Část 51.

469 39 2
                                    

Vzheldem k tomu, kolik bylo hodin, jsme se s Liamem rozhodli vydat do restaurace. Pozváni byli i mí rodiče. Souhlasili a já se na ně moc těšil.

Byli jsme tam o půl hodinky dřív. Liam objednal víno a pozdravil své známé, které zde potkal. Poté přišli Louis s Harrym.

"Ahoj." objal jsem je.

"Ahoj broučku."

"No nazdar." zasmál se Harry. Posadili jsme se společně ke stolu a objednali si jídlo.

"Jak to vypadá s domem?" zeptal se Liam po chvíli.

"No, José je geniální. Za těch pár dní prošel hromady papírů, našel v nich několik chyb, kterých jsme si my, jako normální nevzdělaní lidé, nemohli všimnout, ale pátrání pokračuje. Jak říkal, je to běh na dlouhou trať. Ale nemělo by to trvat déle než čtyři měsíce. Je přesvědčený, stejně jako my, že tam ta chyba někde je. Nejspíš bude malinká, jako připsání nebo odepsání nuly, ale taky by mohla být velká a viditelná, jenom jsme se na to nesoustředili." vydechl Harry těžce a zakousl se do své bagety.

Neměl jsem slov. Chtělo se mi z toho brečet. José je neuvěřitelně milý, že to pro mé rodiče dělá. Jsem mu vděčný, stejně jako oni.

"A jaký je hotel? Je aspoň přijatelný?"

"Hotel je-"

"Hotel je jen kus rozpadajícího se dřeva." mlaskl nespokojeně Harry.

"Tak mě napadlo..." začal Liam. "Mám kousek odtud chatu. Takovou menší. Ale vám by určitě mohla stačit." snažil se to zformulovat tak, aby to nevypadalo, že jim nabízí pomoc.

"Liame, my-"

"Ne neberu jako odpověď. Platit si budete jen jídlo a dopravu, nic víc, nic míň."

"Fajn." kývl Harry.

"Co!?" vykvikl Louis.

"Já už v tom hotelu nebudu ani vteřinu! Víš kolik tam lozí pavouků!? A víš jaký hmyz jsem tam ještě viděl? Ne? Já taky ne! Nevím, co to bylo zač!" stěžoval si. "Loui, nenuť mě se tam vracet..."

Louis dlouho přemýšlel. Miluje Harryho, ale taky chce všem dokázat, že je soběstačný. Nakonec ale poraženecky přikývl a Harry ho šťastně políbil. Pak se spolu dlouho domlouvali, jak a co budou dělat dál.

"Ni?" houkl na mě Liam.

"Ano?" došel jsem k němu. Byla tu spousta bohatých lidí.

"Tohle je Bernie. Můj manažer. Bernie, Niall. Můj přítel." podali jsme si ruce a já měl sto chutí se zeptat, proč mi ho sakra představoval. "Ni, Bernie nám zařídil to focení do časopisu. Myslím, že říkal Vogue. Fotí tam pro opravdu hodně lidí a je výjimečné, že vzali nás, jakožto lidi, kteří se o módu vůbec nezajímají." zaculil se.

"Je to opravdu jedinečná možnost. Určitě budou chtít psát o vašem vztahu, jak se vám žije dohromady, o tvé nové roli a Liamovu blížícímu se tour... Myslím, že se zmíní i o nějakých osobnějších věcech, na které odpovídat nemusíte. Ale nemělo by to být nic extrémního." usmál se a odešel.

"Tys to tehdy myslel vážně?" podíval jsem se na něj vyděšeně. Jen s úsměvem přikývl. "Liame, já nejsem model! Vždyť ani nevypadám dobře, nejsem fotogenický-"

"Jak to myslíš? Vypadáš skvěle! Za každé situace. Jsi roztomilý... Jsi prostě k sežrání a každý tě miluje. Notak, bude to legrace a navíc budeme spolu." chytil mou bradu mezi dva prsty a políbil mě.

"Liame-"

"Přece tohle neodmítneš! Budeme mít spoustu vzpomínek a navíc je to zábava." přemlouval mě.

"Li-"

"Prosím..."

"Tak fajn." pípl jsem. "Na kdy je to tedy naplánované?" povzdechl jsem si. Opravdu nepotřebuju, aby mě lidé zase kritizivali. Stačí mi ty zprávy všude na sociálních sítích...

"Na zítra. Vstáváme v šest." zazubil se potěšeně.

"Aspoň to budu mít brzy za sebou." vypil jsem skleničku vína na ex a dolil si další.

Liam za nás, i přes protesty všech, zaplatil a jeli jsme pro věci mých tátů. Cesta k jeho chatě trvala přes hodinu a já začal pochybovat o tom, že jeho údajný kousek je stejný úsek jako podle mých představ. Nakonec jsme ale dojeli a mě došlo, že rodičům lhal. Byla to vila kousek od lesa. Oběma spadla brada a Liam vzal několik jejich tašek a šel odemknout. Cestou jsem zahlédl bazén a prosklený balkón. Byly to skoro až neuvěřitelné.

"Tady máte klíče, vím, že je to trochu dál než jsem řekl, ale na mou obranu, dlouho jsem tady nebyl." uchechtl se.

"Liame, děkujeme. Jen tak na to nezapomeneme." usmál se Harry a šli se porozhlédnout.

You really believed?Kde žijí příběhy. Začni objevovat