You really believed?

Část 10.

Ráno bylo... Dlouhé. Opravdu dlouhé. Neměl jsem na dnešek žádné plány. Ukuchtil jsem rodičům snídani a pak se věnoval hygieně. To mi zabralo hodinku, to máme sedm ráno. Sešel jsem dolů a hned po mě do kuchyně přišel táta Loui.

"Ahoj." zářivě se usmál. To nebývá obvyklé po ránu...

"Ahoj." usmál jsem se. "Nějaký veselý dneska, ne?"

"Jo." jednoduše odpověděl.

"A jaký k tomu máš důvod?" vyzvídal jsem.

"Máme s Harrym volno."

"Tak to jo. Jaké máte plány?"

"Máme." opravil mě.

"Jaké máme plány?"

"Jdeme nakupovat oblečení!" jásal. Hned na to se ze schodů ozvalo zaskučení.

"To už je dneska?" stále skučel Harry.

"Jo!" povyskočil si Loui.

"Kam jdeme nakupovat? Většinou z toho nemáš takovou radost..."

"Ni, vyhráli jsme nějakou soutěž a máme den na to, abychom si vybrali třicet kousků oblečení v nějakém druhém obchodě." zasnil se.

"Jste si jistí, že vás nikdo nepodvedl?" uchechtl jsem se.

"Jo, máme tu šek, kde píšou "Třicet kusů jakéhokoliv oblečení z nákupního střediska." No není to úžasné?" mával mi jím před nosem.

"Naprosto." těšil jsem se na to asi tak, jako táta Harry.

"Honem se najeste a jedeme!" poskakoval. S tátou Harrym jsme se na sebe koukli zmučeným pohledem.

"To bude dlouhý den Nialle, pořádně se najes." podrbal mě ve vlasech jako psa a ztratil se v koupelně.

Do půl hodiny jsme vyjeli a táta se hrabal v regálech třetího obchodu. Já umíral hlady, protože mě nenechal dojíst.

"Nemáš dva dolary? Prosím, fakt brzy umřu na hlad..." škemral jsem.

"Na, ale vrať se brzy. Nechci být manekýn... To je tvá práce." vrazil mi táta Harry do ruky peníze, protože táta Loui vůbec nevnímal.

"Díky." šťastně jsem se usmál a vyběhl z obchodu.

Čekal jsem frontu v kavárně, před kterou jsme se vždy scházeli s Liamem, protože je nejlevnější v okolí. Objednal jsem si kousek koláče a čekal než mi řekne cenu.

"Tři dolary prosím." usmála se.

"Tři?" nechápavě jsem povytáhl obočí. "Vždycky to bylo za dva." povzdechl jsem si. "Nemůžu vám to vrátit při příští návštěvě?" škemral jsem.

"Je mi líto pane-"

"V pořádku, zaplatím." ozval se muž za mnou. No to si ze mě děláte prdel...

"Není třeba Liame. Děkuji, zajdu si jinam." usmál jsem se a odešel.

"Nialle!" volal, ale já jen přidal na rychlosti. "Nialle, notak stůj!" doběhl mě a chytil za paži.

"Nesahej na mě Liame!" vyškubl jsem se mu.

"Nialle, já to bez tebe nezvládám, necháš mě ti to vysvětlit?" díval se na mě smutně. "Prosím..." škemral. Moc jsem chtěl, aby mi řekl, že to tak vlastně nikdy nebylo, že to celé bylo jinak, ale co když ne? Co když bude zase lhát? Dlouho jsem přemýšlel. Bylo to důležité, hodně.

"Nechci poslouchat další lži Liame." otočil jsem se a byl jsem na dochodu, ale on prostě nedá pokoj.

"Nialle, Nialle prosím..." zase mě zastavil. "Já vím, že to byla chyba a mrzí mě to-"

"Tak tebe to mrzí!?" řval jsem na něj, nehledě na to, kolik lidí se po nás otáčelo.

"Samoz-"

"Tak proč si mě nikdy nenavštívil v nemocnici!?" pokračoval jsem. "Víš jak mi bylo!? Já se cítil jako kurva! Liame, chápeš vůbec, co se stalo!?" celý jsem se klepal.

"Nemohl jsem za tebou přijít." mluvil klidně, sklesle.

"A co ti bránilo!? Nesnesl si na mě pohled!?" ironicky jsem se uchechtl.

"Byl jsem tam. Každou noc, kdy odešli tví rodiče." šeptl. "Podplácel jsem sestry." stále šeptal. "A mluvil jsem na tebe. Každou noc." pokračoval. "Když jsem jednou přišel, už si tam nebyl. Probral ses." měl slzy v očích. "A já tě nadobro ztratil, protože-"

"Proč!?" nemohl jsem povolit. "Protože si byl znechucený, že bych ti to třeba mohl vyčítat na veřejnosti!? Nebo sis prostě řekl, že ti za to nestojím!?"

"Oni ti to neřekli?" zamračil se.

"Kdo mi co neřekl!? O čem to sakra mluvíš!? Víš jak jsem se sakra trápil!? Víš, že jsem nemohl spát ze smutku!? Ze stesku!? Že pokaždé, co jsem někde viděl jen stupidní L, tak jsem se modlil, aby to nebylo tvé jméno, protože by mi to zase ublížilo!?" skoro jsem brečel, ale to jsem nesměl. On si nezasloužil mé slzy.

"Nialle!?" přiběhl k nám táta Loui. Když si všiml, s kým mluvím, vyskočila mu žíla na čele.

"Co ty tady děláš!?" strčil do něj.