Ne silně, jen tak něžně. Zadívali jsme se jeden na druhého, jako by to bylo naposledy, co se vidíme. Zack se potom zvedl ze židle a stál tak jen kousek ode mě. Srdce mi začlo zběsile tlouknout, byla jsem jako vyměněná. 

,,Máš pravdu Amy. Měl bych se posunout dál.. Děkuju." Kývla jsem a usmála se. ,,Jo, to jo.." Za nedlouho Zack přitiskl své rty k těm mým. Nevím ani proč, ale spolupracovala jsem. Věděla jsem, že to není správné. Věděla jsem, že když se to dozví Justin, je s námi definitivní konec.. Ale prostě jsem byla jako v tranzu. Jako by mě ovládal někdo jiný. Vyšší síla z vesmíru nebo tak něco. 

Nakonec se po pár chvilkách Zack odtáhl, pousmál se na mě a pustil mou ruku. ,,Sbohem Amy." Potom vyšel ze zkušebny a nechal mě tam stát samotnou, s divokým srdcem, které se ne a ne zastavit a s pomotanou myslí, která se za nedlouho dala zase dohromady.