what is true love?✔️

37. podvedení lidé

Nahoře Zack ^-^

,,Co si mám vzít?" Popadla jsem dvě ramínka a otočila se na Justina. Na jednom z ramínek vysely upnuté šaty po kolena pískové barvy, na druhém černé tričko s logem Joy Divison a černá sukně. Justin zvedl pohled od telefonu a usmál se. ,,To je jedno, oboje ti bude slušet." Svěsila jsem ramena. ,,To není fér, ani jsi mě v tom neviděl. Vůbec mi nepomáháš." ,,Ale no tak." Stoupl si, vložil telefon do zadní kapsy džínů a pohladil mě po tváři. ,,Nemusím tě v tom vidět. Sluší ti úplně všechno, co sis kdy oblékla. Líbíš se mi ve všem." Potichu jsem se zasmála a objala ho.

***

Na třídní sešlost jsem se nakonec rozhodla pro sukni a tričko. K tomu jsem obula kanady s vysokou platformou, na nohy nasoukala síťované silonky a přes to celé přehodila velkou, černou, džínovou bundu. Mojí oblíbenou.

,,No vidíš, říkal jsem ti, že ti to bude slušet. Vypadáš nádherně." Chytl mě kolem pasu a políbil mě. ,,Přeháníš." ,,Ani omylem. Pojedeme? Máme tam být za hodinu, to stihneme akorát." Kývla jsem a společně jsme se vydali po schodech dolů.

***

Maddisonin dům byl skvěle vyzdobený. Prostory interiéru nejen, že byly moderní a plné přirozeného, venkovního světla, ještě ke všemu byly všude na zdech rodinné fotografie a bylo tak vidět, že mají skvělý vztah. Její rodiče si asi potrpěli na moderním designu a rodinných srazech. V kuchyni stály řady klasických, červených kelímků a pár nádob s různými druhy pití, okolo postávali někteří z našich spolužáků. Pozdravili jsme je pokýváním hlavy a vydali se na venkovní terasu. Tam už stáli všichni zbylí spolužáci, včetně Rachel a Zacka, který si mě naštěstí nevšiml, navíc už byl dost připitý, vrávoral a cloumal sebou ze strany na stranu. Naproti němu stála Julia s červeným kelímkem u pusy a potutelně se usmívala. Měla z něj akorát legraci.. Ani jsem se jí nedivila.

Když už jsem je pozorovala delší dobu, Julia přesunula svůj pohled ze Zacka na mě. Jiskry pobavení, které jí doteď hrály v očích zmizely a její obličej zamrzl v lítostivé grimase. Jen jsem se pobavené uchechtla a kývla hlavou k Zackovi. Bylo vidět, že se jí ulevilo. Tvář se jí uvolnila a ukázala mi tak řadu bílých zubů.

,,Amy! Ahoj." Křikla Rachel a objala mě. ,,Ahoj." Vydechla jsem. ,,Už jsem myslela, že nedorazíte. Jsou tu všichni. Teda skoro.. Milia chybí. Slyšeli jste to o ní a o Zackovi, žejo?" Uchechtla se. ,,No tak Rei." Upozornil jí Justin a podíval se na mě. ,,Jé Amy, promiň.. Mně nedošlo že.. Ugh, omlouvám se." Praštila se do čela. ,,To je v pohodě. Nemusíte přede mnou dělat, že se nic nestalo. Už jsem se s tím smířila." Kéž by jenom věděli, že se toho stalo mnohem víc, než si myslí.. Každopádně na důkaz, že je všechno v pohodě jsem mávla rukou a koukla se na Rachel. ,,Tak co jsi chtěla říct?" ,,No.. Milia a Zack mezi sebou něco měli. Ale on jí pak nechal, protože má prej pořád pouto k někomu jinýmu, takže mu udělala strašnou scénu." ,,Bože, ten Zack si nedá pokoj." Zasmál se Justin a napil se.

,,Takže lidi!" Ozvalo se od nedalekého stolu s občerstvením. Stála tam Maddison s dvěma jejími kamarádkami. Dlouhé, vlnité vlasy jí splývaly dolů, až k bedrům a krásně jí ladily k čistě bílým, upnutým šatům. ,,Jsem ráda, že jsme se tu všichni sešli.. Tedy, skoro." Usmála se, upozornila tak na aférku s Miliou. Já se znovu napila a oči upřela na Justina, měl pohled zabodnutý do země a nad něčím přemýšlel. ,,Jak všichni víte, čeká nás poslední rok před vysokou školou, což znamená, že spolu už budem jenom chvíli a naše celotřídní pomůcky na biologii a další předměty se ztratí." Všichni se zasmáli.

Co byly celotřídní pomůcky? No.. Když máte dobrý kolektiv, který si chce vzájemně při testech pomáhat, vymyslíte si různé značky. Například při té biologii. Když se píše poznávačka a vy se prostě nejste schopní všechno naučit, určíte si, u kterého živočicha či rostliny bude jaké znamení. Zakašlání? Jasný losos. A co třeba 'nechtěné' kopnutí do lavice? Narcis..

,,Každopádně jsem moc ráda, že jste dorazili a snad budete mít dobrý večer."

***

Po skvělé večeři u velkého stolu už si zase každý hleděl svého. Většina jen tak postávala venku, někteří tancovali v prostorném obýváku na hity z rádií, Rachel se líbala s jednou z našich spolužaček no a já s Justinem jsme stáli u kuchyňského ostrůvku a povídali si.

,,Justine.." Začala jsem novou konverzaci po tom, co jsme se bavili o koncertu Oasis ve Wembley. ,,Hm?" Zamručel a koukl se před sebe. ,,Co se stalo? Od doby, co se tu lidi zmiňují o Milii se tváříš, jako bys chtěl co nejdřív vypadnout." Justin si povzdechl a položil kelímek s džusem a vodkou. ,,Víš.. spíš se mi dost ulevilo, když jsem se dozvěděl, že tu není." ,,Proč?" ,,No.." Pokračoval Justin ,,Víš... Minulý rok, myslím ve druháku, jsme spolu chodili." ,,Cože? Nevšimla jsem si, že byste se někdy nějak bavili." ,,No právě." Povzdechl si. ,,Víš.. Byli jsme spolu skoro celý druhák. Od října do června. Fakt jsme se milovali, bylo to s ní skvělý. Měli jsme stejné záliby, jezdili spolu na výlety.. Prostě to byl úžasnej vztah. Jenže v červnu jsme šli na nějakou party, kde jsme se pohádali. Vždyť mě znáš, jsem horká hlava.. Vyčetl jsem jí spoustu věcí a pak odešel. Strašně mě to mrzelo, nechtěl jsem to udělat.. Tak jsem se tam vrátil, chtěl jsem se jí omluvit a nějak to s ní vyřešit.  Ale bylo moc pozdě, načapal jsem jí v jednom z pokojů s nějakým třeťákem.. teď už tedy čtvrťákem. Prostě mě podvedla. Vím, neměl jsem se k ní tak zachovat, ale.. ona mi zahla, jenom kvůli jedné hádce, chápeš?"

Nic jsem neřekla a objala ho. Cítila jsem se strašně.. Všechno mi to připomnělo, co jsem já sama udělala, vždyť já ho taky podvedla, zrovna, když jsme se pohádali.. Stalo se úplně to stejné..

,,Ale ale, dvě hrdličky. To se podívejme." Hned jsem se od Justina odtáhla a cítila, jak rychle mi buší srdce. Byl to Zack, stál tam opřený na straně, kde jsem předtím byla já a opile se usmíval. ,,Co tu chceš?" Vyprskl otráveně Justin. Zack se mi podíval do očí a trochu se ke mně přiblížil. Ani jeden jsme nic neříkali, prostě jsme jen udržovali oční kontakt..

,,Až sem slyším, jak ti buší srdce. Proč asi?" Ušklíbl se po chvíli a zase se oddálil. ,,Slyšel jsem, ž se tu bavíte o podvodu.. Ty už jsi mu to řekla?" Zasmál se a kývl hlavou. Justin nechápavě pokrčil obočí. ,,Cos mi měla říct, Amy?" Oba na mně teď měli zabodlý pohled, nebylo to vůbec příjemné.. ,,Nic. Neposlouchej ho, je opilý." ,,Tak to pozor, měl jsem pár panáků, ale ještě vím, co se stalo. Já nezapomněl." Zastrčil mi vlasy za ucho. ,,Tak mu to pověz!" ,,Nemám co!" Vykřikla jsem na něj. ,,Tak mu to řeknu já." Pokrčil rameny. ,,Ne.. Zacku ne, prosím." Žadonila jsem. ,,Co se děje?" Nechápal Justin. ,,Vyspala se se mnou." ,,Co? Kdy?" ,,Když jsme spolu se Zackem ještě byli, Justine. Když jsme my dva spolu ještě nechodili." Vysvětlovala jsem. ,,Ale Amy.." Upejpal mě Zack. ,,Přišlas' za mnou domů a vrhla ses na mě, asi někdy.. Před měsícem? Říkám to správně?" ,,Cože? Amy, je to pravda?" Chytl mě Justin za zápěstí a přitáhl blíž k sobě.

Už jsem se neudržela a rozplakala se. ,,No tak, Amy, řekni mu, jak to bylo." Zasmál se Zack. ,,Omlouvám se." Kníkla jsem a rukou si zakryla obličej. ,,Nechtěla jsem, Justine, vážně.. Já ti to vysvětlím." ,,Tys' mě podvedla?!" Rozkřikl se Justin, naštěstí ho přes hlasitou hudbu neslyšeli ostatní. ,,Prosím, nech si to.. nech si to vysvětlit." Brečela jsem. On se mi jen na chvíli zadíval do očí, vyškubl se z mého sevření a rozešel se pryč.

,,Justine, počkej!" Křikla jsem a rozběhla se za ním. Dělal dlouhé kroky, až došel do předsíně, popadl bundu a rozrazil venkovní dveře. Vyběhla jsem za ním. ,,Justine!" Chytla jsem ho za zápěstí a on se vytrhl. ,,Nech mě být Amy!" Znovu jsme si navzájem zahleděli do očí. V těch jeho se leskly slzy a bolest. ,,Jak si jenom mohla.." ,,Bylo to po tom, co jsme se pohádali. Nevěděla jsem, jestli spolu ještě vůbec jsme, musíš to pochopit." ,,Kvůli jedný debilní hádce? Děláš si prdel? Přesně o tom jsem s tebou před chvílí mluvil.. Přesně to udělala Milia a teď i ty!" Chvíli se odmlčel. ,,Jen mě prostě.. Jen mě prostě nech, dej mi čas." Pak ještě nechápavě zakýval hlavou na stranu a odešel.

,,Justine.." Kníkla jsem a znova se rozbrečela, sesunula se dolů, na trávu a obličej složila do dlaní.

TAK JOO! Máme tu asi úplně nejdelší kapitolu s víc než 1600 slovama:D Snad se vám líbila, psala jsem jí asi na třikrát, protože se mi vždy neuložila celá:) každopádně už to konečně je! Děkuju moc za všechna přečtení, neskutečně mě to těší:*