Vampire boys

‡3‡

Viktorie:
Ráno jsem se vzbudila a šla si udělat poslední domácí hygienu. Když jsem si oplachovala pusu od pasty, slyšela jsem zabouchnutí dveří, ve kterých stál Martinus. Utřela jsem si tváře a otočila se k němu ,,Děje se něco?" položila jsem ručník na okraj vany a opřela se o umyvadlo. Tinus mě stále sledoval neutrálním výrazem, ale pak se ke mně strašně rychle přiblížil. Dal si jednu ruku na můj bok, druhou na mou tvář a políbil mě. Chvilku jsem byla zaskočená, protože se to stalo strašně rychle, ale pak jsem hned spolupracovala. Prstama jsem mu zajela do vlasů a tím jsem si ho přitáhla blíž. Tinus mě vysadil na umyvadlo a ruce přemístil na má stehna. Pochvilce se odtáhl, opřel si čelo o to mé a zavřel oči ,,Slib mi jednu věc." zašeptal ,,Jakou?" ,,Když ti řeknu uteč, tak utečeš. Když ti řeknu schovej se, tak se schováš. Když ti řeknu, abys mě tam nechala, tak mě tam necháš. Když ti řeknu z-zabij mě, tak to uděláš." otevřel oči a zahleděl se mi do těch mých ,,To ti slíbit nemůžu. Promiň." ,,Slib to, prosím. Nechci tě zhypnotizovat, aby jsi souhlasila. Prosím, slib to pro mě." zašeptal smutně a sklopil pohled ,,Toto je strašně nebezpečná výprava a já... já prostě nemůžu o tebe přijít." začal pomalu a jistě vyšilovat ,,Nenene, lásko, podívej se na mě." chytla ho za tváře a donutila ho, aby se na mě podíval ,,Ty o mně nepříjdeš, slyšíš? Jsem silná." ,,Dobrá." vydechl, ale bylo vidět, že tomu nějak moc nevěří. Objala jsem ho kolem krku a přitáhla si ho k sobě blíž ,,Myslím, že by jsme měli jít si dobalit." odtáhl se odemně a sesadil mě z umyvadla. Vzala jsem si poslední věci na hygienu a odešla do pokoje. Tinus balil deky a polštáře. Slyšela jsem zaklepání, tak jsem šla otevřít. Ve dveřích jsem viděla unaveného Willa ,,Wille, proč jsi nespal?" ,,Neboj, udělám jedno kouzlo a budu jako vyměněný. Ale něco pro tebe mám." řekl a začal lovit v kapse. Tinus došel ke dveřím ,,Máš to?" ,,Jo. Ještě jsem ho vylepšil tím, aby ji nedokázali ovládnout." vytáhl z kapsy krabičku, kterou podal Tinusovi ,,Díky." kývl hlavou ,,Není to kvůli tobě, ale kvůli ní." ukázal na mě ,,To musíš hned všechno kazit?" zavrčel Tinus ,,V klidu," vložila jsem se do toho ,,Wille, běž se ještě sbalit. My se také ještě musíme." Will přikývl na souhlas a odešel ,,Už jsem docela na něj měnil názor, ale je furt stejnej." odfrkl a odešel hloubš do pokoje ,,O čem jste to vůbec mluvili?" zeptala jsem se a přistoupila k Martinusovi. On si povzdechl a otevřel krabičku. Byl v ní zlatý prsten ,,Toto je prsten, který ti zcela zakryje pach a bude tě chránit před tím, aby tě nezhypnotizovali a pak nějak neovládli." vyndal ho z krabičky a dal mi ho na pravý prsteníček ,,Děkuji." usmála jsem se ,,To udělal on, mě to jen napadlo." ,,I tak, děkuji. A funguje to?" Tinus se nadechl ,,Pořád cítím tvoji vůní, ale to kvůli tomu, že tento dům je, jak to říct, načichlý tebou." ,,Jo, aha. A co mé oblečení? To je určitě načichlé." ,,William to začaroval." ,,Jo, aha. Už máme sbaleno, na co čekáme?" ,,Až dojde William." ,,A kam šel?" ,,Do školy, taky jim vymazat paměť." ,,I žákům?" ,,Bude to tak lepší, aby si nás nikdo nepamatoval." ,,Fajn, je to divná změna. Hlavně to, že si mě teta nepamatuje." ukápla mi neposedná slza ,,Lásko, pojď za mnou." roztáhl ruce a já couravým krokem k němu došla a spadla mu do náruče ,, William je už tady. Musíme jít." pošeptal Tinus a odtáhl se odemně. Já přikývla a vzala si malý baťoh, ve kterým jsem měla všechny věci. Dala jsem si ho na záda a v ruku v ruce jsme s Tinuse odešli z pokoje. Sešli jsme schody a vydali se do obýváku, kde všichni už čekali. Stoupla jsem si mezi Tinuse a Mace ,,Můžeme?" zeptala se Angie a dala si záda svoje zavazadlo. Martinus se na mě podíval a trochu se pousmál ,,Můžeme?" pošeptal. Já kývla na souhlas a víc se na něj namáčkla. On mě pohladil na rameni a podíval se na ostatní ,,Kam vůbec jdeme?" zeptala jsem se ,,K elfům. Je to na severu." vysvětlil mi Marcus ,,Takže se hodně obleč." řekl potichu Tinus a podal mi bundu, kterou jsem si hned oblékla ,,Počkat, a to chceš s Viky běžet?" zeptal se Will ,,Jak jinak ji tam dostat?" uchechtl se výsměšně Martinus ,,Já se transportuji. Můžu ji vzít s sebou. Je to bezpečnější. Po cestě by jste mohli na někoho narazit." ,,Ne! Viky, půjde se mnou, abych ji mohl ochránit." ,,Má prsten! Nikdo ji neucítí, že je se mnou." ,,To ne, ale ta vaše čáry máry komunita, nebo co to je, to bude vědět a může to říct Topporovi. On tam pošle nějaký svý zabijáky a zabije ji. Ty nebudeš mít šanci nad těma upírama!" ,,Myslíš, že jsem nějaká nula, která by se o ní nepostarala?!" ,,Na toto radši odpovídat nebudu." odsekl Tinus ,,Martinus má pravdu." ozvala se Angie. Všichni na ni upřeli zrak ,,Čarodějové se přidali k Topporovi. Půjdou po ní. Měla by s námi jít. Jen, nikdo neví, jestli máme někoho na zádech nebo ne. U tebe to ví. A ty by ses taky neměl teleportovat." ,,A jak se mám tam asi dostat?" ,,Půjdeš jednomu z nás na záda." řekl Marcus a postoupil o několik kroků dozadu na náznak, že jeho záda nebudou nést Willa ,,Já taky ne, já nesu Viky." řekl Tinus a přitáhl si mě za pas blíž k sobě ,,To chcete říct, že já, holka, ho mám tahat?" ukázala na sebe Angie ,,Ty, jako UPIŘÍ holka, uneseš toho stejně jako my." rejpl si do ní Marcus. Ona ho probodla pohledem ,,Já ho neponesu!" zavrčela a někam se rozběhla ,,J-já to tak nemyslel." zahuhňal Marcus a vražedně se podíval na Willa ,,Dělej, ať to mám za sebou." zavrčel a trochu se přikrčil, aby na něj mohl Will vylézt. Já taky skočila na Martinusovi záda ,,Macu, Williame, postaráte se o to tady?" zeptal se Martinus. Oba dva přikývli a Tinus se rozběhl. Hlavu jsem zabořila mezi krk a rameno, protože jak je rychlý, tak ten vzduch je nepříjemný, když vám pere do obličeje. O chvíli jsme se zastavili u nějaký chaty ,,Kde to jsme?" slezla jsem z jeho zad a šla blíž k chatě ,,To je naše chata. Přespíme tu a zítra se vydáme za elfama. Můžeš už jít dovnitř. Angie už tam je. Já ještě počkám na ty dva." přikývla jsem hlavou na souhlas a odešla do chaty. Už byl večer, tak jsem byla celkem dost unavená. Vešla jsem do vyhřáté místnosti, která byla asi obývák. Kožená tmavě hnědá sedačka, místo koberce, tak kožešina z medvěda hnědého, křeslo udělané taky z kožešiny, konferenční stolek ze dřeva a se skleněnou deskou, krb a nad krbem jelení parohy. Opravdu to byla práva chata. Angie seděla na zemi a dívala se do ohně ,,Je tu krásně, že?" podívala se na mě ,,Ano, je." přikývla jsem a přistoupila k ní ,,Škoda, že se to bude muset zničit." ,,Zničit?" ,,Proč si myslíš, že William s Macem zůstali ještě v domě. Vše, kde budeme, tak se musí zničit."

Martinus:
,,No konečně." vstal jsem ze schodů a rozešel se k bráchovi ,,Tak co?" ,,Už tam jeli hasiči, budou to docela dlouho ničit, protože on tam dal nějaký kouzlo." ukázal na chemika a rozešel se k chatě ,,Fajn, vezmeme ty knihy a ráno vypadneme. A musíme to taky spálit." ,,Bude mi ta chata chybět." ,,Mě taky, ale bohužel." vešli jsme dovnitř a Viky seděla s Angelou u krbu. Obě nic neříkaly, jen se dívala do ohně ,,Viky?" klekl jsem si k ní ,,Ano?" podívala se na mě s unavenými oči. Já se usmál a pohladil ji po tváři ,,Pojď si lehnout." ona jen přikývla a vstala ,,Kde máte koupelnu, chtěla bych se osprchovat." ,,Zavedu tě tam." zavedl jsem jí do koupelny a já odešel do ložnice, kde jsem ji připravil postel. Pochvilce došla a doslova sebou hodila na postel ,,Tinusi?" zamumlala, když jsem ji přikrýval peřinou ,,Hm?" sedl jsem si vedle ní a pohladil ji po zádech. Ona se na mě otočila čelem ,,Proč jsi mi neřekl, že váš dům jste museli zničit? A proč zničíte i tuto chatu?" zeptala se mě, jako malý dítě, který chce vysvětlení. Já se pousmál a povzdechl si ,,Všechno, co by někoho vedlo k nám, musíme zničit. Nevědomky by jsme tu něco důležitého zapomněli a nepřítele by to dovedlo k nám." ,,Půjdeš si lehnout za mnou? Já bez tebe neusnu." řekla roztomile a zachumlala se víc do peřin. Usmál jsem se a pohladil ji po vlasech ,,Musím jít ještě něco vyřešit s Marcusem a vysprchovat se. Ale pak dojdu." ,,Fajn, tak kdybych už spala, co se nestane, protože bez tebe neusnu, tak dobrou noc." našpulila pusu na náznak, že chce políbil. Její prosbu jsem mile rád splnil a sklonil se k polibku ,,Dobrou noc, lásko." zašeptal jsem, když jsem se odtáhl. Ona něco zamručela a otočila se na druhý bok. S úsměvem jsem se vydal do obýváku. Tam Mac balil poslední knihy, který by jsme někdy možná potřebovali ,,Myslíš, že nás tam pustí?" zeptal se zničehonic Mac ,,Kam?" podíval jsem se na něj nechápavě ,, Elfové, jestli nás pustí k nim. Aby si nemysleli, že jsme s Topporem." ,,Viky je přesvědčí, kvůli tomu, že je člověk. A náš spojenec čaroděj je taky utvrdí, aby v nás měli důvěru." ,,Víš čeho se bojím?" ,,Čeho?" ,,Že nám řeknou nějaký proroctví. A ne moc pěkný." ,,T-to já taky. Kde jsou ti dva?" porozhlédl jsem se po pokoji ,,Chemik a Angie jsou na stráži." ,,Fajn, pak půjdu chemi,.." ,,Půjdu ho vystřídat já." usmál se Mac a zapl si baťoh ,,Ty běž k Viky. Musíš ji bránit všude." zakmytal obočím ,,Marcusi, to fakt ne." zamračil jsem se a zavrtěl hlavou na nesouhlas ,,Já vím, a už běž." poplácal mě po rameni a odešel ven. Já se šel vysprchovat a lehnout si k Viky. Ta se ke mně přitulila a spokojeně spala. Já zavřel oči a snažil se nějak připravit na to, co nás čeká.