Odplata / NamJin

Kapitola 80

Ano, vím, měla být včera. Bohužel mi bylo hrozně špatně a ještě mě opravdu "potěšila" doktorka, takže i když mi dali na bolest léky, tak nálada na psaní opravdu nebyla. Vím, že se poslední dobou pořád jen vymlouvám, ale můj život tenhle rok dostal tak debilní spád a obávám se, že to bude i nadále pokračovat. Takže prosím za pochopení.

"Joone!" Zavrčel Jin se stisknutými rty. "Pšššt... Neboj se. Je to v pořádku. Poddej se mi." Zvedl jsem na něho pohled a viděl, jak se to v něm pere. "Nic se nezmění. Stále budeš pro všechny ten stejně nevrlý mafián." Natáhl jsem se a vtáhl ho do polibku. "Mezi námi to bude pořád stejný." Slíbil jsem a viděl to zaváhání, které jsem tak potřeboval. "Vždycky si budeme rovni. Nebudu se nad tebe povyšovat." Stále jsem v něm měl prst a teď jeho vstup obkroužil druhým. SeokJin polkl, ale nakonec kývl. Usmál jsem se a znovu ho vášnivě políbil. Vsunul jsem do něho i druhý a nakonec třetí prst a roztahoval si ho. Nechal jsem ho, aby mě kousal do ramene, věděl jsem, že ho to musí bolet i když jsem se snažil ho rozptylovat, aby to tolik nevnímal. Rty jsem střídavě dráždil jeho bradavky a druhou rukou zajel na jeho penis. "Můžu?" zeptal jsem se nakonec. Zaváhal, ale pak přikývl a tak jsem z něho vyndal prsty. "Máš gel?" Natáhl se ke stolku a vytáhl z něho tubu s lubrikantem. Vzal jsem si ho a nanesl si ho na svojí chloubu. Nijak jsem s ním nešetřil. Znovu jsem do něho strčil ještě prsty od gelu. "Jsi si jistý?" Kývl. Spokojeně jsem se usmál a začal do něho pomalu pronikat.

SeokJin

Bolestí jsem do něho zatnul nehty. Už jeho prsty nebyli nijak příjemné a jeho chlouba byla o dost vetší. "Dýchej," ozvalo se mi u ucha a já se to snažil splnit. NamJoon trpělivě čekal a bolest pomalu odeznívala. Zkusil jsem se proti němu pohnout. Nebylo to zrovna příjemné, ale už to tolik nebolelo. NamJoon to vzal hned jako souhlas a začal se ve mně pomalu pohybovat. Kousal jsem se do rtu, abych v sobě udržel steny bolesti. Naštěstí to netrvalo moc dlouho a narazil na mojí prostatu. Zasténal jsem slastí a uviděl jeho vítězný úšklebek. Začal přirážet stále do toho místa a já nemohl jinak než vzdychat slastí. "NamJoone, já..." Snažil jsem se ho upozornit, že už budu, ale on mi pevně chytl chloubu u kořene, abych se nemohl udělat. "Ještě vydrž," dostal ze sebe mezi zaťatými zuby. Ještě párkrát do mě přirazil a pustil mojí chloubu. Zasténal jsem slastí a postříkal jsem nám bříška. Zároveň jsem cítil teplo rozlévající se ve mně. Zahanbeně jsem si přikryl obličej rukama. Jak jsem to sakra mohl udělat?

NamJoon

Byl tak rozkošný, když se schovával. "No tak, neschovávej se. Byl jsi úžasný." Zašeptal jsem mu do těch jeho ruček na obličeji. "Půjdeme se umýt, co ty na to?" Oddálil jsem mu je od obličeje a málem se rozplynul, když jsem viděl ten stydlivý červený obličej. Sakra, je tohle opravdu ten Jin? To snad ani není možný, aby to byla jedna a ta samá osoba. "Nejdu," našpulil rtíky a nepohodlně se zavrtěl. "Ani se nehnu," dokončil a já se pousmál. "Dobře," políbil jsem ho a zvedl se. Odešel jsem do koupelny, abych napustil vanu a mohl se o něho postarat. Vrátil jsem se za nim do ložnice a vzal si ho do náruče. "Joone..." Chtěl namítat, ale já zavrtěl hlavou. "Vím, co jsem říkal a myslel jsem to vážně. Jen mě nech se o tebe dneska postarat." Zaváhal ale nakonec kývl. Odnesl jsem ho tedy do koupelny, kde jsem ho položil do vany a vlezl si k němu. Oba jsem nás umyl a nechal ho chvíli relaxovat, než jsem vylezl a obmotal si okolo boků osušku. "Vstaneš?" Roztáhl jsem druhou do které jsem chtěl zabalit Jina. Pomalu se postavil ve vaně, ale ani tak mi neunikl jeho bolestný úšklebek. Pousmál jsem se. "Promiň." Omlouval jsem se hned, když na mě hodil vražedný pohled a zamotal si ho v náručí do přikrývky, abych si ho odnesl do postele.

SeokJin

Nechal jsem se položit a čekal až si ke mně lehne i Joon, který teď uklízel osušky. Pozoroval jsem ho a v mé hlavě se to všechno pralo. Nechápal jsem jak jsem mohl dopustit, aby mě takhle položil a nelíbilo se mi to. Na druhou stranu se mi ale až moc líbilo, jak se o mě stará. Vůbec jsem se sám v sobě nevyznal. Chtěl jsem se mu oddat. Opravdu jo. Ale zase jsem se bál to udělat. NamJoon si ke mně lehl. "Vše v pořádku?" zeptal se a já váhavě kývl. Pousmál se a pohladil mě po tváři. "Dobře. Pamatuj si, že já tě budu vždycky milovat. A kluci taky." Usmál jsem se. Má pravdu. Neměl bych nad tím tak složitě přemýšlet. Nechal jsem to plavat a stulil se na jeho hrudi. Ve chvíli, kdy se kolem mě obtočili NamJoonovi ruce ucítil jsem, že tak je to správně. Že sem patřím.

PŘEČÍST

Popravdě přemýšlím, jestli bych to tady neměla ukončit. Neměla jsem to sice v plánu, ale teď mi to nepřijde až tak špatné. Co myslíte vy? Chcete jít s kluky dál jejich vztahem?