Kapitola 92

544 37 1
                                    

SeokJin

Nechal jsem je v obýváku, zatímco jsem vařil. Stejně jsem neměl rád, když mi v kuchyni někdo překážel. Prostřel jsem a dal jídlo na stůl, než jsem šel pro ně. Zastavil jsem se ve dveřích a s úsměvem je sledoval. YoonGi s NamJoonem, byli plně ponořený do hry. YoonGi hrál jako vždy tiše, zatímco NamJoon ho častoval různými posměšky, občas zasakroval, když ho YoonGi dostával a navíc u toho hrál celým tělem. Skupinka 4 lidí se rozpojila na fanoušky obouch stran. Chudák NamJoon v podpoře prohrával. JiMin s HoSeokem, samozřejmě čile řvali jeho jméno a k nim se přidával i Kook. Zároveň, ale křičel i NamJoonovo jméno, zřejmě si jako vždy nemohl vybrat stranu. Zatímco Tae jasně dával najevo, že YoonGi nemá šanci. Usmál jsem se, když NamJoon nadšeně vyskočil z gauče. Tae a Kook se nadšeně objali. Pobaveně jsem zavrtěl hlavou. "Je jídlo." Prohlásil jsem ve stejnou dobu, jako YoonGi: "Je to jen remíza." Jeho prohlášení ty tři zklidnilo. "Jídlo." Znovu a hlasitěji. "Ale je to remíza." Otočil se na mě zoufale Kook, Jiminův pohled ho hned následoval. "To vám neuteče." Namítl jsem, ale těch pět mě normálně drze ignorovalo. "Vypadá to," odložil NamJoon ovladač. "Že odveta počká až po jídle." Přešel ke mně. "No tak dělejte. Přišli jste sem, donutili ho po vás uvařit, tak se nějak chovejte!" Zamračil se na ně a naklonil se ke mně. "Co..." Umlčel mě polibkem a usmál se. "Děkuju za jídlo." Šel si sednout ke stolu a počkal, než se k němu přidáme. Ostatní to vzdali, když neměli druhého hráče, nic jiného jim ani nezbylo. Sedl jsem si k nim. Popřáli jsme si dobrou chuť a konečně jsme se pustili do jídla.

Odplata / NamJinKde žijí příběhy. Začni objevovat