Kapitola 73

593 48 1
                                    

Zaskočilo mi jídlo, co jsem měl zrovna v puse a ruka zmizela. "Jsi v pohodě?" zabušil mi do zad HoSeok. "Jo, jo, jen jsem špatně polkl." Střelil jsem varovným pohledem na NamJoona, ale on si z toho evidentně nic nedělal. Naopak. Jeho ruka se znovu objevila v mém rozkroku a nenechal se odbít. Snažil jsem se vypadat naprosto normálně, zatímco Joonova ruka mi stále přejížděla po,  teď už značně napnutých, kalhotech. "Jsi v pohodě?" Zeptal se zkoumavě Tae, když jsem nějakou dobu nejedl, kroutil se a nejspíš i rudl. "J-Jo." Zanadával jsem v duchu na toho dementa vedle mě. Tohle snad opravdu nemyslí vážně. Jeho ruka mi v tu chvíli sklouzla pod kalhoty a já měl co dělat, abych nezavzdychal. "Můžeš toho nechat?" šlehl po NamJoonovi otráveným pohledem YoonGi. "Chtěl bych se najíst a to opravdu nemůžu, když vypadá takhle." Hodil hlavou směrem ke mně a jestli jsem do teď nebyl jak rak, teď by mi i on záviděl. "Čeho?" Nechápal Kook a NamJoon jen zavrtěl hlavou. "Ničeho." Zněl celkem pobaveně, ale konečně vyndal svojí ruku z mých kalhot. "Promiň." Vůbec ho to netrápilo. Ten parchant se tím bavil. Dál si v klidu jedl a já nevěděl jak si sednout, aby mi ta boule v kalhotech tak nepříjemně nepřekážela. Navíc jsem byl frustrovaný. Jídla jsem se už ani nedotkl a nakonec jsem prostě odnesl talíř a zmizel nahoře.

NamJoon

"No nic," usmál jsem se a odnesl svůj talíř k Jinovýmu. "Půjdu za ním." Řekl jsem a vydal se nahoru. "Co to bylo?" slyšel jsem ještě JiMina, ale na odpověď jsem nečekal. Vešel jsem do Jinovi ložnice a vyhledal ho pohledem. Stál u skříně ve které se hrabal. Přešel jsem k němu a chtěl ho zezadu obejmout, ale on mě od sebe odstrčil. "Co to sakra mělo být?!" vyjel na mě. "A co?" Dělal jsem, že nechápu. "Jo ty myslíš tohle." Natáhl jsem ruku a stiskl mu penis přes kalhoty. Přistála mi facka. Šokovaně jsem se na něho podíval, ale pak ho popadl za ruce a přišpendlil ho na skříň. Vykrucoval se, ale neměl šanci. "Tohle si trochu přehnal hošánku. Nikdo mi nebude bránit šahat na něco co je moje." Zavrčel jsem na něho. V jeho očích se blesk šoku změnil na vzdorovitost. "Nech mě." Pobaveně jsem zakroutil hlavou. "Jsi tak naivní, jestli si myslíš, že bych to dokázal. Už nikdy tě nenechám." Přejel jsem mu nosem po krku a pak mu na něj udělal značku. "Jsi můj, SeokJine. Ať se ti to líbí nebo ne. Patříme k sobě." Vrhl jsem se na jeho rty a vynutil si vstup jazykem. Pokusil si mě odstrčit, ale nakonec mi začal polibky oplácet. Vítězně jsem se usmál a jednou rukou jsem mu sjel do kalhot, zatímco druhou jsem mu stále držel ruce nad hlavou. "Já nebudu tvoje děvka." Vydal ze sebe zadýchaně a já se pousmál a skousl mu ret. "To se ještě uvidí." Už teď jeho dominantnost značně slábla. A to jsem ho jenom líbal s rukou v kalhotech. A já měl v záloze mnohem víc. 

Odplata / NamJinKde žijí příběhy. Začni objevovat