what is true love?✔️

43. špagety carbonara

,,Necháme vás o samotě." Usmál se Justin, když se zvedal z pohovky a došel až ke mně. Chytl mě kolem ramen, políbil mě do vlasů a naklonil se k mému uchu. ,,Omlouvám se." ,,Za co?" ,,Že jsem tě podezříval." Pokrčila jsem rameny, ještě naposled se na oba rodiče usmála a společně s Justinem jsme odešli do ložnice. 

***

,,Co myslíš, že se stane?" Prohrábla jsem si vlasy a vydechla kouř. Justin si také zapálil a pokrčil rameny. ,,To já nevím.. Buď se strašně pohádají a jeden z nich odjede někam hodně daleko, nebo se spolu vyspí a všechno bude v pohodě. A nebo.. je tu ještě třetí možnost." ,,Jaká?" Zadívala jsem se do dálky, na cestě před brankou domu šla paní v reflexní bundě s černým psem. Byl velký a musel mít určitě hodně hebkou srst. ,,Můžou se spolu vyspat a pak jeden z nich odjede." Asi mu to přišlo vtipné, vzhledem k tomu, že se nahlas uchechtl, ale mě zrovna dvakrát do smíchu nebylo. Možné to bylo. Přeci jen jsem otce skoro neznala, bůh ví, jestli to, co mi řekl byla pravda. Ale nějakým způsobem mě to k němu táhlo. Jako by nebyl schopný zalhat. Prostě jsem mu věřila. ,,Toho se nemusíš bát." ,,Jak to víš?" Prostě to vím." Pokrčila jsem rameny a popotáhla si z cigarety. ,,No dobře.. Nezajedeme někam na jídlo?" Kývla jsem, na důkaz spokojenosti. ,,Tak dobře." 

***

S Justinem jsme si pěknou chvíli poseděli na předzahrádce italské restaurace. Slunce příjemně hřálo a ve stínu bylo na sezení u sklenky dobrého pití tak akorát. Bylo pět hodin, když jsme se rozhodli zaplatit a odejít. ,,Co myslíš, že asi dělají?" Nenápadně jsem naznačila svou velkou zvědavost. Celé odpoledne jsem, i když nerada, myslela právě na tohle. Nechtěla jsem Justinovi kazit posezení u příjemného jídla a pití, tak jsem se o tom raději nezmiňovala, ale jak se ukázalo, moje zvědavost a touha bavit se o tom mě kompletně ovládla. Justin si povzdechl. ,,Těžko říct. Můžou dělat hodně věcí. Snad se ale udobří. Bylo by fajn mít pro naše děti alespoň jednu babičku a dědečka pohromadě. Prarodiče z mé strany totiž moc vídat nebudou." Neparně jsem ho pohladila po rameni. ,,Ty bys.. Ty bys se mnou chtěl mít děti?" ,,Ano." Odpověděl stručně. Když jsem chtěla nějak zareagovat, Justin se nadechl a spustil znovu. ,,Budou krásné. Chlapec a holčička. Chlapec by byl lepší jako první, aby malou sestřičku ochránil. Zní to jako velké clishé, já vím, ale.. Vždycky jsem o tom snil. Vždycky jsem snil o tom, mít sestru. Malou, blonďatou sestru s modrýma očima a dvěma culíčky se sponkou ve tvaru berušky, kterou bych mohl chránit." Na chvíli se odmlčel a poškrabal se pod nosem. ,,Proto jsem k tobě tak ochranářský. Vždy, když ti někdo ublíží, nebo se o to alespoň pokusí, zasáhnu. Někdy možná až trochu přehnaně, já vím, ale.. V tu chvíli si to neuvědomuji. Když nemůžu chránit mojí malou sestřičku, chci chránit alespoň tebe.." Usmála jsem se a malá slza štěstí se mi skutálela po tváři. ,,Děkuju." To bylo vše, na co jsem se zmohla. 

***

 Dveře potichu zavrčeli a já jako první vešla do domu. Byl tam příjemný chládek, klimatizace a okna do obýváku na sever bylo to nejlepší možné řešení na parné léto. Po celém domě bylo prázdno. V kuchyni jemně odkapával kohoutek, který jsem ihned došla plně dovřít a na šedivé sedačce ležela ještě víc šedivá Maxie. Poslední dobou hodně pospávala, nejspíš kvůli horkému počasí. Už ani ven moc nechodila, raději si lehla k nám na gauč nebo vyběhla schody a usnula vedle nás v posteli. 

,,Mami? Tati?!" Křikla jsem. Nic se ale neozvalo nazpět. ,,Kde jsou?" Zeptal se, spíš tak pro sebe Justin a rozhlédl se po kuchyni i obýváku. ,,Třeba jen někam jeli, nebo.. šli." ,,Třeba jo." Justin pokrčil rameny a posadil se na sedačku, trochu moc rychle, protože se Maxie probudila a zamňoukala. ,,Nojo, promiň Kotě." Pohladil jí Justin, když si mu Maxie sedala do klínu. Usmála jsem se. 

Uběhla asi půl hodina. S Justinem jsme dokoukali poslední díl seriálu Blindspot a rozhodli se, že společně uděláme večeři. Byl ještě čas, ale jelikož jsme tak nějak předpokládali, že máma s tátou budou jíst s námi, museli jsme začít o něco dříve. Rozhodlo jsme se dělat špagety carbonara, takové usmiřovací jídlo, které chutná každému.. Tedy, skoro. 

Jednou v létě jsem si je jako malá dala v restauraci kousek od pláže a tak moc jsem se jich přejedla, že jakmile jsem slyšela jen to slovo, už se mi otáčel žaludek. Po několika dnech mě to ale přešlo, za což jsem ráda, protože je to jedno z nejlepších jídel, jaké jsem kdy jedla. 

***

Když už bylo jídlo uvařené a mí rodiče se stále nevraceli, rozhodla jsem se, že se najíme bez nich. Justinovi se to sice vůbec nelíbilo, ale nehodlala jsem na ně další hodinu čekat. Měla jsem už velký hlad. 

,,Tak dobrou chuť." Usmála jsem se, posunula se židlí kousek blíž ke stolu a pustila se do jídla. Justin mi popřál jen kývnutím hlavy, protože už měl pusu plnou špaget. Najednou se ozvaly od schodů do patra kroky a jakýsi smích dvou lidí. 

Mé matky a mého otce. 

,,Tady něco voní!" Křikla mamka, když už se blížila ke kuchyni. Otočila jsem hlavu a zanedlouho se zpoza rohu vynořila jen v růžovo bílém, saténovém županu a trochu rozdrbanou ofinou. Hned za ní se objevil můj otec, o dvě hlavy vyšší a bez trička. Na padesátníka měl docela dost vypracované svaly. 

,,Ehh.. Můžete mi prosím vysvětlit, co se to tu děje?" Zeptala jsem se a položila vidličku vedle talíře. Otec se ušklíbl, obešel matku zprava a plácl ji přes zadek. Ona se jen zasmála a trochu nadskočila, jako nějaká puberťačka.. Justin se jen zasmál pod vousy, ovšem nic k tomu nedodal a dál si vychutnával špagety. 

,,Tos vařila ty?" Matka ukázala na kastrol s jídlem, ze kterého už si otec nabíral do hlubokého, bílého talíře, oba tak ignorujíc mojí předešlou otázku. ,,Ano. A moc se jí to povedlo, paní Parkerová." Jen jsem zakoulela očima, všichni dělali, jako by se vůbec nic nestalo. 

Když se na to dívám zpětně, možná to bylo dobré. Moji rodiče se po několika letech dali dohromady a byli šťastní. Opravdu šťastní.. Jen jsem to v tu chvíli potřebovala zpracovat. 

Zvedla jsem se a bez jediného slova odešla nahoru, do zkušebny. Nasadila jsem si velká sluchátka na uši, zapojila je do Betty, stejně jako konektor ke kombu a začala hrát.