Odplata / NamJin

Kapitola 33

NamJoon

Sebral jsem se z tvrdé podlahy na kterou jsem bolestně dopadl a zasyčel bolestí. Zabouchl za sebou dveře a já zaklel. Nepřekvapilo mě, jak ho to vytočilo. Překvapilo mě, že mě na místě nezabil. Hodně překvapilo. Pomalu jsem se došoural do kouta, kam mě už na začátku jeden z kluků přinesl starou deku a lehl si na ní. Měl jsem se bát o svůj život, ale já jsem to nějak nedokázal. Nechápal jsem to. Trvalo nejspíše pár hodin, než se otevřeli dveře. Čekal jsem, že se v nich objeví SeokJin, ale neobjevil se nikdo. Sedl jsem si a čekal. Uběhlo asi 5 minut a stále nic. Zvedl jsem se a pomalu přešel ke dveřím. Nikde nikdo nebyl. Zmateně jsem jimi prošel. Možnost na útěk? Pochyboval jsem. Pomalu jsem minul vchodové dveře a šel dál domem. Těch pět sedělo v obýváku, Jin tam nebyl. "Jak ses dostal ze sklepa?" Zeptal se překvapeně Kook a vrhl se mi kolem krku. "Nevím... Prostě se najednou otevřeli dveře," řekl jsem. YoonGi překvapeně vzhlédl a někam odešel. "Jin? Proč by to dělal?" Nechápal HoSeok.

Teď se mi ukázala tato kapitola jako koncept a já nevím jak je to možný... Pokud tu tedy vůbec nebyla hrozně se omlouvám :(