Vampire boys

∆9∆

Thea:
Postavila jsem se a rozešla se do obýváku, kde byli ostatní. Když jsem vešla, tak všichni ke mně zvedli hlavu ,,Theo." povzdechla si máma a s úsměvem mě objala ,,Jak se cítíš?" zeptal se taťka a postavil se vedle mně ,,Mám strašnou žízeň." zachraptěla jsem. Všichni jen přikývli a šli se obout. Mamka mi donesla boty a já si je nazula. Rozběhli jsme se všichni ven a já ulovila svoji první kořist.

********************************
Několik měsíců jsem byla doma, protože jsem se musela naučit ovládat, ale několikrát jsem to prostě nevydržela. Ano, zabila jsem člověka. Ani jeden z toho nebyl nadšený, ale taťka říkal, že byl se strejdou stejní. Toppor zatím neútočí a ani k nám nedošlo, jestli už oživl nebo ne. Dnes poprvé nastupuji do školy a jsem docela zvědavá, jak to bude probíhat....
*******************************

První den a jdu pozdě. No, není to super? Běžela jsem, lidskou rychlostí, chodbou dokud jsem nezastavila u učebny. Začala jsem dýchat, aby to vypadalo, že jsem udýchaná. Zaklepala jsem a otevřela dveře ,,Omlouvám se, za pozdní příchod, ale zaspala jsem." podívala jsem se omluvně na učitelku.

Stephan:
Ťukal jsem propiskou do stolu, protože se v tý škole už mega nudím. Thea tu není. A to mě i bolí. Ze dne na den prostě zmizela. Ani učitelé nic neví. Někdo zaklepal a já tomu nedával nějakou pozornost. Teda do doby, než ten dotyčný promluvil ,,Omlouvám se, za pozdní příchod, ale zaspala jsem." řekla udýchaně Thea a mně se zastavilo srdce. Byla krásnější než kdy jindy. Opravdu. Vlasy měla zářivější a pleť překrásnou ,,Zavři dveře." řekla přísně učitelka a tím mě probrala. Thea se na ni podívala nechápavě, ale dveře zavřela ,,Tak ty si tady několik měsíců nepříjdeš a pak když se uráčíš jít do tý školy, tak k tomu ještě pozdě, tak to ne holčičko." řekla naštvaně a přísně úča. Co jí zase žere, má krámy? Thea se na ni zamračila. Ale to nebylo normální zamračení. Když se na ni takhle podívala, tak učitelka se trochu lekla a poposedla si. V místnosti se náhle ochladilo, ale rázem projela teplá vlna vzduchu ,,Buďte ráda, že jsem tady nebyla." zachraptěla temným hlasem. Mými zády projel mráz. A myslím, že nejen mě. Všichni se oklepali. Otočila se a vydala se do svý lavice. Všichni byli ještě v šoku, co se stalo. Otočil jsem se na ni. Prohlížela si mě temným pohledem. Pozvedl jsem obočí a otočil se nazpátek. Tak to bylo divný, má temnější oči, než mývala. Začínám se jí bát.

Thea:
Když zazvonilo, tak učitelka pelášila, jak jen mohla. Nějak jsem její výklad neposlouchala, protože jsem byla zaměřená na Stephana. Nevím jak to říct, ale on jinak smrděl než ostatní. Trochu páchne, jak nějaká bytost. Já to z něj vytáhnu. Vzala jsem kus papíru a napsala tam, ať jde okamžitě k tělocvičně. Papírek jsem zmuchlala a když jsem procházela, tak ten papírek jsem mu hodila na lavici. Ještě jsem se na něj podívala, že to myslím vážně a šla dál.
Když přicházel, tak jsem mu šla naproti, abych ho mohla zatáhnout na záchody. Když jsem u něj byla blízko, tak jsem ho jen chytla za lem trička a zatáhla ho na záchody ,,C-co se děje?" řekl vylekaně ,,Hele, já vím, že jsem se choval jako debil, když jsme byli ještě na základce, za to se omlouvám. Ale nic mi nedělej." řekl rychle, že jsem měla problém mu rozumět ,,Ty se mě bojíš?" zeptala jsem se pobaveně a zvedla obočí. On jen přikývl a já se zasmála ,,To je dobře." uchechtla jsem se ,,Nebudu to prodlužovat, kdo jsi?!" vyhrkla jsem na něj ,,Cože?" zeptal se nechápavě. Já se přirazila ke zdi ,,Já vím, že jsi nějaká bytost a smrdíš jako čaroděj. Kdo tě poslal? Toppor? Nebo někdo jiný? Říkej!" procedila jsem mezi zuby ,,O čem to mluvíš?" ,,Nedělej, že nevíš o našem světě." ,,Já vůbec nevím, o čem to mluvíš. Hele, jen vím to, že jsi se změnila za tu dobu. To je vše." řekl a já ho pustila. Odstoupila jsem od něj pár kroků dozadu ,,Počkat, ty vůbec nevíš, o čem mluvím?" řekla jsem klidně. On chtěl něco říct, ale nějaký výbuch mu to překazil. On ochranářsky mě chytl za ramena a strhl na zem. Najednou se rozletěla zeď. Porozhlédla jsem se. Všude byl prach. Stephan se pomalu postavil a já ho následovala ,,Ale ale, holka od Gunnarsena je na záchodcích s mým synem." řekl někdo s výsměšným hlasem ,,Já nemám tátu." pošeptal ke mně Stephan. Já se zamračila a začala se soustředit na tu osobu. Byl to čaroděj. Mocný čaroděj ,,Theo, tebe jsem naposledy viděl v kočárku. Teď ti je šestnáct? Asi jo. Jsi docela podobná matce." dořekl a konečně se objevil. Byl to postarší muž, asi ve středním věku. Měl blonďatý vlasy a krátké vousy. Byl mi povědomý ,,Vy jste William, že? Pomáhal jste mým rodičům." řekla jsem a on se zasmál ,,Pomáhal jsem tvé matce. Tomu tvému fotrovi vůbec. Nejradši bych ho zabil za to, že mi sebral moji lásku." ,,Má matka milovala vždy mého tátu. Vůbec nevím o co vám jde." řekla jsem pevným hlasem. Jen se zašklebil a podíval na Stephana ,,A do ní ses zamiloval? Hochu, to tě lituju." řekl a oba jsme ztuhli. Otočila jsem se na Stephana jestli to je pravda. On se zamračil ,,Nevím, kdo jste a co tu děláte. A ani nevím, kde jste to vzal. Takovou lež." odfrkl si ,,Nikdy jsi nepotkal otce, že?" zeptal se a Stephan zavrtěl hlavu na náznak nesouhlasu ,,Stávalo se ti, že jsi někdy udělal něco a nevěděl jsi jak jsi to udělal?" ,,Ano, jak to víte?" ,,Protože jsem tvůj otec!" zakřičel ,,Ale bohužel jsem i služebník Toppora, takže tvoji milou musím přivést Topporovy nebo zabít." usmál se a zamířil na mě ruce. Něco světelného na mě vyslal a já udělala ohnivej štít a tím jsem ochránila mě a Stephana ,,C-co to je?" ,,Utíkej!" křikla jsem na Stephana ,,Běž k nám a sežeň mí rodiče, aby mi pomohli. Dělej!" křikla jsem na něj a on se někam rozběhl ,,Chyťte ho!" křikl ten William. Já na něj vyslala ohnivý štít, aby se ho nemohli dotknout ,,Co jsi to za upíra!" křikl otázku, když jsme stáli tváří v tvář ,,Řekněme, že nejsem obyčejný upír." pokrčila jsem rameny ,,Vypadněte." pošeptala jsem ,,Až tě zabiju." řekl. Já se nadechla a začala se soustředit. Pod jeho nohama se rozpadla zem a propadl se. Kolem něj jsem udělala ohnivý kruh, aby se nedostal ven, a zem se znovu zcelila. Šla mu vidět jen hlava ,,Jak, jak jsi to udělala? Nemůžu se hnout." řekl, když jsem si k němu klekla. Já jen pokrčila rameny ,,Odvolej je." pošeptala jsem ,,A nezemřeš." ,,Nikdo jiný tu není." zachraptěl a já začala půdu, kterou měl kolem sebe, na něj více tlačit, aby pomalu nemohl dýchat ,,Nelži mi. Jsem upír, dokážu je vycítit." ,,Fajn." prskl přidušeně ,,Ústup!" křikl a najednou vše utichlo ,,Co se tu děje?" přiběhl táta a když viděl Williama, tak se vražedně na něj zamračil ,,Ty?!" prskl ,,On." přikývla jsem.

________________________________5.9.______________________________________
Další kapitola je tuuuuu!!!! Pomalu a jistě se blížíme ke konci :-(..... Ale stále chybí několik kapitol, které budu muset napsat a zveřejnit, žejo. A proto vás chci informovat, že jen a pouze v sobotu budu vydávat kapitoly, because škola. Jsem na střední, takže je to masakr. Už mám i dva testy za sebou, takže faaaakt brutus. A k tomu se musím furt učit. A když dojdu z tý školy, tak věřte, že jsem mega unavená. Snad mě chápete...