∆10∆

302 10 0
                                    

Thea:
Všichni jsme stáli nad ním a dívali se na něj ,,Vypadáš staře, chemiku." uchechtl se táta a škodolibě se usmál ,,Pomlč." procedil skrz zuby William. Máma  se podívala na tátu s výrazem To myslíš vážně?!. Táta pokrčil rameny ,,Co s ním uděláme?" zeptala jsem se a všichni se na mě podívali ,,Odvedeme ho k nám a tam uvidíme, co s ním." řekla podrážděně máma. Taťka s mamkou ho uspali a vytáhli. Otočila jsem se k odchodu, ale někdo mě chytil za zápěstí ,,C-co jsi zač?" zeptal se roztřeseně Stephan. Já osvobodila svoji ruku ,,Spíš kdo jsi ty." pošeptala jsem ,,Opravdu nevím, proč mi říkal synu. Já ho vůbec neznám." ,,To nám vysvětlíš."
Odemčela jsem a vešla se Stephanem dovnitř ,,Theo s kým tu jsi?" přišel strejda do předsíně a probodl Stephana pohledem ,,To jsi ty." zúžil oči ,,My nevíme, kdo to je." řekl táta a překřížil ruce na prsou ,,Kdo jsi a co máš společného s Williamem?" zeptal se narovinu táta ,,Nikdy jsem toho muže neviděl. Neznám ho." zavrtěl hlavou Stephan ,,Říkal ti synu." otočila jsem se na něj ,,Nechápu, proč mi tak říkal." pokrčil rameny ,,Já vím." řekla teta, která přišla ,,Nikdy jsi nepotkal otce, že?" ,,Ne, odešel, když jsem se narodil." řekl a šlo slyšet, že ho toto téma bolí ,,Myslím, že vím, kdo je tvůj otec. Ten muž, který dnes napadl školu, tak je tvůj otec." řekla polohlasně ,,C-cože? pošeptal ,,Chemik se rozmnožil? No to ještě zbývalo. A k tomu s naší dcerou chodí jeho potomek do školy. Výborně." řekl vytočeně táta ,,Martinusi, klid." řekl strejda a natočil se na něj ,,Prvně William chtěl moji ženu a teď jeho syn chce moji dceru. A k tomu moji dceru William chce zabít. Kde je vůbec Viky?" mlel táta pátý přes devátý ,,Dole s Williamem." řekla teta. Taťka zatl pěsti a s dupáním odešel do sklepa ,,K-kdo j-jste v-vy? A-a k-kdo j-já?" zeptal se Stephan. Strejda s tetou se na sebe podívali a pak na nás ,,Necháme vás tu." řekl strejda a oba odešli. Já se otočila na Stephana ,,Půjdeme se projít?" zeptala jsem se. On přikývl na souhlas a vyšli jsme z francouzských dveří ,,Asi ses možná divil, když jsem na několik měsíců zmizela. Moje rodina není obyčejná. Jsme jiní. Z taťkovy strany jsem byla upír a z máminy strany jsem byla něco jako člověk. Ale ne tak obyčejný." ,,P-počkat, v-vy j-jste u-upíři?" ,,Ano." podívala jsem se na něj. On nasucho polkl ,,Možná si všichni myslíte, že jsme nestvůry. Z poloviny to je pravda, ale vy lidé také zabíjíte kvůli potravě." ,,Ale ne lidi." ,,Kdo říkal, že se živíme lidmi. Pravda, jsou chutnější. Ale nezabíjíme je. Teda ne naše rodina. Ostatní upíři jsou jiní." ,,Ale ty jsi poloupír, ne?" ,,Do nedávna ano. Nedávno jsem byla proměněna, proto jsem nechodila do školy. Vyvraždila bych celé město." ,,Aha." ,,I když jsem se uměla ovládat, stále jsem se musela naučit ovládat můj dar, který mám z máminy strany." ,,Myslíš ty plameny?" ,,Ano, mám dar ovládat oheň a zemi. Moje babička, matka mé mámy, byla čarodějka. Můj dědeček, otec mámy, byl potomek Ježíše. Největší zbraň proti upírům. A u tátovy strany nevím. Jen vím, že táta je jediný upír, který tu krev mohl vypít a nezabilo ho to. Mamka měla schopnost od babičky a krev po dědečkovy. Když se tihle dva mocní upíři spojili, tak jsem vznikla já. Ta, která má spasit oba světy. A spasím ho tím, že zabiju Toppora. Nejmocnějšího upíra. Teda myslí si to. Já si myslím, že táta je mocnější. Tak to je odpověď na tvoji první otázku. Jsme upíři. A na tu druhou. Neexistují jen upíři, ale existují i jiné bytosti. Jako jsou víly, elfové, vlkodlaci, mořské panny, trolové a také čarodějové. Jestli je pravda, že tvůj otec je William, tak jsi napůl člověk a napůl čaroděj." zastavila jsem se a podívala se mu do očí ,,Tedy pokud není tvoje máma taky něco." znovu jsem se rozešla a on za mnou ,,Cože? Ty mi chceš říct, že nejsem normální člověk?" ,,Přesně toto ti chci říct." přikývla jsem ,,Ale víc ti neřeknu. Budeš muset za moji tetou. A nebo si promluvit s tvým otcem." řekla jsem a on si jen povzdechl.
,,Dělej!" ozval se křik po celým domě. Rychle jsme šli do sklepa, odkud se ten křik ozýval. Na židli seděl William a táta se opíral o opěradla židle ,,Nic neřeknu." pošeptal William. Táta napřáhl ruku a dal mi pořádnou facku ,,Jestli ti to není jasný, tak ti to rád vysvětlím ještě jednou." řekl s klidem v hlase. Zhluboka se nadechl a chytil ho pod krkem ,,Já udělám vše, abych ochránil svou rodinu, i kdybych tě měl zabít! A věř, že já bych tě nejraději zabil, ale ty víš, co Toppor chystá, tak mluv!" začal křičet na skoro na celý město. William nic neříkal, tak mu táta zmáčkl krk a začal se dusit ,,Tati, dost!" křikla jsem a chytla za paži  ,,Určitě to půjde jinak." řekla jsem potichu. Táta ho pustil a narovnal se ,,Prosím, zjisti to nějak." řekl naštvaně a odešel. Práskl dveřma a slyšela jsem, jak nadává. Já se otočila na Williama ,,Asi nepromluvíš, že?" zeptala jsem se ,,Ne." ,,Proč jsi sem přišel." čupla jsem si ,,Abych tě buď dovedl k Topporovy, nebo zabil." řekl. Já se postavila Půjdu na něj jinak ,,Prý jsi miloval moji mámu. Co je na tom pravdy?" ,,Ano, miloval jsem ji. Kvůli ní jsem riskoval život a ona si stejnak vybrala tu pijavici." ,,Kdyby jsi ji miloval, jak říkáš, tak bys přijal její rozhodnutí. Chtěl bys, aby byla šťastná. I s pijavicí, jak jsi nazval mého tátu." řekla jsem a on jen mlčel ,,Ty ji stále miluješ, že ano?" pošeptala jsem. On se na mě podíval ,,Nic nevíš o lásce." pošeptal ,,Co kdyby jste si promluvili? Jen vy dva. Bez mého táty." ,,Když to zařídíš." řekl. Já se otočila na Stephana ,,Ale prvně, by jste si měli vy dva promluvit." řekla jsem. Stephan přikývl na souhlas a přistoupil k němu blíž. Já odešla. Vyšla jsem schody a přišla do obýváku. Rodiče seděli na sedačce. Taťka vypadl jest vytočeně, tak ho máma uklidňovala. Když si všimli, že jsem v místnosti, tak jejich výrazy mě vyzívaly, abych mluvila ,,Měla bys sis s ním promluvit." podívala jsem se na mámu. Ta se narovnala a sjela mě celou podhledem ,,Furt k tobě něco cítí a myslím, že ti řekne víc, než nám dvoum." ,,Má pravdu." pošeptal taťka. Mamka přikývla na souhlas a odešla dolů. Po chvilce došel Stephan, který byl celý bledý ,,Posaď se a řekni nám, co jsi zjistil." řekl taťka a on tak udělal.

Viktorie:
Pomalu jsem otevřela dveře a vešla. Will zvedl ke mně hlavu. Zavřela jsem za sebou dveře a přistoupila k němu blíž ,,Proč jsi tu nebyla, když mě tu tvůj manžílek mordoval?" ,,Nemohla jsem to vidět." šeptla jsem ,,Proč pomáháš Topporovy?" řekla jsem zlomeně ,,Heh, měli by jste si zjistit celou pravdu a až pak někoho odsuzovat." ,,Tak to vysvětli. Ať tě neodsuzujeme." ,,Myslíš, že nevím, jaký to je být rodič? Chránit své dítě za každou cenu. Proč si myslíš, že jsem začal sloužit Topporovy? Kvůli jeho bezpečí." ,,Přidal ses k němu už dřív, když byla Thea ještě mimino." ,,Jsou stejně staří, Viky. Možná o pár měsíců je Thea starší." ,,Kdy jsi to stihl?" zeptala jsem se a přistoupila k němu blíž ,,Po porodě. Teprve tehdy jsem si uvědomil, že jsem tě ztratil. Potřeboval jsem se nějak, jak to říct, odreagovat. Jel jsem do Bergenu, kde jsem dříve bydlel, a kde jsem měl dívku, kterou jsem dříve miloval. Když jsem zjistil, že je těhotná, tak jsem ji poslal sem. Tehdy už Toppor ožíval. Musel jsem jednat a chránit své dítě. Chtěl jsem chránit i vás, ale bylo mi jasný, že vaše dcera to má napsaný v osudu, že zemře. Všechny úlohy, co byly poslány na vás, jsem vzal já, protože by Theu zabili jako malou. Když jsem zjistil, že se proměnila, tak jsem je začal zdržovat. Viky, on má v plánu zničit celý svět. Některý lidi chce proměnit na upíry. Ostatní bytosti chce zabít, aby mohl vládnout jen on." ,,Proč mu čarodějové pomáhají?" ,,On jim slíbil polovinu vlády. Ale popravdě pomalu a jistě nechává zabíjet vesnice elfů. Podmořské světy plných mořských víl. Jeskyně s troly. Zabíjí vlkodlaky a pak je vyvolává zpět k životu, aby mu sloužili. Je větší procentu proměn upírů. Lidí umírá čím dál víc. Blíží se konec." řekl a já jen šokovaně na něj koukala ,,Musíme ho zastavit. Jestli mi lžeš a tím ohrozíš moji dceru a celou rodinu, tak tě zabiju. A věř mi, že já to udělám." ,,Viky, tobě bych nelhal." šeptl. Já ho odvázala a vyšli jsme schody. Jakmile ho Tinus zmerčil, tak zaťal pěsti ,,O nic se nepokusí." řekla jsem mu a přistoupila k němu blíž ,,Řekni jim, co jsi řekl mně." pobídla jsem ho. On přikývl na souhlas a začal.

Vampire boysKde žijí příběhy. Začni objevovat