Kapitola 23

893 66 2
                                    

JiMin

Probudil jsem se a pomalu otvíral oči. Na tváři se mi objevil úsměv. Ne, že bych ráno rád vstával, ale to, jak jsem letěl mezi oběma klukama a oba mě objímali, mě hrozně potěšilo. Opravdu je miluju. HoSeok se neklidně zavrtěl a já ho konejšivě pohladil. Přetočil se více na mě a spal dál. Pousmál jsem se. Sice jsem chtěl udělat snídani, ale tohle je super. Už dlouho jsem se neprobudil v náručí obou. Miluju je. Opatrně jsem vytáhl ruku a lehce Seoka hladil. Neumím si představit život ani bez jednoho z nich. Bál jsem se, když s námi Seok nebyl. A vůbec mi nepřidalo, že jsem znal jeho obavy ohledně YoonGiho a toho, že by mě mu chtěl sebrat... YoonGi může být jakýkoliv, ale i když nám to skoro nikdy neříká, vím, že nás miluje. Naklonil jsem se a lehce políbil HoSeoka do vlasů. Zamručel a začal se probouzet. Otočil jsem se na Giho a políbil ho na čelo. "Lásko, vstávej," převalil jsem se nad něho. Věděl jsem, že jestli ho chci vzbudit, budu potřebovat trochu trpělivosti. HoSeok vstával z postele a já ho stáhl k sobě. "Lenochu, vstávej," políbil jsem ho na nos. "Dneska nejdeme do práce, tak neotravuj," zamumlal. "To nevstaneš ani kvůli nám, jo? Chceme být s tebou celý den, Gi," zafňukal jsem. Gi si povzdechl a mrzutě se na mě podíval. Vyčkával. "Pojď si s náma udělat hezký den, Hyung," prosil jsem ho. Gi si povzdechl a sedl si. "Fajn, ale kdo se mnou půjde do sprchy?" Zeptal se. "Já!" Zvolal jsem nadšeně a YoonGi kývl a podíval se na Seoka. "Udělám zatím snídani," řekl. Vypadal hrozně smutně. "Ta sprcha je dost velká pro tři," povzdechl si YoonGi.

Odplata / NamJinKde žijí příběhy. Začni objevovat