Kapitola 49

681 52 3
                                    

Došli jsme do parku a já se usmál. "Děkuju... Děkuju za krásný večer." Políbil jsem ho a přitáhl si ho do obětí. Jin strnul, ale pak se začal jazykem dobývat do mých úst. Usmál jsem se nad tím, jak se snažil převzít nadvládu, ale to jsem mu nehodlal dovolit. Já tady rozhodně nebudu ten dole. Převzal jsem znovu kontrolu a pak se odtáhl. "Jsem rád, že jsi přišel. Doufám, že si to zopakujeme," koukl jsem se na něho a políbil ho na nos. "Zatím ahoj," políbil jsem ho naposledy a vydal se dom. Unaveně jsem padl na postel a pousmál se. Neprobíhalo to vůbec špatně. Doufám jen, že to nebude naposledy. Nahmatal jsem mobil, který mi zapípal a podíval se na zprávu.

Dnešek se už nebude opakovat.

Zamračil jsem se nechápavě na mobil.

Proč? Myslel jsem, že to bylo docela fajn.

Nebudu se ti podřizovat, jak si myslíš!

Já ale nechci, aby ses mi podřizoval.

Dneska si mi jasně dal najevo, že já bych měl být ten dole.

To není pravda a omlouvám se, jestli to tak vypadalo. Pouze jsem zvyklý být dominantní. Nad tímhle jsem ještě nepřemýšlel! Ještě spolu ani pořádně nejsme. Miluju tě a rozhodně nechci, aby ses měnil. Mám rád tvoji umanutost.

Nevím, jestli ti v tomhle věřit. Já ten dole nebudu.

Jsme si rovni. Tak toho nech. Jdu spát, dobrou.

Dobrou.

Odložil jsem mobil a zachumlal se do deky. Přece jen jsem musel ráno vstávat. Poslední myšlenka co mi proběhla hlavou byla, že se Jin rozhodně mýlí.

Omlouvám se za neaktivitu, musela jsem se s něčím těžkým smířit. Jak jsem slíbila pokusím se zase začít přidávat.

Odplata / NamJinKde žijí příběhy. Začni objevovat