‡13‡

381 13 1
                                    

Martinus:
Viky byla přimáčklá na mě svým hrudníkem. Byl to strašně příjemný pocit. Hladil jsem ji po nahých zádech a někdy ji políbil do vlasů. Byl to úžasný zážitek a jsem rád, že jsem ho zažil s Viky. Chvilku ji to bolelo, ale pak ta bolest ustoupila. Neřekla mi to, ale já pociťuji její pocity a bolelo ji to. Povzdechla si a přitulila se ke mně blíž. Zavřel jsem oči a užíval si její přítomnost.

Viktorie:
Probudila jsem se, ale nikdo vedle mě nebyl. Peřinu jsem si dala k hrudníku a posadila se. Prohrábla jsem si vlasy a porozhlédla se po pokoji ,,Tini?" zvolala jsem ,,Ano?" vyšel z koupelny s kartáčkem na zuby v puse ,,Nic, v pořádku." usmála jsem se na něj. On mi úsměv opětoval a vrátil se do koupelny. Já se oblékla jen tričko a kalhotky a odešla také do koupelny. Vzala jsem si kartáček na zuby a vyčistila si zuby. Martinus ke mně přistoupil zezadu a objal mě. Začal mě líbat na krku ,,Nemáš ty náhodou hlad?" uchechtla jsem se ,,Ne, hlad nemám." zahuhňal. Já se usmála ,,Jak ti je?" zeptal se ustaraně, ale nepřestal hýčkat můj krk ,,Úžasně." otočila jsem se k němu čelem ,,My se tu chováme jako na líbánkách, ale doopravdy jsme tu na nebezpečné výpravě. A to mi i připomíná, neměl tu být náhodou Will?" Martinus se odtáhl a zamračil ,,Třeba jen daleko se teleportoval." ,,Třeba, ale nějak tomu nevěřím." ,,Nechci nějak teď řešit Williama." řekl naštvaně a odešel do pokoje. Já se taky zamračila a hned ho následovala ,,Co ti zase je? Je součástí výpravy jako já, ty, Mac a Angie!" ,,Umí se o sebe postarat sám." oblékl si rifle ,,Furt Will tam a Will sem. Řekni mi, proč s ním nejseš, když na něj tak myslíš. Nebo sis dala za úkol to, že se vyspíš s upírem a pak s čarodějem?!" poslední větu zakřičel ,,To si o mně myslíš?! Že jsem nějaká děvka?! Nebojím se jenom o Willa. Bojím se i o Mace a Angie. Ale u nich vím, kde jsou. A k tomu jsou dva. Will je jen jeden. Takže když něco, tak se neubrání. Měl bys ses někdy na něj podívat mýma očima. On je smrtelnej. Stačí nůž a je mrtvý. Vy jste nesmrtelní. Vás jen tak něco nezabije. A nemáš proč žárlit, protože i přesto, jak jsi žárlivý, tak tě miluju." vzala jsem si batoh a odešla do koupelny, kde jsem se převlékla. Neměla jsem náladu na to, aby se na mě díval. Došla jsem do pokoje a sedla si na postel. Vzala jsem si knížku a začala si číst. Martinus seděl u stolu a taky si četl nějakou knihu. V jednu dobu se mi udělalo strašně špatně, že jsem radši předklonila hlavu z postele. Martinus rychle vstal a došel za mnou. Zhluboka jsem dýchala. Pak zničehonic mi znovu bylo dobře. Lehla jsem si a zavřela oči ,,Už ti je líp?" zeptal se potichu vedle mě Martinus ,,Jo." zamručela jsem ,,Promiň." lehl si vedle mě ,,Martinusi, ale my se hádáme kvůli tomu furt. Nechápu proč." ,,Protože tě miluju a nevím, co bych bez tebe dělal. Viky, ty mě musíš pochopit," opřel se o lokty ,,že já v životě nikdy neměl moc štěstí. Moji nejbližší mi umírali před očima. Několik mě podvedlo. V ničem jsem neměl štěstí. Prostě jsem jen přežíval. A pak jsi došla ty. Ty jsi to nejlepší, co mě kdy potkalo. Jsi tak úžasná, až mě bolí jen představa toho, že tě můžu ztratit. A William je pro mě ohrožení." ,,On nikdy. A nikdo na světě. Ty jsi pro mě ten jediný a vždy budeš. Ale teď mě omluv, jdu zvracet." vyběhla jsem z postele a mojí zastávkou byla toaleta.

Martinus:
Vůbec jsem nechápal, proč ji je zle. Možná z toho tepla, včera moc nepila a nejedla. Postavil jsem se a mou hlavou projela strašná bolest. Znovu jsem se posadil a musel se za tu hlavu držet. Najednou bolest pronikla do celého mého těla. Nechápal jsem co to je. Až pak jsem si uvědomil ,,Č-ča-čaro-čarod-čaroděj." řekl jsem bolestně. Otevřel jsem oči a znovu je zavřel, protože jsem upadl do mdlob.

Viktorie:
Výplachla jsem si ústa a opřela se o umyvadlo. Podívala jsem se do zrcadla a začala přemýšlet. Zděsila jsem se, protože jsem měla zpoždění. Já vím, jeden den nic není, ale i tak. Nikdy se mi to nestalo. S ustaraným výrazem jsem odešla z koupelny do pokoje ,,Musím ti asi něco říct." řekla jsem, když jsem otevírala dveře. Porozhlédla jsem se po pokoji a nikde ,,Tini?" zavřela jsem dveře a někdo mě praštil do zátylku a já upadla do mdlob.

***************************
,,Vysajte z něj veškerou krev, kterou pozřel. Trochu se pobavíme."
***************************

Vampire boysKde žijí příběhy. Začni objevovat