Odplata / NamJin

Kapitola 42

Předem se omlouvám za chyby, ale mám nově nalepené umělé nehty a jak si s nimi neumím psát :/

NamJoon

Vylezl jsem ze sprchy a povzdechl si. Byly čtyři hodiny a já měl být za hodinu na náměstí. Už jsem si nemyslel, že je to tak skvělý nápad. Sakra, ten chlap mě přece jen věznil! Ozval se zvonek. "Kdo otravuje?" zamručel jsem si pro sebe a hodil na sebe aspoň tepláky, než jsem se vydal otevřít. "Čau. Ještě nejsi oblečený?" zeptal se a bez pozvání kolem mě prošel dovnitř. "Co tu děláš, YoonGi?" zeptal jsem se a zavřel za ním dveře. "Slyšel jsem, že máš rande s Jinem. A kluci o tebe mají strach," otočil se na mě. "Proč by měli?" zeptal jsem se a šel se nahoru oblíknout. YoonGi mě následoval do mého pokoje. Otevřel jsem skříň, neměl jsem tušení co na sebe. "Jin se chová trochu výbušně a oni si to moc berou." Jen jsem kývl a hrabal se ve skříni než mě YoonGi odstrčil. "Ta fialová hlava ti docela sluší," poukázal na moje čerstvě nabarvené vlasy. "Dík," prohrábl jsem si vlhké vlasy a vzal si od něho oblečení. "Víš, nemusíš mě oblékat," řekl jsem pobaveně, ale odešel do koupelny se obléct a upravit si vlasy. Musím říct, že černý džíny s bílým trikem a černou koženou bundou vypadaly jednoduše, ale zároveň nijak špatně. Vyšel jsem z koupelny a koukl se YoonGiho. "Musím jít." Kývl. Oba jsme vyšli z domu a já zamířil na náměstí. Došel jsem na náměstí před pátou a čekal, až se objeví Jin. Nemusel jsem čekat dlouho... a... Páni.