★1★

642 15 0
                                    

Začátek druhé části

Viktorie:
Probudil mě budík, který mi oznamoval, že dnes je škola. Líně jsem ho vypla a přetočila se na druhej bok ,,Baví tě hodně se na mě dívat?" řekla jsem a otevřela jedno oko. Jak jsem předpokládala, ležel tam Tinus a s úsměvem mě sledoval ,,Ani nevíš jak, dobré ráno lásko." řekl a políbil mě ,,Co jsme si řekli?" upozornila jsem ho,když se odemně odtáhl ,,Nojo furt, ale tvý rty jsou neodolatelný." ,,A to nemůžeš počkat než se zkulturním?" zeptala jsem se a konečně se protáhla. Tím jsem bouchla Tinuse do nosu ,,Au." řekl a chytil se za nos. Já podzvedla obočí ,,Vždyť tě to nemůže bolet." řekla jsem a vstala ,,Neznamená, že jsem upír, že mě nic nebolí." řekl. Já pokrčila rameny a odebrala se do koupelny. Tam jsem si udělala ranní hygienu. Z vlasů jsem si udělala dva francouzské copy a vyšla z koupelny. Došla jsem do pokoje a sbalila si věci do školy ,,Stavíme se ještě do obchodu, abych si koupila nějaký jídlo. V kuchyni nic nemáme." řekla jsem Tinusovi, když jsem si zapínala tašku. Neozýval se. Já se na něj podívala. Seděl na židli u stolu a tvářil se uraženě ,,Tinusi?" zase nic. Ani se na mě nepodíval ,,Ty jsi uražený?" zasmála jsem se. Neodpovídal. Já k němu došla a obkročmo si mu sedla na klín ,,Já to tak nemyslela, nezlob se." políbila jsem ho na čelo. Pořád nereagoval. Políbila jsem ho na obě tváře a dala jeden letmý polibek na pusu. Furt nic. Polibek jsem se snažila prohloubit, ale on nespolupracoval. Odtáhla jsem se a podívala se na něj. Nebyl naštvanej, jen to hrál. Snažil se neusmívat. Já se ušklíbla a políbila ho na místo, které ho vždycky dostane. Je to těsně za uchem a trochu pod ním. Tinus zasténal a chytil mě za boky ,,Na tebe se nedá zlobit." řekl a zmáčkl mi je. Já se výtězně usmála a políbila. Tentokrát spolupracoval. Odtáhli jsme se od sebe a já z něj vstala. Oblíkla jsem si bundu a Tinus jenom mikinu. Dali jsme si tašky na záda a v ruku v ruce vyšli do školy ,,Martinusi, Viktorie počkejte na mě!" začala křičet Angelica. My jsme se oba otočili, ale než jsme se nadáli už byla u nás ,,Angi, buď opatrná. Mohl tě někdo vidět." napomenul ji Tinus ,,Já za to nemůžu, že vy jdete tak rychle a já nechci jít sama." ,,A co Mac?" zeptala jsem se ,,Co s ním?" otočila se na mě a podzvedla jedno obočí ,,Nic." řekla jsem a pokrčila rameny. Celou cestu jsme byli už zticha Mě by zajímalo, jestli dneska máme tělocvik s klukama. Řekla jsem si a kopla do jednoho kamene, co byl na cestě ,,Já myslím, že jo. Učitelka je ještě nemocná." řekl Tinus. Angelica se na něj nechápavě podívala ,,Cože?" ,,Nic." odbyl ji a podíval se na mě. Já zadržovala smích. Ve škole jsme se rozdělili. Každý šel ke svý skříňce. Já si vytáhla učebnice a zavřela ji. Vedle mě byla Jessica, která si také vytahovala učebnice ,,Ahoj Jess." pozdravila jsem ji ,,Čau." řekla a ani se na mě nepodívala. Zavřela skříňku a odešla ,,Stalo se něco?" ozvalo se za mnou. Já jsem leknutím nadskočila a otočila se na dotyčného ,,Musíš mě tak lekat?" bouchla jsem Tinuse do ramene ,,Promiň, já nechtěl." přitáhl si mě za pas blíž a políbil. Odtáhli jsme se od sebe a odešli do třídy ,,Ahoj Macu." pozdravila jsem Marcuse, když jsem procházela kolem jeho stolu ,,Čau, zapomněla jsi sis koupit svačinu." řekl a hodil po mě nějakou buchtu. Já ji chytila a položila na lavici ,,Děkuji." přišla jsem k němu a obejmula ho. Zazvonilo na hodinu a každý si sedl na své místo. Učitelka zachvilku došla a my se postavili. Nedošla, ale sama. Za ní šel kluk s blonďatými vlasy. Učitelka pokynula, aby jsme si sedli. Všichni jsme si sedli ,,Tak třído, chci vám představit vašeho nového spolužáka Williama Faira. Williame, řekneš nám něco o sobě?" ,,Ehm no, jsem obyčejný šestnácti letý kluk, který se odstěhoval z Finska do Norska." ,, Ó ano, máš jiný přízvuk. Nejsi jediný v této třídě cizincem. Támhle, Viktorie Wiig je z České republiky." řekla a ukázala na mě. William se na mě podíval. Jeho modré oči mě skenovaly. Až teď jsem si všimla, že má pleť, jak nějaký anděl. Rty tenké a červené, žádné stopy po akné. Usmál se na mě a tím pádem ukázal své bílé perličky. Já se na něj také usmála ,,A něco jiného nám neřekneš?" zeptala se znovu učitelka. Konečně odtrhl odemně oči a podíval se na učitelku ,,Už není nic, co bych řekl." pokrčil rameny ,,Fajn, sedni si třeba,..." dívala se po třídě a zastavila na místo vedle Angelicy ,,vedle Angelicy si sedni." ,,To ne." řekli oba naráz. Všichni se na ně nechápavě  podívali. I já ,,A proč ne?" zeptala se po chvilce ticha ,,Prostě ne." řekl Will. Učitelka pokrčila rameny ,,Tak kam chceš?" zeptala se. Will se podíval mým směrem. Hned jsem věděla, kam se chce posadit. Teď lituju, že sedím sama ,,Vedle Viky." řekl a ukázal na ono místo ,,No to ne." ozval se Tinus. Zase všichni se podívali na něj. Já se na něj nechápavě otočila Proč? Zeptala jsem se. On lehce pokrčil rameny ,,Takže, já teď půjdu před třídu a vy si sednete, tak jak chcete. Protože toto." řekla a odešla. Všichni se začali přesazovat. Angelica si sedla vedle mě. Pochvilce učitelka došla ,,Výborně, sedni si úplně dozadu." řekla Willovy a ukázala na ono místo. On si odfrkl a šel si tam sednout. Cestou se na mě podíval a usmál. Já jsem byla mimo z celé tyto situace, proto jsem nějak nereagovala.

Martinus:
Celou hodinu jsem sledoval toho debila, jak se dívá na MOU Viktorii. Měl jsem chuť ho okřiknout, ať tak nečumí Je to zbytečný brácha. Ozval se Marcus. Já se na něj otočil Jak nemá?! Dívá se na Viktorii! Křikl jsem po něm. Samozřejmě telepaticky Nekřič na mě! Napomenul mě. Od tý doby, co táta zemřel, tak si připadá jako vůdce Ten kluk se mi nelíbí. Řekl jsem a opřel se o opěradlo Tobě by se žádný kluk nelíbil, kdyby se koukal na Viky. Ale ten kluk, se mi taky nelíbí. Proč Angi, tak reagovala? Řekl Nevím, ale musíme se jí pak zeptat. Podrbal jsem se na bradě Ty jdi za Angi a já za tím klukem. Ok? Otočil se na mě a podzvedl jedno obočí Ok. Řekl jsem a otočil se na Viktorii. Nad ničím nepřemýšlela, jen si zapisovala zápisky, které byli na tabuli. Usmál jsem se a začal si zapisovat taky. Hodina uběhla docela rychle. Hned jak zazvonilo, tak jsem šel za Angi ,,An, potřebuji ti něco říct." řekl jsem. Obě dvě se na mě nechápavě podívaly ,,Co potřebuješ?" zeptala se O samotě. Řekl jsem. Ona přikývla a vstala. Podívala se na Viktorii. Oba jsme odešli na chodbu ,,Chci si promluvit." řekl jsem a přiblížil se k ní blíž, aby mě slyšela jen ona.

Viktorie:
Ani nezavadil pohledem. Jen se díval na Angelicu. Vůbec jsem to nechápala? Co ji chce říct? Podívala jsem se na ně. Martinus ji něco říkal a Angelica se jen usmívala. Pak ji něco zašeptal a přestala se smát. Její výraz byl vážný. On ji zbpnovu něco řekl a ona zakroutila jen hlavou na nesouhlas a vydala se ke mně ,,Jdeme do šatny se převlíknout?" zeptala se a ani se na mě nepodívala ,,Jo?" řekla jsem, teda se spíš zeptala. Vstala jsem a vzala si oblečení na tělocvik. Zastavila jsem se u Tinusova stolu ,,Mám na tebe počkat, nebo,..?" ,,Běž." řekl a mávl rukou. Sklopila jsem hlavu a odešla ze třídy. Rukou jsem si utřela slzy, které mi stékaly po tváři. V šatně jsem se začala převlékat. Angelica se furt dívala ze dveří ,,Děje se něco?" zeptala jsem se. Ona sebou škubla ,,Nic se neděje. Ale já jdu ještě na záchod." řekla a odešla. Ví, že to před holkama nemůžu argumentovat, že je upír a nepotřebuje na záchod. Já jsem šla k zrcadlu a udělala jsem si culík.

Martinus:
Ve třídě už nikdo nebyl. Až na bráchu a toho kluka. Chystal se vyjít ze třídy, ale já ho nepustil ,,Potřebujeme s tebou mluvit." řekl jsem a odtáhl ho k nejbližší lavici a tam ho ho strkl, aby si sedl ,,Co chcete?" zeptal se znechuceně ,,Kdo tě sem poslal?" zeptal se Mac a opřel si ruce o lavici ,,Já nevím, o čem to tady mluvíte." řekl výsměšně. Pochvilce se otevřeli dveře. V nich byla Angelica ,,Jsem tu." řekla a zavřela za sebou dveře. Přistoupila k nám ,,Dej mi ruku." řekla tomu klukovi ,,Cože?" zeptal se nechápavě. Já protočil očima a vzal ho za tu ruku. Na zápěstí měl vytetovanou lilii. Pustil jsem ho a odstoupil o krok dozadu ,,Takže čaroděj, jo?"  ,,A vy zase upíří. Hned jsem to věděl. Smrdíte krví." řekl a nakrčil nos ,,Ty těma tvýma chemickýma blbostma." odfrkl jsem si ,,To nejsou chemický blbosti, ale lektvary. Hňupe." řekl ,,Co jsi to řekl?" přistoupil jsem k němu blíž ,,Tinusi, nech ho být." řekl Marcus ,,Já bych tě tak rád,.." ,,Zabil? Jenže to bys přerušil mírovou smlouvu." řekl výsměšně. Já od něj odstoupil ,,Dávej si na mě bacha. A vyhýbej se mě a Viktorii. Jinak,.." ,,Počkat, proč Viktorii? Toho ubohého člověka nech." ,,Nech ji na pokoji." řekl jsem a odešel do šaten. V tělocvičně jsme se všichni seřadili. Já si stoupl za Angelicu. Ještě jsem se k ní sklonil ,,Neříkej to Viktorii." zašeptal jsem. Ona kývla na souhlas.

Viktorie:
,,Neříkej to Viktorii." pošeptal Tinus Angelice. Ona jen přikývla na souhlas. Měla jsem pravdu. Mezi nima něco je. Poslední dobou si byli nějak blízcí. Rozběhli jsme se. U pátého kolečka jsem zakopla o něčí nohu a spadla na zem. Jessica, která běžela za mnou, zakopla o mě a spadla na mě. Kolenem mě vrazila do břicha a celou svou váhou si lehla na moji ruku ,,Au!" vykřikla jsem ,,Ty kravko!" vykřikla Jess. Já na ni vykulila oči. Takhle mi nikdy neřekla. Oči jsem měla uslzený a s rukou jsem nemohla hýbat. Učitel ke nám přišel ,,Co se stalo?!" vykřikl. Já se chytila za břicho ,,Asi budu zvracet." řekla jsem. To břicho mě strašně bolelo. O ruce ani nemluvím ,,Někdo ji vemte na ošetřovnu." ,,Já s ní půjdu." řekli zaráz dva hlasy. Jeden patřil Tinusovi a druhý Willovy ,,Tak ji vemte oba."řekl učitel. Will se ke mně sklonil a chtěl mě vzít do náruče, ale žďuchl ho Tinus ,,Já ji vemu." řekl a vzal si mě do náruče ,,Ale já tady byl první!" křikl nazpátek Will ,,Já jsem její,.." ,,Dost! Půjdu po svým." řekla jsem a postavila se na zem. Rozešla jsem se ven z tělocvičny.

Vampire boysKde žijí příběhy. Začni objevovat