what is true love?✔️

47. nejmíň očekávanej

Na piknik nám vyšlo skvělé počasí.

Ano, akce, která pocházela z mé mysli a která byla naplánována hlavně kvůli mému milovanému a jeho kamarádům, kteří už se poslední dobou jako přátelé nechovali, opravdu vyšla. Popravdě jsem se moc těšila. Na Rachel, kterou už za nedlouho budu vídat i ve škole, na kluky z Justinovo skvělé kapely, která necvičila od smrti Taylera a nejspíš už ani nebude.. I když bych si moc přála, aby se znovu vrátili do starých kolejí, našli si nového bubeníka a vydali pár skvělých alb.. 

 Ve tři hodiny odpoledne jsme měli sraz v městském parku. Počasí nám přálo, bylo slunečno a příjemně teplo. Léto už pomalu končilo a konec prázdnin se nenávratně blížil. 

Možná si říkáte, jak je možné, že máme ve Spojených státech prázdniny v srpnu, obvykle to bývá od června do července.. Ano, na většině škol tomu tak je. Ale tady, na Goldenbillské střední byl starý, mrzutý ředitel. Pocházel z Evropy a byl zvyklý na tamější standardy. Proto zavedl prázdniny tak, jak je mají školy v Evropě. A nám to nevadilo.. Alespoň většině. 

Byli jsme na místě první. Měli jsme s ostatními domluvenou schůzku u staré, nefunkční kašny na kraji parku. Byla daleko od všech chodníčků i malých hřišť a také daleko od všech laviček, přinášejících špatné vzpomínky. 

Rachel dorazila ve tři hodiny a pět minut. Obvykle chodila všude pozdě, takže jsem byla překvapená, že je na místě mezi prvními. Pozdravily jsme se hlubokým objetím a s Justinem si jen plácla. 

Byla jsem moc ráda, že je Rachel už znovu usměvavé děvče. Po již zmiňované smrti Taylera se nerozpadlo jen kamarádství a kapela kluků, ale také Racheliino srdce. Když jsem nastoupila na školu a seznámila se s ní, měla přítele. Milovala ho, ale později se ukázalo, že je tyran a když se napije, neovládá se. Byl o dost starší než ona, tak se rozhodla ho nadobro opustit, než se stane něco špatného. Z rozchodu nebyla ani moc smutná. Uvědomila si včas, že není ten správný, se kterým by měla trávit čas. Několik týdnů tvrdila, že chce být dlouho sama a do žádného kluka se dlouho nezamiluje. Ale stal se pravý opak. S Taylerem si náramně rozuměla. Až později jsem zjistila, že často chodila na zkoušky kapely, právě kvůli němu. Že ji občas vzal na vyjížďku na motorce a zastavili se u stánku s občerstvením, stejně jako my, chvíli předtím, než zemřel. Rachel ho měla velmi ráda. Až moc. Smrt Taylera ji na několik měsíců přivedla do šíleného trápení. Snažila jsem se jí pomoct, jak to jen šlo.. Ale postupem času se dala znovu dohromady, a i když určitě často po nocích plakala, přes den se snažila být co nejvíce v pořádku a co nejvíce ukazovat svůj zářivý, povzbuzující úsměv. 

Čekali jsme do čtvrt na čtyři. Na kostkované dece už bylo rozloženo všechno jídlo i pití a i když jsme se snažili moc neujídat, občas nám to nedalo. Ve dvou větších miskách leželo čerstvé ovoce, nakrájené na kousky, v bílé nádobě zeleninový salát a na podnosu, který přinesla Rei, čokoládový koláč se šlehačkou na vrchu. Každý člen, který se dostavil nebo se měl dostavit, měl svou vlastní lahev s vychlazeným pomerančovým džusem. 

,,Mám takovej pocit.." oznámila Rachel a vložila si kousek jahody do úst ,,že už asi nedorazí." ,,Musí dorazit." Vyhrkla jsem. Potom jsem navázala rychlý oční kontakt s Justinem a znovu se zadívala na Rachel, ujídající ovoce z jedné z misek. ,,Slíbili to." 

Hned jak jsem to dořekla, uslyšela jsem za sebou hrubý hlas skoro dvoumetrového blonďáka Joshe. ,,Ahoj všichni. Omlouváme se, Dave nevěděl, co si obléct." Otočila jsem se a ihned vyskočila na nohy. ,,Ahoj kluci! Jsem moc ráda, že jste tu." Potom jsem bez přemýšlení objala Joshe a zašeptala mu, že děkuju, že přišli. On mě lehce pohladil po zádech a stejně potichu odvětil ,,To je jasný Amy." Zpětně mi objetí přišlo jako hloupost. Joshe jsem viděla jen párkrát za život a ani jsem neznala jeho příjmení. Ale v tu chvíli mi to přišlo žádoucí.. 

Justin se také postavil a zůstal na Joshe jen tupě zírat. Josh se pousmál a podal mu ruku. ,,Ahoj kámo." Justin ještě jen chvíli stál a pak Joshe hluboce objal. ,,Chyběl jsi mi." Vzájemně se poplácali po zádech a to stejné potom Justi zopakoval i Davida. 

Všimla jsem si, že Dave přes letní prázdniny hodně zhubnul. Nechal si narůst vlasy, měl teď podobný účes jako míval Tayler a na lícních kostech mu rostlo strniště stejné barvy, jako měly jeho vlasy. Pozdravila jsem ho s úsměvem a on mi úsměv opětoval. Potom jsme se všichni posadili na deku a začali spolu klábosit o  všem možném. 

Bála jsem se, že mezi kluky bude panovat dusná atmosféra, ale bylo to právě naopak. Povídali si a smáli se, jako by se dva roky neviděli. 

*** 

,,Jak to vlastně bude s naší kapelou?" Zeptal se trochu opilý Josh narovinu. Přinesl si sebou trochu vodky a nalil ji do lahve s džusem. Potom nabídl i všem ostatním a samozřejmě, jako skoro každý v našem věku, nikdo z nás neodmítl. Josh se poškrabal na zátylku, jako to vždycky dělával a hlasitě polkl. ,,Já ti nevím, kamaráde. Nemáme bubeníka a bez něj prostě kapela nebude fungovat. ,,Vlastně.." Zvedl Dave ukazováček do vzduchu. Všechny pohledy se přemístily na něj. ,,Jednoho člověka bych měl." ,,Vážně?" Usmál se Josh. ,,No.. jo. Je fakt dobrej. Hraje na bicí už od základky. A je to skvělej společník. Popravdě.. už se nějakou dobu vídáme a.." Zvedla jsem jedno obočí. Věděla jsem, co bude následovat. Kluci to očividně nepochopili, protože na něj jen se zájmem koukali a čekali, co řekne. ,,Prostě spolu chodíme." 

,,No teda!" Zatleskala Rachel. ,,To ti přeju!" 

Nevěděla jsem, že je Dave na kluky. I když mi to mohlo dojít. Byla jsem za něj ráda, rozhodně si zasloužil někoho, kdo ho bude mít rád víc než jako kamaráda z kapely.  Všichni to vzali dobře. Nejspíš jsem malou částí čekala, že se mu kluci vysmějou, ale.. Z druhé strany jsem Justina znala dost dobře, abych věděla, že by své kamarády podpořil nehledě na to, v čem. 

,,No tak nám o něm něco řekni." Napila jsem se džusu a prohrábla si dlouhé, vlnité vlasy. ,,Je hrozně hodnej. Ale zároveň tak silnej a nebojácnej. Ale.. i tak něžnej. Každý den mi nosí růži nebo jenom.. Nějaký kytky z louky. A básničku nebo nějakou krátkou povídku. Je to hrozně romantický." ,,Hele!" Přerušil ho Josh. ,,To je jako ty Justine. Když ses snažil dostat Amy a nosil jsi jí ty dopisy a kytky." 

,,Počkat cože?" Byla jsem zmatená. Vzpomínala jsem, jak byla v mé skříňce píchlá rudá růže a obálka s citátem, ale nikdy jsem nepřemýšlela, že by to mohl být právě Justin. Nikdy na takové věci nebyl.. 

,,Tos' celou dobu byl.. Ty?" Podívala jsem se mu do očí a on jen pokrčil rameny. 

Přitáhla jsem si ho do dlouhého polibku a nechala se unášet sladkou chutí jeho rtů.