TaeHyung
Překvapeně jsem za ním koukal, ale pak jsem kývl a vzal nějaké jídlo. "Počkej tu na mě," usmál jsem se na Kookieho, který vešel do kuchyně. "Ok," zamumlal unaveně a já šel dolů za NamJoonem. Chudák můj, tu dovolenou potřebuje jako sůl. Otevřel jsem dveře a rozsvítil si. "Odvážu, tě, tak žádné blbosti," varoval jsem ho a vytáhl jsem si pistoli. Nevím, jestli bych měl na policejní výcvik. Odepl jsem mu pomocí horské karabiny řetěz a on se sesul na podlahu. "Vstávej," chytl jsem řetěz a trochu za něho zatahal. Neochotně vstal. Odvedl jsem ho do rohu, kde jsem ho zase zajistil. "Tak jo, už jdu na smrt?" Zeptal se. Nevypadal vyděšeně jak jsem si myslel. Spíše... Smířeně? "Ne, nejdeš," zavrtěl jsem hlavou. "Hele tvůj otec je svině, ale za to ty nemůžeš. Neumřeš," řekl jsem. "Jo jasně, tvůj šéf tvrdí něco jiného," odsekl. Jen jsem zavrtěl hlavou a podal mu jídlo. "Najez se," řekl jsem a odešel. Vrátil jsem se do kuchyně za Kookiem. "Tak co jsi chtěl?" Zeptal se, když jsem ho zezadu obejmul. "Vzít si tě domů..." "Máme práci," namítl. "Ne, máme volno," ušklíbl jsem se.
ČTEŠ
Odplata / NamJin
FanfictionJin: Mafián co si nikoho nepouští k tělu. NamJoon: Kluk vychovaný policajtem. Mafián a kluk poldy. Jak se tyhle dva sejdou dohromady? Pokusí se NamJoon proniknout slupkou Jina, kterého se všichni straní a podaří se mu to?
