Vampire boys

★4★

Viktorie:
S tetou jsme se neviděly celý měsíc. Mohla jsem ji už navštívit dřív. Zastavila jsem se u velkého bílého domu a zazvonila. Ve dveřích se objevila žena ve středním věku. Namalovaný obočí, modré výrazné linky nad očima, výrazná růžová rtěnka, nakulmovaný přebarvený vlasy na rezatou barvu. Jo, toto je moje teta. Teta Jenny ,,Viktorie, no to není možný, že se taky ukážeš. Pojď k tetě Jenny." řekla a pevně mě objala ,,Ahoj Jenny." řekla jsem a objetí ji opětovala. Odtáhla se a pustila mě dovnitř. Šla jsem do kuchyně si sednout k jídelnímu stolu ,,Jenny, ty máš přebarvený vlasy."  ukázala jsem na její háro. Ona si prohrábla své kadeře a usmála se ,,To je milý, že sis toho všimla. Blondýna mě už nebavila." zasmála se a posadila se naproti mě ,,Tak co nového?" ,,Nic moc. Vlastně nic." ,, Co kecáš, jsi taková hezčí, hubenější. Žejo máš kluka?" řekla s úsměvem a přimhouřila oči. Já podzvedla obočí ,,Jak jsi na to přišla?" ,,Jsi celá máma, takže máš i toto po ni." řekla a pohladila mě po ruce, kterou jsem měla položenou na stole. Posmutněla jsem, když jsem si vzpomněla, co se stalo s rodiči ,,Měla bych jet do Česka na hřbitov. Ani jsem nebyla na pohřbu." řekla jsem a sklopila hlavu ,,Zlatíčko, všichni co tam byli, věděli, proč tam nejsi. Bylo to pro tvé bezpečí." ,,Bezpečí?" zvedla jsem hlavu ,,Proč mi nezajistili bezpečí, když jsem sem přijela? Po několika dnech tě vožral vrah mých rodičů a málem mě zabil. Tak ať se nevymlouvají na to, že chtěli, abych byla v bezpečí. Aby na mě nemohli. Můžou mě napadnout kdykoliv. Pojedu do Česka a dám na hrob svých rodičů kytici." řekla jsem a vstala od stolu ,,Klidně můžeš jet se mnou, jestli chceš." ,, Broučku, to není bezpečné." ,,Fajn, tak nepojedeš." ,,Viky, opravdu to není bezpečné. Co když tě najdou?" ,,Stála jsem proti horším věcem." ,,Viky, ale oni,.." ,,Mě můžou zabít, já vím. Ale jsou to mí rodiče." ,,Tak jeť, ale nepojedeš sama." ,,Myslíš ostatní?" ,,Ano, už bys jim to měla říct. Mají na to právo." ,,Asi máš pravdu." přikývla jsem ,,Tak běž." řekla s úsměvem. Já se taky usmála a vyběhla z domu. Doběhla jsem před dům a vytahovala jsem klíče z kapsy. Zasunula jsem je do zámku, ale než jsem stačila s ním otočit, tak dveře se otevřely samy. Stál tam Tinus. Já se trochu lekla ,,To mi nedělej, ty mě tady strašíš." řekla jsem a vešla do domu ,,Já že tě straším? To spíš ty mě. Proč jsi mi neřekla, kam jdeš." řekl poměrně naštvaně ,,Já jsem ti říkala, že jdu k tetě." ,,To je zajímavý, já ji volal, kde jsi tak dlouho a ona mi řekla, že jsi u ní ani nebyla." ,,Já tam byla, teď jsem z tama došla." ,,Jo jasně, kde jsi byla?! Šla jsi za tím chemikem?!" vykřikl a přimhouřil na mě oči. Já na něj vyvalila oči ,,Ty mi nevěříš, že jsem byla u tety?! Ty ji ze mě necítíš, nebo najednou ti nefunguje nos?" řekla jsem a překřížila si ruce ,,Tak proč mi říkala, že tam nejsi a ani jsi tam nebyla." ,,Já nevím, ale já tam byla." rozhodila jsem rukama do vzduchu ,,Kdyby tu byl táta, tak by poznal jestli lžeš nebo ne." řekl trochu otráveně ,,Takže ty mi nevěříš." zavrtěla jsem hlavou ,,Tinusi věř ji, viděla jsem ji, jak od tama vybýhá." ozvala se Angelica, která se tu, nevím odkud, objevila. My se na ni oba otočili ,,Tak proč,..?" řekl už klidným hlasem Tinus ,,Možná byla pod kouzlem, nevím. S kým Vikča mluvila, tak to nebyla Jenny." ,,Máš pravdu, říkala mi 'zlatíčko' a  'broučku'. To nikdy předtím neříkala," otočila jsem se na Tinuse ,, a divně se i chovala. Dokonce mě i objala." Tinus se furt na mě díval a vypadal jakoby přemýšlel ,,Mě nic nenapadá, co by to mohlo být." řekl a přistoupil ke mně ,,Promiň, za dnešek už podruhý." pohladil mě po zádech. Já se usmála a objala ho. On se ke mně sklonil a taky objal. Já toho využila a políbila ho na tvář ,,Pak ti musím něco říct, teda vám třem." pošeptala jsem ,,My teď jdeme lovit, dlouho jsme nebyli." ,,Jojo, jen běžte." zasmála jsem se a odtáhla se od něj ,,Tak vy běžte, já si jdu dát sprchu." dala jsem mu rychlou pusu a vyběhla schody. Vzala si pyžamo a zamířila do koupelny. Tam jsme se vysprchovala a udělala hygienu. Oblékla jsem si pyžamo a župan. Vyšla jsem z koupelny a špinavé oblečení jsem odnesla dolů do sklepa, kde máme prádelnu. Hodila jsem oblečení do pračky a přidala k němu i nějaké oblečení ostatních. Zavřela jsem prački a zapla ji. S úsměvem jsem odešla do kuchyně, kde jsem si chtěla připravit jídlo. Ale něco mě vyrušilo. Byl to zvuk jako když malý kamínky dopadají na sklo. Šla jsem k oknu a viděla tam stát Williama. Šla jsem ke dveřím a otevřela je. Stál na chodníku těsně před hranicí tohoto pozemku ,,Co tu chceš?" ,,Viky, chci s tebou mluvit." ,,A kdo říká, že já chci." řekla jsem a překřížila ruce na prsou ,,Vím něco, co ty ne." ,,A co?" ,,Nebudeme to řešit tady. Zaprvý, někdo by nás slyšel a zadruhý, jsi jenom v pyžamu a máš mokrý vlasy." ,,A o co se jedná." ,,O tvoji tetu." řekl a ve mně hrklo ,,Tak pojď." řekla jsem a kývla hlavou. On ale stále stál ,,Proč nejdeš?" ,,Musíš mi dát svolení." řekl a chtěl udělat krok, ale jakoby nějaká neviditelná bariéra mu zabránila. Já protočila očima ,,Zvu tě k nám do domu." řekla jsem a on se usmál. Rozešel se k domu. Když došel do domu, tak jsem za ním zavřela dveře ,,Co chceš?" zeptala jsem se narovinu ,,Dneska si byla u tety, že?" ,,A co s tím?" ,,Nechovala se normálně, že?" ,,Ptám se znovu, a co s tím?" ,, Víš Viky," přistoupil ke mně blíž ,,neposadíme se na to?" ,,Jo, klidně." řekla jsem a zamířila do obýváku. Posadila jsem se na gauč a Will vedle mě ,,Víš, já ti chtěl dokázat, že každý čaroděj není takový, jaký si myslíš. To s kým jsi mluvila nebyla teta Jenny, ale tvoje matka." řekl a konečně se mi podíval do očí. Já na něj vykulila oči ,,To je nemožné, moje matka je mrtvá. I otec." ,,Já vím, proto jsem posedl tvoji tetu. Duše tvý matky byla v těle tvý tety, proto pak nevěděla, že jsi tam byla. Promiň jestli jsem ti udělal problémy, ale chtěl jsem ti udělat radost." řekl a sklopil hlavu ,,Jak jsi to dokázal?" zeptala jsem se ,,My čarodějové to umíme. Stačí malý kouzlo a bum!"

William:
,, Děkuji." pošeptala a pohladila mě po rameni. Já jsem celý ztuhl, naběhla mi husina, rozbušelo se mi srdce a zrychleně jsem dýchal. Podíval jsem se na ni. Měla upřímný a ten nejkrásnější úsměv. Byla krásná, když se tak na mě usmívá. Já se usmál na ni taky ,,Za co?" ,,Že jsi mi umožnil, se s ní ještě jednou popovídat." sklopila pohled. Něco tajila, a já to chci vědět. Vypadala strašně smutně. Nevěděl jsem, co mám udělat. Přemýšlel jsem, co by ji udělalo radost. Pak mě to došlo. Usmál jsem se a postavil se. Ona se na mě nechápavě podívala ,,Pojď, chci ti něco ukázat." řekl jsem a natáhl k ní ruku ,,Kam?" ,,Ven." ,,Ale já,.." ,,Nemusíš se jít převlíknout." řekl jsem a chytil ji za ruku. Mnou projel elektrický proud. Ona vstala a šla se mnou až k francouzským dveřím. Otevřel jsem je a vešel ven. Otočil jsem se k ní čelem a chytil ji za obě ruce ,,Truko sertre." řekl jsem a jako vlasy už byly suchý ,,Jak?" řekla a začala si prohlížet své vlasy ,,Kouzlo." pokrčil jsem rameny. Ona se znovu usmála a mě se málem zastavilo srdce. Vznes se. Řekl jsem a oba jsme se vznesli. Furt se mi dívala do očí. Já se usmál a ukázal ji, aby se podívala na zem. Ona sklopila hlavu a trochu vyjekla ,,T-to je úžasný." zašeptala a podívala se na mě ,,Murcotor muscelon." řekl jsem a z jejího pyžama se staly bílé šaty jako pro vílu. Ona na ně pohlédla ,,To, páni." vydechla. Z jejích úst šla pára ,,Myslím, že už by jsme mohli na zem." řekl jsem a začali jsme oba klesat. Dopadli jsme na křupavý sníh ,,Zima." zasmála se ,,Jdem dovnitř, ne?" zeptala se ,,No, já asi ne,..." poškrábal jsem se na zátylku ,,Tinus b, měl vědět, co jsi udělal. A stejnak by tě ze mě cítil. Tak pojď." řekla a táhla mě dovnitř ,,Viky?" ozvalo se za námi a podívali se, kdo na ni promluvil. Stál tam pijavicák Gunnarsen mladší. Měl ublížený výraz a koukal se na naše ruce. Viky mě pustila a rozešla se k němu. Objala ho kolem krku a dala mu pusu na tvář ,,Will by ti chtěl něco říct." řekla a podívala se na mě. Pijavicák se na mě podíval a málem mě tím pohledem zabil ,,A co?" zeptal se ostře. Já se nadechl a začal mu to všechno vysvětlovat.