the dollhouse (H.S.) TRANSLATION

thirty seven

-

Holly

-

"Já jsem Beth."

Mé srdce vynechá jeden beat, když tato neuvěřitelná slova opustí dívčina ústa. Tahle ta špinavá dívka je Beth, stejně jako ta dívka, kterou Harry zabil tím, že ji zaživa upálil. Nevím, jestli už šílím a mám halucinace nebo Beth vlastně není mrtvá. Ale pak si musím položit otázku, že pokud je Beth naživu, tak proč je tady?

"B-Beth?" mé ruce se začnou třást, "ale... ty jsi přeci mrtvá?"

"Jo, no, to si všichni jen myslí," zamumlá Beth, hrajíc si se svými prsty.

"A-ale Harry tě přeci upálil?" schovám svou tvář do dlaní, "Nechápu to."

"Vlastně, H-Harry řekl Niallovi, aby mě zabil, protože není tak silný a mocný, jak si o něm všichni myslí," zašeptá Beth, "Niall mě ale nechtěl zabít, a tak od toho momentu, co jsi v Harryho Domečku, jsem já tady zamčená."

"Nevím, co říct," na mém obličeji se vytvoří zmatený výraz, jak se snažím všechno pochopit. 

"Nenechá mě vyjít ven, skoro nejím, od té doby, co jsem tady, jsem se ani nesprchovala, nečistila si zuby - šílím z toho," vysvětlí mi Beth, škrábající si své koleno.

Sedím před Beth a hledím do jejího obličeje, ve kterém se odráží její zlomenost. 

Beth se pokusí uchopit mou tvář, ale já sebou cuknu.

"Ne. Prosím, nedotýkej se mě," řeknu a trochu se posunu dozadu.

"Proč jsi tady?" zeptá se mě Beth a její obočí vystřelí nahoru. 

"Nevím, jenom... se chci dostat ven," odpovím, přičemž pociťuji slzy ve svých modrých očích.

"Ty brečíš?" položí mi další otázku Beth.

"Ne," zalžu a polknu, abych zahnala slzy.

"Půjdu spát."

"Ty spíš? Jak můžeš spát, když jsi obklopena všemi těmi mrtvými těly?"

"Jsem tu už přes čtyři měsíce. Řekněme, že jsi si na to zvykla, myslím."

"Aha, d-dobře," zašeptám.

"Proč ty nejdeš spát?"

"Nebudu tady spát. Harry mě najde," podotknu a překřížím si ruce na svých ňadrech.

"Haha, tobě se snad taky dostal pod kůži?" zachichotá se mi Beth sarkasticky.

"Co?"

"Neboj se," řekne mi Beth ještě předtím, než si vedle mě lehne. Hluboce vydechnu, přičemž ucítím, jak se mě opět trochu zmocní strach.

Asi po deseti minutách už Beth tvrdě spí. Zavřu své oči, snažíc se ignorovat vše, co kolem mě je a stále sedíc v té samé poloze. 

"Prosím, pomoz mi," zašeptám se zavřenýma očima a poté upadám do lehkého spánku.

| Další den |

-

Harry

-

Probudím se s pulzující bolestí hlavy, rozhlížejíc se zmateně po červeně vymalované místnosti. A pak si ale vzpomenu, jsem u Nialla.

Otočím se a spatřím Liama, který hlasitě chrápe na gauči krémového odstínu.