the dollhouse (H.S.) TRANSLATION

fifty seven

-

Holly

-

"Harry... Holly...," zamumlá Elsie nervózně.

Je zvláštní zde vidět ze všech lidí na místě jako je tohle zrovna Elsie. Myslela jsem si, že Zayn nechal Elsie jít kvůli tomu, že si chtěla splnit svůj sen a jít studovat na uměleckou školu. Jak tak ale vidím, tak jsem se spletla.

"Jak se vede na umělecké?" zeptám se trapně.

Uměl-, jo, ano, ano. Umělecká je naprosto skvělá," odpoví Elsie. Je příšerná lhářka.

"Je celkem podivné vás vidět tak daleko od Domečku," zamumlá Elsie, sedajíc si na židli k našemu stolu. 

"Um, to rozhodně," odvětí Harry.

"Už jsi našla toho vraha?"optá se mě Elsie.

Když z jejích úst vyletí tato otázka, tak po celém mém těle přeběhne mráz. Nevzpomínám si na to, že bych se před Elsie někdy zmiňovala o vraždách v Domečku a vrahovi...

"Cože?"

"Cože?" zeptá se Elsie obraně.

"Můžeme si už objednat?" vloží se do naší konverzace Harry.

"Jistě," Elsie protočí očima a z kapsy na své zástěře vytáhne malý notýsek s propiskou, "Co to bude?" postaví se.

"Dvakrát sendvič s grilovaným sýrem," Harry objedná a kývne hlavou na dík.

Elsie si naškrabe naši objednávku dolů do notesu a bez sebemenšího rozloučení odběhne pryč.

Celé tohle setkání s Elsie bylo docela dost nepatřičné. Pamatuji si, že Sientistic, což je škola na kterou se 'hlásila', podle všeho není ani v Anglii. Celé to nedává smysl. Proč by ale lhala?

"No," řekne Harry, "to bylo trapný."

"Zmínil se Zayn někdy o Elsie poté, co ji nechal odejít?"

"Ne... nebo alespoň se mnou o ní nemluvil."

Harry a já spolu ještě chvíli mluvíme předtím, než se omluvím a odejdu do koupelny. 

Když vstoupím do koupelny, tak vlezu na záchod, kde si sednu na záchodové prkénko a jen přemýšlím nad tím, jak všechno nedává smysl.

Jakmile vylezu z toalety, tak si všímám Elsie, která si zde myje své ruce. Rozejdu se a začnu si ty své mýt vedle ní.

"Páni," zamumlá Elsie, "znovu se setkáváme."

"Haha," zasměji se směšně, "jop."

Poté, co si umyji své ruce, tak se rozhodnu odejít. Elsie se mi však postaví do cesty.

"Nemůžeme si promluvit?" zeptá se mě Elsie, přičemž položí už svou suchou ruku na mé rameno.

Povzdechnu si, "ahoj."

"Čau, Holly."

"Tak... jak se vede na umělecké?" zeptám se jí stydlivě. Panebože, nemůžu mě prostě nechat odejít pryč?

"Fajn. Jak se máš ty?"

"Jsem v pohodě... kde je vůbec ta umělecká škola, o které jsi vždy mluvila?"

Elsie si povzdechne, "v Paříži."

"V Paříži? Co potom děláš v téhle zapadlé kavárně v Londýně?"

"Šetřím si na letenku. Už mám skoro všechno, tak doufám, že brzy budu pryč."

"To je hustý."