Vampire boys

‡7‡

Viktorie:
Stáli jsme s Willem před obchodem, kde Will bral košík. Martinus mě několikrát přemlouval, abych nešla nebo aby šel s námi. Ale kdyby nás bylo víc, tak je to víc nápadný. Vstoupili jsme do obchodu a začali vybírat různé potraviny. U pečiva jsme se zastavili ,,Ta Mirobell se mi nelíbí." řekla jsem, když jsem vybírala nějaký chleba ,,Proč?" opřel se o košík ,,Nevím, něco mi na ní nesedí." ,,Tebe víc štve, že se má k Martinusovi, že?" ,,Hele, to vynech!" zasyčela jsem ,,Jen se mi nelíbí. Jak věděli, že tam jsme?" ,,Zachytili náš pach." pokrčil rameny ,,Mě se to prostě nezdá." vložila jsem chléb do košíku a pokynula, aby jsme pokračovali v nákupu. Zašla jsem do oddělení na hygienu a vzala si vložky, protože se blížili MÉ dny. A proto jsem si zašla i pro čokoládu. U pokladny jsme zaplatili a odešli za ostatníma.
,,Tak co? Máte všechno?" šel naproti nám Tinus ,,Jo. A kam vlastně teď jdeme?" zeptal se Will. Všichni se podívali na mě ,,Podle proroctví by jsme měli jít, spíše odletět do Anglie. A tam něco musíme najít s Bílou růží." poškrábala jsem se na nose ,,Fajn, tak vyrazíme." tleskl Mac rukama a došel k Tinusovi ,,Hádám, že zase potáhnu toho chemika." ,,Hej, neříkej mi chemik!" sykl Will ,,Fajn. Tak si naskoč." Mac se skrčil a Will na něj skočil ,,Já vezmu Mirobell." ozvala se Angie ,,Já si myslím, že by mě měl vzít Tinus, protože budou předpokládat, že budeš s ním. Takže ty bys měla jít Angelou." vložila se do rozhovoru Mirobell. S úsměvem se podívala na Tinuse, který o tom přemýšlel ,,Má pravdu. Čekají to, že budeš u mně." podíval se na mě ,,Fajn." odsekla jsem naštvaně a došla za Angelou. Ta mě projela lítostivým pohledem a přikrčila se. Já na ni naskočila a obmotala nohy kolem jejího pasu ,,Můžeme vyrazit. Musíme na letiště, takže Tromsø." řekla jsem a podívala jsem se na každého. No, Tinuse a Mirobell jsem přeskočila. Mac se už rozběhl. Angela už chtěla taky, ale Martinusův hlas ji zastavil ,,Postarej se, aby se jí nic nestalo." pošeptal a asi si myslel,že ho neuslyším. Došel blíž k nám a chytil mě za ruku, kterou jsem měla omotanou kolem krku Angie ,,Poběžím za vámi, budu hlídat, aby se na vás někdo zezadu nedostal." ,,Fajn, jdeme?" ,,Uvidíme se na letišti." chtěl mě políbit, ale já uhla. Nechápavě se zamračil ,,Myslím, že by jsme už měli jít." řekla jsem a dala náznak Angele, aby už běžela. Ta na nic nečekala a rozběhla se za Macem ,,Je mi tě líto, Viky." řekla, když asi ucítila mé slzy na krku ,,Lítost k ničemu nepomůže." utřela jsem si slzy ,,I mě by to bolelo." ,,Angie, nechci to řešit, protože, zaprvý, to slyší a zadruhý, se to stejnak nevyřeší." ,,Dobře." hlesla a dál jsme běželi mlčky. Za městem bylo letiště, kde jsme se zastavili. Mac s Angie šli koupit letenky a Will někam odešel. Já tam stála s Martinusem a Mirobell. Martinus ke mně přistoupil ,,O čem jste se bavily s Angelou?" podíval se podezřívavě ,,Myslím, že je to moje věc, co s kým řeším, ne?" ,,Je, ale proč jsi brečela?" ,,Můžu mít já soukromý?! Furt mě nějak sleduješ. Když to není poslouchání, tak je to čtení myšlenek. Nemůžu mít žádné tajemství! A proč jsem brečela, tak když jsi tak chytrý, dojdeš na to sám." ,,Co ti zase přeletělo přes nos?" zeptal se ublíženě ,,Nic, jen je asi lepší táhnout na zádech elfku." ,,Jo, tak toto ti vadí. Aha, a to, že jsi před půl rokem se tak bavila, objímala a bůhví co ještě s tím chemikem, tak to bylo v pořádku. Ale když já vezmu na záda někoho jiného, tak je to špatně." ,,On jediný mi hned narovinu řekl, co všechno jsou za bytosti. Ne jak ty, ty jsi mi lhal." ,,Bylo to pro tvoje bezpečí." zavrčel ,,Jo, nějak se ti to nepodařilo." zúžila jsem oči ,,Co tím zase myslíš?" podzvedl obočí ,,Si to přečti, ty jsi v tom expert." otočila jsem na na patě a odešla k sedadlám. Martinus mě celou dobu sledoval zamračeným výrazem. Mezitím došli ostatní s letenkama a s informací, že tu nejsou žádný bytosti. Když jsme si rozebírali letenky, tak jsme si s Martinusem vzali místa na opačném konci. Nikdo vedle mě neseděl, no teda z nás šestky. Došla jsem ke vchodu, kde jsem ukázala letenku a šla si sednout do letadla. Posadila jsem se a opřela si hlavu o okno ,,Eee, ahoj." ozvalo se vedle mě. Já zvedla hlavu a viděla černovlasého kluka s modrýma očima jako to nejčistší jezero ,,Ahoj." pozdravila jsem ho nazpátek ,,Jmenuji se Christian Dyró. Ty?" Radši nebudu říkat své jméno, třeba to je nějaká bytost a co já pak ,,Lilian Bøden." podala jsem mu ruku na potřásání rukou. On ji přijal Fajn, nemá ledový dotyk, takže upír to nebude ,,Vypadá to, že tu budeme spolu sedět celou cestu." uchechtl se ,,Jo, vypadá. Dyró? To není norský příjmení." ,,Není. Je to původem z Řecka." řekl, když se posadil ,,Bøden, to je norský příjmení." uchechtl se ,,Takže ty pocházíš z Řecka?" ,,Ano, i ne. Matka je z Norska a otec z Řecka." ,,Ajo." ,,A co ty a tvůj původ? Tak krásná holka musí mít určitě zajímavý původ." ,,Moje máma z Norska a táta z České republiky, ale táta měl předka z Norska, proto to příjmení." ,,Zajímavý." přikývl hlavou. Celou dobu jsme si povídali, připadal mi jako fajn kluk ,,A máš přítele?" zeptal se zničehonic. Já se na něj tázavě podívala ,,Ano mám, právě za ním letím." ,,Opravdu? Já letím do Anglie za otcem, protože je tam na pracovní cestě. Budu mu tam pomáhat." ,,Takže ty víš něco o Anglii?" ,,Ano, v podstatě je to můj druhý domov, proč?" ,,Nevím něco o Bílý růži? Nějaký erb, nebo něco." ,,Hm, jestli myslíš z historie, tak Bílá růže byla znakem královny Viktorie (to je vymyšlený, žádnou růži ve znaku neměla)." ,,Královny Viktorie?" ,,Ano, je, vy se stejně jmenujete." ,,Stejně jmenujeme, pravda." ,,Už přistáváme." oznámil mi. Opravdu jsme přistáli. Ve vestibulu jsme se s Christianem rozloučili a já došla k "naší" partě. Martinus se stále tvářil neutrálně, a když se na mě podíval, tak se trochu zamračil ,,Už vím co znamená Bílá růže."

__________________________11.6.____________________________________________
Tak, je tu další kapitola. Omlouvám se, že nevyšla o víkendu, ale já měla nějaký osobní akce. Jak už jsem odepisovala jedný ze čtenářek, tak nevím, jak to bude s kapitolama tento i příští týden. Tento se musím učit na obhajoby a příští týden se musím obhájit. Jestli se neobhájím, tak mi nedají vyzo a nebudu mít základní vzdělání, takže je toto opravdu důležité. A o víkendu mám další osobní akci. Tak se předem omlouvám, jestli nevyjdou kapitoly.