Odplata / NamJin

Kapitola 21

SeokJin

Všichni už odešli domů a barák se ponořil do klidu. Mohl jsem tak přemýšlet bez toho, aby mě někdo rušil. A došel jsem k závěru, že mají pravdu. Jsem totální debil. Neříká, že ho pustím, to ne. Ale on opravdu nemohl za svého otce. Jasně, on taky nemohl za mě, ale pak jsem byl opravdu jak ten zkurvený policajt Kim. Zavrtěl jsem hlavou a povzdechl si. Šel jsem se radši najíst a pak jsem šel za ním dolů. "Přišel si mě zase mučit? Jen do toho," řekl pohrdavě a já se usmál. "Drzý stále stejně, že?" Odfrkl jsem si. "Nejdu tě mučit... Jdu se tě jen zeptat, co pro tebe bude přínosnější... Umřeš radši ty, nebo tvůj otec?" Zeptal jsem se. "Nech mého otce na pokoji!" Varoval mě a já se usmál. "Šlechetný, to se musí nechat. Pak tedy tvůj otec," řekl jsem. "Ty svině!" Vrhl se na mě, ale řetězy ho zastavili metr ode mě. "Pěkný pokus," vrazil jsem mu facku. "Ale na mě si dovolovat nebudeš," zavrčel jsem. "Ale jistě... Bo jsi srab aby ses mi postavil jako rovnýmu," zavrčel. "Jen si umím vypočítat, že proti policejnímu výcviku, nic nezmůžu," přiznal jsem svoji slabost v téhle oblasti. Fyzická síla nebyla zrovna moje přednost. On se mi vyloženě vysmíval! Vrátil jsem mu facku, až si prokousl ret. "Dej mi důvod a umřeš s ním," zavrčel jsem. "Jistěže, pistol použít umíš, co? Ale být chlap už je těžší, co? Neděláš to proto, že by jsi byl nějakej boss.. ale jen proto, že jsi vystrašený zajíček! Nemáš na to, aby jsi zabil toho, kdo ti tak ublížil, tak jdeš po někom, kdo ti nic neudělal," zavrčel. Šokovaně jsem na něho koukal a vrhl se. "Já nejsem slaboch!" Vrčel jsem a mlátil do něho.