Vampire boys

*3*

Viktorie:
,,Viky!" rozlehl se hlas Jess po chodbě. Otočila jsem se na ni a objala ji ,,Dneska je krásně. Dneska někam musíme vyrazit." řekla natěšeně ,,Jo , klidně." usmála jsem se a vyrazila ke třídě. Nevím ani proč , ale můj pohled zabloudil do zadní části třídy. Nebyli tam. Ani jeden ,,Díváš se jestli jsou tam Gunnarsenovi?" zeptala se vedle mě Jess ,,Jo , není to divný?" podívala jsem se na ni. Pokrčila rameny ,,Je , ale co s tím. Dneska je hezky." ,,A učitelé to neřeší?" ,,Ani ne , oni to mají nějak domluvený." ,,Co kdyby jsme po škole k nim zašli?" ,,Jsi se zbláznila? K nim nikdo nechodí." ,,Fajn , nikam nepůjdeme." ,,Si myslím , ale pojď si teď sednout." řekla a táhla mě k naší lavici. Sedla jsem si na židli a znovu se podívala na místo , kde mají sedět Gunnarsenovi. Já přijdu na to , co oni jsou. Celé vyučování jsem nedávala pozor. Vůbec jsem se nesoustředila. Po škole jsem nešla ani na oběd a hned zamířila dom. Doma jsem si položila tašku a vyrazila. Došla jsem do městského parku a zastavila se Vždyť já nevím , kde bydlí? Super Viktorie , ty jsi inteligent! Porozhlédla jsem se okolo sebe Aspoň se projdu. Můžu jít třeba do lesa. Otočila jsem se a zamířila do blízkého lesa. Jsem asi divná , ale já miluji , když jsem sama. Bohužel , jsem byla radši sama , i když ještě žili mí rodiče. Při vzpomínce na mí rodiče jsem se rozbrečela. Moc mi chybí. Chci je zpět. Ale už nikdy nebudu , protože jsem je navždy ztratila. Oba jsem uviděla zemřít. To nechce žádný dítě vidět své rodiče umírat. Prvně táta , a pak i máma. Jednoho dne se chci za ně pomstít. Sedla jsem si na nějaký pařez a dala si obličej do dlaní. Začala jsem brečet ještě víc. Proboha , proč já?! Nikdy jsem nic neudělala. Byla jsem normální holka , a pak bum! Vše se změnilo. Ještě chvilku jsem tam seděla a přemýšlela. Rozhodla jsem se , že už půjdu domů. Zvedla jsem hlavu a podívala se po okolí. Je tma. Vyděsila jsem se , protože už nevím odkama jsem přišla. Začala jsem panikařit To to ne! Já jsem se nemohla ztratit! Jo mohla , protože jseš blbka , Viktorie! Vydala jsem se jedním směrem , který jsem si vybrala. Šla jsem dál a keře začaly houstnout. Otočila jsem se a šla nazpátek. Zase hustý keře Musím z tadyma pryč! A to hned! Rozešla jsem se proti těm keřům. Jedna větvička mi utrhla kus mikiny , druhá mě škrábla do tváře a třetí do ruky. Šla jsem takhle dál , dokud jsem nezakopla a nesvalila jsem se ze svahu. Bolelo mě celý tělo ,,Bože , co jsem ti udělala?" zašeptala jsem , když jsem ležela na zemi , a pak se rozbrečela. Jsem unavená , mám hlad , žízeň a je mi zima. Doprdele , proč jsem si nechala mobil doma. Měla jsem mikinu na cáry a ryfle taky Proč je v Norsku taková zima?! Na ruce jsem měla štiplavou bolest. Chtěla jsem se podívat , ale byla až moc velká tma. Dotkla jsem se místa , které mě štípalo. Ruku jsem měla mokrou. Nojo , krev. To je super. Řekla jsem si a znovu se rozbrečela. Únava mě ovládla a já upadla do temnoty.

Martinus:
Už zapadlo Slunce. Super! Vyšel jsem z domu a šel si zakopat s míčem. Hraní fotbalu je snad jediná věc , která mě ještě neomrzela. Už umím ty nejlepší triky , který by jsem mohl dělat do nekonečna , protože se nikdy neunavím. Víte jak je těžké při tělocviku dělat , že už nemůžete? Je to děs. Dělal jsem různé triky , když v tom mě přerušila nějaká vůně , kterou přivál vítr. Nadechl jsem se. Krev. Lidská krev. Ten pach šel z lesa. Míč jsem odložil a vydal jsem se tam. Třeba je tam člověk v nesnází , a nebo mrtvej a já bych si mohl dát. Šel jsem podle pachu až jsem ucítil i vůni , která mi je hodně známá , a která se mnou dělá něco , co já vůbec neznám. Ta vůně patří k Viktorii. Podíval jsem se na zem a viděl ji tam ležet. Měla zavřený oči a nepatrně dýchala ,,Viktorie!" vykřikl jsem na celej les a rozběhl se k ní. Klekl jsem si vedle ní a zkoušel nahmatat pulz Uf , mám ho , ale je hodně slabej. Podíval jsem se na svoji ruku. Je od krve. Od její krve! Podíval jsem se jí pořádně na tvář. Měla jí plnou škrábanců a šrámů. Stejně na tom byly i ruce , možná i hůř. Byla strašně studená Se nediv , když má roztrhanou mikinu. Sundal jsem si tu svoji a přikryl ji Musím jí pomoct. Vezmu ji domů. Vzal jsem si ji do náruče a rozběhl jsem se k nám domů. Rychle jsem vešel do domu a položil ji na sedačku. Nikdy bych její vůni nezamaskoval , takže ji tu nechám ležet Nebo,... Odnesu ji do svého pokoje. Vzal jsem ji znovu do náruče a odnesl jsem ji ,,Tinusi?" vyšel z pokoje Marcus. Hned jak mě viděl , tak se zarazil ,,Si děláš prdel , ne?" ,,Ne , a teď uhni.". řekl jsem a rozešel jsem se do svého pokoje. Položil jsem ji na postel a vyslíkl jsem ji tu "mikinu" , která byla celá od krve. Odhodil jsem ji na zem. To jsem asi neměl dělat. Viděl to Marcus ,,Marcusi ne." zašeptal jsem. On mě asi očividně neuposlechl a už se řítil do pokoje. Hned jsem ho zastavil a odstrkl ho na chodbu ,,Nech toho." vyjel jsem po něm. On mě ale vůbec nevnímal. Měl světle modrý oči a venku měl špičáky ,,Dáme si večeři." zašeptal. Furt se díval na dveře mého pokoje ,,Ať tě to ani nenapadne." zavrčel jsem na něj ,,A proč ne?! Táta to nezjistí , a kdy jsme naposledy měli člověka! Je to jen holka , která se sem přestěhovala." vždy , když má hlad , tak se neovládá a chová se hnusně. No , dnešek nebyl výjimkou ,,Není to jenom holka , která se sem přestěhovala. Kdy jsi naposledy lovil?" ,,Nevím , ale mám hlad a chci tu holku." zase se vrhl po klice. Já ho chytil za lem trika a shodil ho ze schodů. Přiběhl jsem za ním a táhl ho do kuchyně. Z ledničky jsem vytáhl sáček krve a hodil ho po něm ,,Dělej pij , a až budeš okey , tak si běž ulovit nějaký zvíře , ale ji se nedotkneš." zavrčel jsem a rozběhl se do pokoje. Furt ležela a spala. Z lékárničky jsem vzal nějaký obvazy a dezinfekci K čemu to tady potřebujeme? Podíval jsem na nějaký dopis a začal číst -Eriku , doplňuj tuto lékárničku , ať si připraven na vše. Třeba někdy naši synové si najdou děvče a bude to potřebovat.-  Už asi vím , proč to tu máme. Naše mamka to sem pořídila. Trochu jsem zesmutněl a vrátil se k Viktorii. Sedl jsem si k ní a začal ji čistit. Na tváři jsem ji to nechal , ale na rukou jsem ji to obvázal. Ještě jsem ji musel sundat triko , abych ho mohl spálit. Pomalu jsem ji ho sundával , abych ji neprobudil. Zadrhl jsem se při pohledu na její hruď. Teď předemnou byla jenom v podprsence. Trochu jsem se usmál , a kdybych jsem se mohl červenat , tak se červenám ,,Brácha promiň,... Jé." vyjekl Marcus , když viděl jak je vyslečená. Zamračil jsem se , protože si ji prohlížel s otevřenou pusou ,,Hej." řekl jsem a přikryl ji peřinou. Marcus se probral s tranzu a odešel. Já se vydal k mé skříni a vytáhl nějaký svoje tričko. Zase jsem ho ji pomalu oblíkl , abych ji nevzbudil. Přikryl jsem ji peřinou a pod hlavu ji ještě dál huňatej polštář. Pohladil jsem ji po vlasech a chtěl jsem vstát , ale něco mi zablokovalo cestu. Byla to její ruka , kterou mě obejmula kolem pasu. Přitáhla se blíž a přitulila se ke mně. Polilo mě teplo. Musel jsem se usmát. Opřel jsem se o zeď a natáhl se po knížce , kterou jsem měl rozečtenou. Vůbec jsem se nemohl soustředit na obsah knihy. Ta holka mě rozptyluje. Pomalu jsem se zvedl , i když nerad , a šel dolů do obýváku. Seděl tam táta ,,Jak ji je?" zeptal se a podíval se na mě ,,Ještě spí. Marcuse jsem musel vykopnout , protože,.." ,,Dobře." nenechal mě doříct taťka a zvedl se ,,Hlavně spal to oblečení. Nechci tady řešit někoho jiného." ,,Jak jiného?" ,,Je tu někdo , aby nás hlídal. Nevím proč , ale možná mám tušení." ,,Tak proč?" ,,Teď to nechci řešit. Ty teď spal to oblečení." ,,Dobře." řekl jsem a rozběhl se do pokoje. Posbíral jsem její věci a odnesl na zahradu. Tam jsem to zapálil. Otočil jsem se a vešel do domu. Sedl jsem si na gauč a začal přemýšlet Co když bude mít hlad? My tu nemáme jídlo. Mohl bych udělat palačinky. Taťka nás to učil , takže jsem mistr. Došel jsem do kuchyně a začal kuchtit.