the dollhouse (H.S.) TRANSLATION

thirty five

-

Harry

-

"To já založila ten oheň."

Má čelist klesla. Juliet mohla za ten oheň. Nevím, jestli mi teď lže jen kvůli tomu, aby získala mou pozornost nebo je to skutečně pravda. Tak jako tak je to pro mě důležité. 

"To jsi přeci nemohla? Jak?" zeptám se jí hlasem, který je naplněný zmatkem.

"Tu noc mi Sarah řekla, že si jde dolů pro nějakou medicínu. Po chvíli, co se nevracela, jsem o ni začala mít strach a šla jsem za ní dolů do kuchyně, kde nebyla, a proto jsem z neznámého důvodu šla zkontrolovat žalář, jestli tam náhodou není... vzala jsem si tam jednu z pochodní a prohlížela to tam, když jsem o něco zakopla a spadla i s pochodní. Plameny už se pomalu šířily po zemi, ale hrozně pomalu. Zpanikařila jsem a utekla jsem zpátky do postele... ale byla to jen chvíle, než to alarm zaznamenal," vysvětlí mi Juliet, která celou dobu, co mluví, hledí dolů.

"To ty jsi..."

" Omlouvám se, Nechtěla jsem! Upadla jsem!"

"Juliet... jak to, že jsi mi to neřekla?!"téměř křičím, můj hlas je naplněn čirým vztekem.

"Já," vypustí ze svých úst Juliet  změní téma; "prosím, nezabíjej mě."

"Já...," zamyslím se a pokračuji; "nezabiji tě," řeknu a povzdechnu si nad mou porážkou.

Vím, že jsem zabil Sarah za to, že založila oheň ,ale Juliet jsem zabít nemohl. Pořád pro mě byla nějakým způsobem speciální. Ano, sice je vlezlá, arogantní a někdy otravná, ale na druhou stranu je upřímná, překrásná a citlivá. Vím, že já a Juliet jsme v minulosti zažili krásnou lásku, a že je to v minulost. Ve svém srdci ale stále chovám nějaký ten dílek, kterým ji miluji, a který mě nutí ji zachránit. Nemůžu jí tohle udělat.

"Děkuji ti," vydechne úlevou a vtáhne mě do objetí. 

Odstrčím ji od sebe a podotknu; "Nemám z tebe radost, Juliet. Přál bych si, abys mi to řekla. Tvoje zkurvená nejlepší kamarádka zemřela kvůli tomu, že se stal jeden velký omyl, u kterého bych si přál, aby se nikdy nestal a ona tu s námi stále byla. Příště až uděláš zase něco hloupého, už mi to alespoň kurva řekni."

"Omlouvám se...," zamračí se Juliet. 

"No, to tvoje; omlouvám se, ale nepřivede Sarah zpět k životu, víš?"

"Řekla jsem, že se omlouvám!" zakřičí Juliet, při čemž schová svou tvář do dlaní. 

"Uvidíme se později, Juliet," zamumlám a opustím místnost. 

Scházím dolů do přízemí, kde nacházím Holly, která se baví s Dakotou, Macy a Maxine. Když mě spatří, rozloučí se s nimi a rozejde se ke mě. 

"Jsi zpátky!" usměje se na mě Holly.

"Jo... vidím, že už ses seznámila s Maxine," zamumlám a kývnu k Maxine hlavou.

"Ano, má tak moc hezké oči a je tak moc milá. Překvapuje mě, že si vzala někoho jako je Clive."

Moje konverzace s Holly je opět přerušena, když na ni Maxine zavolá a gestem své ruky jí ukáže, aby k ní přišla.

"Omlouvám se, já-,"

"Běž napřed, Holly," mrknu na ní a ona odejde.

Sedím sám na barové židličce, přede mnou mám panáka nějakého alkoholu, kterého vezmu do ruky a hraji si s ním ve své ruce.