Odplata / NamJin

Kapitola 78

Omlouvám se za další neaktivitu. Vím, že je to se mnou hrozné. Bohužel se mi udělalo 23.12. opravdu špatně a s křečma se píše opravdu špatně. Každopádně teď jsem od 30.12. v nemocnici a už je mi mnohem lépe a přivezli mi notebook, tak pokud mi to kapačky budou dovolovat budu se snažit zase psát co nejvíce. Slíbit ale nic momentálně nemohu.

NamJoon

Koukal jsem se za nim, ale nakonec jsem šel tedy do jeho skříně vzít si nějaký to triko. Půjčil jsem si jedno čistě bílý a přetáhl si ho přes hlavu. Prohrábl jsem si vlasy a s kritickým pohledem na sebe v zrcadle, jsem se vydal dolů. "Tak tady jsi. Pojď k nám. SeokJin je nervní, když ho někdo ruší v kuchyni," poklepal na pohovku YoonGi a já si vedle něho teda sedl. "Tady," vrazil mi do ruky jeden z ovladačů co držel. Nechápavě jsem se na něho koukl. "Tyhle jsou neschopný. Já ti ukážu," ujistil mě a já se pobaveně pousmál. "Pochybuji," zavrtěl jsem hlavou a počkal než nastaví hru. Nemínil jsem ho nechat vyhrát. To ani náhodou. Hra začala a kluci začali celkem pořvávat. Vlastně až na Kooka všichni podporovali YoonGiho. Kook prohlásil, že nemá potřebu někoho podporovat, když je stejně jasný, že vyhraje YoonGi. To mě trochu namíchlo a začal jsem tu hru ještě více prožívat. Musel jsem, ale říct, že YoonGi byl opravdu dost dobrý. "A dost!" Ozvalo se zařvání z kuchyně a hned za hlasem se přiřítil SeokJin. "Můžete být aspoň chvíli ticho?!" Zahřměl a přepnul televizi na normální program. "A koukoujte!" naštvaně odkráčel i s ovladačem do kuchyně. "To myslí vážně?" Zeptal se YoonGi. V televizi zrovna dávali nějakou kreslenou pohádku. "Super!" Zvolal JiMin a hned mě vysáčkoval z gauče, aby si lehl a svalil se na YoonGiho. Ten se hned přestal mračit, když viděl, že Jimin je z pohádky nadšený. S povzdechem jsem si sedl na zem a opřel se o pohovku, abych si aspoň trochu udělal pohodlí. Za chvilku se vrátil Jin. "Tak za dvacet minut to bude," ujistil nás a sedl si ke mně. K mému překvapení si položil hlavu na moje rameno a natiskl se mi na bok. Všiml jsem si HoSeokovýho významného pohledu a usmál jsem se. Objal jsem ho jednou rukou okolo pasu a políbil ho do vlasů. Možná to s ním nebude až také složité, jak jsem se ze začátku bál. Takhle vypadal celkem poddajně.