Kapitola 93

535 36 0
                                    

NamJoon

Zvedl jsem se od stolu a usmál se na Jina. "Děkuju. Bylo to výborné." Odešel jsem umýt svůj talíř. "Vlastně mi přijde... Není to maso připálené?" Zamumlal YoonGi a zkoumal kousek masa. "CO??!!" Zařval Jin a hrozivě se nad něho vztyčil. "COS TO ŘEKL?" JiMin sebou sekl ze židle, i když hněv nebyl na něho. "Jine! Kolikrát ti mám říkat, že ho děsíš?!" Věnoval se mu hned ustaraně HoSeok. "Jen jsem se ptal, jestli není spálené." Zopakoval YoonGi naprosto v klidu a strčil si ho do pusy. "Trochu tak chutná... Má nahořklou chuť..." Stále mumlal, jako by Jina neviděl. Ani jsem si nebyl jistý, že to myslí vážně, nebo se ho jen snaží provokovat. "Ty...!" zarazil se Jin, když viděl vyklepaného JiMina a otočil se na mě. "Jestli toho spratka neporazíš, nelez mi do postele!" Ukázal na mě prstem. "Co??! Proč?! Proč mě do toho taháš?" Nechápal jsem, ale to už za sebou Jin zavřel dveře. Odešel z domu. "Kam to šel?" Nechápal jsem. "Vrátí se. Můžeš být v klidu. A ty YoonGi... Vážně ho musíš pořád provokovat?" Mračil se Seokie. "Oh... No jo..." Sesunul se ze židle. "Promiň, JiMinie." Objal ho. "Fajn. Tak dělej!" Zavrčel jsem na něho a chytil ho za límec, abych ho dotáhl na sedačku v obýváku. "Eh?? Co to sakra, děláš?!" Vrazil jsem mu do ruky ovladač. "Nepustí do postele? Hm?? Za tohle tě rozdrtím!" "Myslíš ve hře, že jo?" Díval se na mě JiMin a já si povzdechl. Natáhl jsem se a pocuchal ho ve vlasech. "Neboj, Minie. Kvůli tobě mu nic neudělám." Ujistil jsem ho a padl vedle něho, abych si konečně vybojoval vítěztví.

Odplata / NamJinKde žijí příběhy. Začni objevovat